Reklama

Reklama

Rabbits

Drama / Mysteriózní / Horor / Komedie / Fantasy
USA, 2002, 50 min

Obsahy(1)

Film RABBITS natočil kultový režisér David Lynch. Ukazuje nám niekoľko na prvý pohľad bezpríbehových epizód zo života rodiny králikov. Odohráva sa bez jediného strihu, v jednej izbe, pomocou statickej kamery. Králici medzi sebou hovoria, ale ich dialógy sa zdajú nezmyselné. Do toho sa ozýva dlhý potlesk a smiech ako z klasických sitcomov. Lynch tento film postavil na zvláštnych surrealistických a hororových víziách, ktoré si každý môže vysvetliť po svojom. (Avathar)

(více)

Recenze (149)

Frajer42 

všechny recenze uživatele

Jedno zhlédnutí je na pochopení a vysvětlení si všech těch symbolů poněkud málo. Nevím, co se tímto filmem snažil mistr Lynch říct a zde se snažil vůbec něco říct, každopádně nelze tomuto projektu upřít ani originalitu a ani jistou kvalitu. Nebudu se rozepisovat nad kompozicí snímku, protože o té se můžete dočíst všude možně, třeba i ve většině komentářů. Spíš zkusím nastínit, jak jsem si jednotlivé symboly vyložil já. Začal bych zřejmě u toho, že mi snímek obrovsky evokoval pohled do zrcadla. Když vezmete v potaz rozložení bytu a stíny na zdi za nimi, tak je jisté, že před králíky musí být nějaký zdroj světla. V běžném obývacím pokoji bývá obvykle televize, takže zdrojem světla může být televize, ve které jsem si připadal, že jsem já sám. Tudíž nastala moc hezká situace. Sledoval jsem já králíky v televizi přede mnou, nebo sledovali králíci mě? Kdo byl komu zrcadlem? Celé to na mě působilo, že se Lynch snaží formou sitcomu zaplout hluboko do lidské psychiky a představit divákům během 42 minut (stopáž není jistě náhodná) svůj pohled na život, na jeho jistou stereotypnost, na mezilidské vztahy, na vnitřní svět každého člověka, na uvěznění ve vlastním životě. Králíci sice mluví, ale přitom nic neříkají. Vedou totiž jen jakýsi vyplňující dialog o věcech, o kterých mezi sebou lidé mluví jen proto, protože je děsí ticho. Probírá se stále dokola počasí, probírá se kolik je hodin, probírá se kdo kdy volal. Nic z toho není do konce filmu nijak vypointované, tudíž to není ani důležité. Tím, že si králíci přímo neodpovídají, nýbrž tyhle věty jen tak vypouštějí do éteru, chtěl podle mě autor zdůraznit právě jistou odosobněnost a to, že každý žije ve svém vlastním světě. Mnohokrát jsem byl svědkem toho, že dva lidé spolu zdánlivě vedli dialog, ale takovou formou, že jeden vyprávěl druhému, co měl včera na oběd a druhý mluvil o počasí. Přičemž jeden vždy dokončil svoji větu o obědu a druhý navázal počasím. Vzájemně se neposlouchali. Stejné pocity ve mně evokoval tento film. Taktéž jsem si na filmu všiml jisté automoatičnosti. Po chvíli každý divák pochopil jistý stereotyp. Kdykoli vstoupil králík na scénu, spustil se aplaus. Na podobných stereotypech funguje i náš běžný život. Existují u nás spouštěcí události, které dokonale spustí určitou reakci, která je předem známá. Podobnou roli měl i nucený smích. Myslím si, že v tomto filmu vůbec nešlo o jakoukoli kritiku sitcomů. David Lynch podle mě využil pouze pravidla sitcomů a jejich schéma k tomu, aby je připodobnil k lidským životům většiny běžného obyvatelstva. Také vidím krásnou paralelu mezi chovem králíků v králíkárně a životem lidí v králikárnách, které jsme si pro sebe sami vyrobili. Ze snímku cítím obrovskou odcizenost, a to dokonce od sebe samotných, jako by člověk nebyl pánem svého jednání ani svých myšlenek, ale pouze se nechával životem vláčet a manipulovat na místa, kde si ho přeje někdo mít. Jako bychom byli také chováni v určité králikárně někým nadřazeným. Když jsem tuhle větu napsal, tak mi vyvstanul na mysl obraz a hlas "dábla", který se ve snímku 2x objevil. Nejvíce se mi ovšem líbila paralela v samotném závěru, kdy se za děsivého výkřiku otevřely dveře do děsivého světa tam venku. Králíci je ovšem bez nějaké zvědavosti znovu zavřeli a neopustili své doupě, své místo, které jim dává falešný pocit bezpečí a jistoty. Je úžasné, že si každý divák odnese z filmu něco jiného. Někomu se snímek líbí, přestože uznává, že mu absolutně nerozumí. Lynch totiž rozehrál hru, která se divákům zaručeně zaryje hodně hluboko do podvědomí. Člověk který nemá moc zkušeností s meditacemi a cestami hluboko do vlastního podvědomí, tak zkrátka nebude schopný definovat, proč se mu vlastně tento film tolik líbí a proč na něj tolik působí. Zkrátka v podvědomí ucítí pocit, který na vědomé úrovni ovšem nebude umět pojmenovat. Je známo, že sám David Lynch se oddává transcendentální meditaci, takže odtud zřejmě pramení všechny jeho myšlenky a nápady, které já osobně stále nejsem schopný naprosto vstřebat, naladit se na ně a pochopit je. Každopádně každým další filmem je mi ten člověk bližší. Králíky si v budoucnu rozhodně pustím znovu, protože mi toho mnoho uniklo. Prozatím lepší tři kousky. () (méně) (více)

uiu 

všechny recenze uživatele

Lynch nezklamal. 3 králíci, jeden pokoj, satira sitcomu a jak říká slogan filmu - děsivé tajemství. Jaké je ono děsivé tajemství, na to si už musí každý přijít sám. Dialogy, nebo spíše monology, které nedávají smysl, pokud je berete jako souvislý text, ovšem jako celek zjistíte, že v nich smysl je (berte to jako film Memento od Nolana) a pokud máte uši a originální znění, zaručeně nepřeslechnete strach a vzrušení v hlasech králíčků, čím více se blíží konec. ()

Reklama

Gianni_B 

všechny recenze uživatele

První, co mě při sledování Rabbits napadlo, je absurdní drama. Několik postav (převlečených za králíky) je uzavřeno v místnosti. O něčem se baví, ale jejich dialogy nedávají smysl. Pak mi ale došlo, že jde o něco víc - jde (i u králíků i u diváka) o strach z neznámého. Atmosféra je navíc ještě zahušťována různými zvuky a typickou Badalamentiho hudbou. Abych citoval ze Sloního muže: People are frightened by what they don't understand. Čemu nerozumím, toho se bojím. A nebo se tomu můžu smát - ale sitcomový smích na "nejnepatřičnějších" místech působí také děsivě, protože vlastně nevíme, čemu se ti lidi smějí. Rabbits si užijete zejména, pokud jste silnými Lynchovými fanoušky, a to nejen proto, že jde o maximální podivnost v lynchovském stylu, ale také proto, že série se hemží konkrétními odkazy na jiné Lynchovy práce. ()

kobejn 

všechny recenze uživatele

naprostej úlet, ve kterym už nemůže smysl vidět ani Mr.Lynch (natož ostatní)....pokud bych to hodnotil jako doklad jeho teze o tom, že "proč hledat smysl ve filmech, když už se lidi dávno smířili s tím, že ho nemá ani život" pak bych musel dát 5, protože je to prostě jen nesmysl...dříve ale své "nesmysly" točil o mnoho zajímavěji a nikdy nedával tak okatě najevo, že mu vlastně o nic nejde, jen o navození určité atmosféry...tady už se nesnaží ani zastírat, že mu o nic nejde a obvyklá "lynchovská" atmosféra tu funguje jako manýra a parodie sebe sama... ()

Kuzzie 

všechny recenze uživatele

Je to od Lynche,tak je to v červených číslech.Kdyby tohle režíroval někdo neznámej,tak se to dostane do top nejhorších filmů všech dob.Dobře,viděla jsem jen 20 minut,ale kdo by to moh dokoukat celý? Hvězdičku dávám za ten nápad používat umělej smích v nevhodných dobách a odebírám za pokus ve mě najít intelektuála a za otřesný herecký výkony.Naomi měla tak hrozný líčení,že z dálky připomínala králíka! ()

Galerie (1)

Zajímavosti (3)

  • Miestnosť, v ktorej sa celý dej filmu odohráva, vznikla rozložením provizórneho štúdia na kopci za Lynchovým obydlím. (ČSFD)
  • Celý film je snímaný statickou kamerou, okrem jedného záberu na zvoniaci telefón. (ČSFD)
  • Psychologové na Univerzitě Britské Kolumbie používají Rabbits jako spouštěč existenciální krize u jejich výzkumných subjektů. (Mitin)

Reklama

Reklama