L'Histoire d'Adèle H.
The History of Adele H.
The Story of Adele H
Režie:
François TruffautScénář:
François TruffautKamera:
Néstor AlmendrosHudba:
Maurice JaubertHrají:
Isabelle Adjani, Bruce Robinson, Sylvia Marriott, François Truffaut, Ivry Gitlis, Thi-Loan NguyenObsahy(1)
Píše se rok 1863 a do Halifaxu přijíždí mladá žena, slečna Lewlyová, aby našla poručíka Pinsona, do kterého se hluboce a vášnivě zamilovala. Obojí je však klam. Slečna Lewlyová je ve skutečnosti Adéla Hugová, dcera slavného francouzského básníka a spisovatele a mladý sličný důstojník už miluje jinou a Adélina pozornost je mu osobně i společensky na obtíž. Adéla je však svou láskou posedlá, pronásleduje svého bývalého milence na každém kroku, pozoruje ho jako voyeur a píše mu dopisy, na které on neodpovídá. Film vychází ze skutečného příběhu Adély Hugové, která svou sebedestruktivní posedlost zaznamenala ve vlastním deníku. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (69)
akože príbeh to malo priam nehorázny, i ked v dnesnej dobe trochu klisovity. adjani je uplne super, aj ten chalan co hral milenca. celkovo mi ale prekvapivo vadila truffautova rezia. on akoby nevedel co chcel vlastne, prvykrat v zivote som sa aj dost pri JEHO filme nudil. bolo to dost zmatene, v anglicku sa hovori raz po francuzsky, raz po anglicky, potom ide tam, potom ide za tym, clovek nevie ci si to dievca vymysla alebo nie. adela je vlastne uplne priemerna zena ktorej vlastne tak trochu prepne a zacne to nejakym sposobom riesit. no a riesi to tak ze truffaut bol moc nadseny z jej chorobne sentimentalneho myslenia a uplne sa proste.. neviem no. stale je to truffaut, truffaut ktoreho milujem a hrdinky ktore obdivujem. ale toto beriem ako mensi preslap, urcite jeden z jeho slabsich filmov. ()
Na tomhle filmu lze ukázat, kterak se může kvalitně natočit běžné a na první pohled banální téma nenaplněné lásky. Truffaut jej podal nevtíravě a z diváka emoce neždímá. Minimalistické dílko vedené citlivě v duchu romantismu zde ještě více povyšuje výkon půvabné Adjaniové. Jinak být vojákem Albertem, tak neváhám... :-) ()
Isabelle v nejlepší formě, hrála maximálně věrohodně. Bylo mně jí líto. Taková neopětovaná láska může být kostižerem a ztrátou ducha i duše, jak se to stalo právě Adéle. Ačkoli tady byla nádherná a jeden by se i divil, že poručík odolává, tak lásce zkrátka nelze poroučet. Já se touhle formou i dozvěděla víc o velikánu Victoru Hugovi a jeho smutcích v jeho rodině. Truffaut umí dosáhnout v nás místa tam, kam možná ani moc nechceme nakukovat, ale takovou formou, že si uvědomíme jak slabé je někdy naše tělo a mysl. Díky. ()
Dcera slavného muže tonoucí v neopětované lásce měnící se postupně v blouznivé šílenství. Truffaut opět o temných zákoutích nejsilnějšího lidského citu provázeného mnohdy slepou pošetilostí. Jako šťouravý hnidopich si neodpustím poznámku, že křehká Isabelle Adjani rozhodně nevypadala v průběhu filmu na 33 a více let.. ()
Oproti Dvěma Angličankám problém s diváckou lhostejností -- urvat emoce, zájem a soucit diváka se Adele H. nepodařilo. Na druhou stranu je zde zcela jasně rozkryto, PROČ ta žena takhle pitomě jednala. Láska je vždycky záludná a v tomhle případě zástupná. Za Adeliným hysterickým zamilováním hledejme spíše narcismus a komplex méněcennosti, hledání své vlastní hodnoty, svého smyslu ve světě, který vašeho otce považuje div ne za boha. Děti slavných rodičů to mívají těžké. A mimochodem -- až při shlédnutí tohoto filmu jsem pochopil, že deníky Adele Hugové byly (musely být) primárním inspiračním zdrojem pro Fowlesův fenomenální román Francouzova milenka, fenomenálně zfilmovaný Karlem Reizsem v 80. letech. ()
Reklama