東京フィスト
Obsahy(1)
Tsukamoto se ve své autorské tvorbě započaté legendárním debutem Tetsuo opakovaně zabývá tématy tělesnosti, lidské existence ve zcizujícím prostředí moderní megapole a objevování podstaty osobnosti skrze extrémní tělesné prožitky. V TOKYO FIST získávají hrubou fyzickou podobu, kterou umocňuje režisérova typická radikální forma. Dva muži, úředník a boxer, svádějí ješitný boj o ženu. Jejich machisticky zaslepená cesta za posílením vlastních těl kontrastuje s proměnou hrdinky, pro niž objevování vlastního těla vyústí v osobní emancipaci. (JFL)
(více)Videa (2)
Recenze (13)
Naprosto souhlasím s Deverantem. Rozklad, to je slovo, které pevně charakterizuje Tokyo Fist i směr tuskamotových pěstí. Rozklad potlačovaných emocí, který rozkvétá v masochismus a obnažuje sebedestruktivní touhy, bortí celý milostný trojúhelník, ale taky mu dává dosud neobjevenou sílu. A Tsukamoto musel při psaní scénáře rozkládat papír. Zběsilou kamerou a ostrými sřihy opět drtí diváky, zároveň si skvěle pohrává s vizuální stránkou a pomocý teplých a studených barev poukazuje na odlišnost světů obou soupeřů. A samozřejmě vše podtrhuje a dokresluje výborný Ishikawa a jeho Der Eisenrost. Géniové industriálního Japonska. ()
Po TETSUO už snad Tsukamoto nemohl natočit nic zběsilejšího, tudíž jsem k TOKYO FIST přistupoval celkem klidný. Představete si bitky z FIGHT CLUB, toto je asi 5x brutálnější, namíchané se špetkou existencionální drama. Tsuda (sám režisér Tsukamoto) opustí manželka Hizuru a odejde s jeho dávným známým, boxérem Kojim. Tsuda se proto rozhodne trénovat box a slibuje pomstu, uvnitř je ale pořád stejně zbabělá troska ... Snad až v posledním záběru jsem pochopil, že už je sám se sebou vyrovnaný ... Asi ? ()
Sebatrýznenie, sebadeštrukcia, vylučovanie telných tekutín a krik a mlátenie smerom k divákovi. Príbehová demolícia hodnôt v modravom a zatuchnutom Tokiu. Cukamoto vytvára svoj ďalší povestný mikrokozmos, kde na malom priestore rozohráva komplexný príbeh akéhosi hľadania a stagnácie. Krvavá sprcha vo finále u všetkých troch postáv je završením tak úpenlivo a precízne budovanej prvej časti, kedy box slúži k vypusteniu násilia u morálne slabých ľudí. Veľmi nepríjemný a zároveň dychberúci zážitok aký nemá obdoby. Po prvom Tetsuovi krásna práca s kamerou( hoci je šialená) s tempom a rytmom( hoci je šialené) a s postavami( tie sú hádam najšialenejšie). Film ktorý jasne ukazuje dôležitosť Cukamota ako tvorcu, kde so vztýčením prostredníkom dáva jasne najavo, že japonský konzum je mŕtvy a jediný únik pred úradom a všedným životom je boxovať do poslednej kvapky krvi. Prial by som si niečo podobné vidieť v Rockym. ()
Destrukce v několika různých rovinách, rozklad v mezerách Tokya, pro které je středoevropanovi pojem post-industiální velkoměsto poněkud úzký a nedostatečný, odrazy odrazů, sklo, beton a samozřejmě kov, který prorůstá jak tělem individuálním tak sociálním. Tokyo-ken je z těch filmů, které lze pocítit takřka fyzicky. ()
Tsukamoto tentokrát trochu o něčem jiném, ale vlastně zase o tom samém a s tím samým "drajvem"... Transformace, překračovaní limitů, kovy v těle, prostor pro interpretace, tlak na diváka atd-všechno to tu je jen střízlivější- zato obohaceno o psychologický rozměr....Výživné asi jako hnijící-červy se hemžící-zdechlina v boční uličce industriálního MegaMěsta. ()
Reklama