Paříž, 13. obvod

„Průzkum ukázal, že největší strach mají lidé z mluvení na veřejnosti. Na druhém místě... je smrt. Dochází vám to? Na pohřbu by většina z nás raději byla v rakvi.” - Nádherný černobílý film o neutěšeném stavu našich duší. Když k tomu přičtu ten vymazlený soundtrack, jsem nadmíru spokojená. (90%) (21.08.2022)

Portrét generace, pro jejíž životy je příznačná nestabilita práce, bydlení, vztahů i identity (fragmentarizované digitálními technologiemi). Portrét světa, v němž ke splynutí dochází jen při sexu. Jinak jej charakterizuje oddělenost, zvýrazněná split screenem nebo četností konverzací na dálku, a kontrastnost, stále zpřítomňovaná i černobílou kamerou. Stejně jako životy postav, neukotvených, nacházejících se stále v pohybu, taky Audiardova milostná paneláková lyrika postrádá pevný bod, okolo něhož by se všechno točilo. Perspektivy se neustále střídají a mikropříběhy začínají nanovo (jako v mnohadílném seriálu), rytmus je nepravidelný, vztahy pomíjivé. Něco stabilnějšího vzniká velmi pomalu, jaksi mimochodem. Jen očekávání, zda nakonec něco vznikne, pozornost po celých sto minut neudrží. Musíte se napojit na hrdiny. Díky skvělým hercům a senzuální kameře, zohledňující víc fotogeničnost lokací než sociální rozměr života v určité části Paříže, to jde poměrně snadno. Závěr, přicházející bez hlubšího prozkoumání mnoha nastíněných témat (např. tíže kulturních tradic a rodinných i osobních traumat), je ale banální, a zpětně se jako takový jeví celý film, který u klišé spjatých s citovým životem mileniálů začíná i končí, aniž by nahlédl za ně. 70% (19.11.2021)

Od filmu jsem čekala více hloubky. Byl to takový lehký rychlý vhled do života pár singlistů, ale hodně klouzající po povrchu. Z protagonistů si u mě našla sympatie pouze právnička Nora, u které se projevil trochu nějaký hlubší dosah. Jinak takový přelet, který jak začal tak skončil. Nezanechalo to ve mě žádnou stopu, zamyšlení. Líbilo se mi černobílé provedení, ale ve srovnání s včera shlédnutém Přebíhání  vyhrává druhý film i po vizuální stránce. (19.11.2021)

Skvele rozohratá partia, kedy po istom čase prechádzame na inú hlavnú postavu. Po hodine však z nejakého dôvodu filmu dochádza dych a svižné tempo sa zrazu mení na slimačie. V čom to je, ťažko povedať. Možno iba v tom, že ide o ďalšiu vzťahovú drámu, kde každý hľadá samého seba, spriaznenú dušu a zmysel života, skrátka ako vždy. A všetci sa k tomu musia dostať cez tony sexu, ako vždy. To nemusí byť nutne výčitka, problém je v skutočnosti oná strata tempa, kedy som mal nakoniec dojem, že film trval zhruba o hodinu dlhšie než v skutočnosti. (17.05.2022)

Krásný film, který lehce připomene poetiku Sofie Coppoly, nicméně ve zcela odlišném (a zároveň intenzivnějším) duchu. Magická hudba ve spojení s nádherně nasnímanou černobílou Paříží přichystá skoro až "allenovský" zážitek, ve kterém se vztahy ústředních hrdinů proplétají a zamotávají takovým způsobem, jaký jsem dlouho jinde neviděl. Osobité a citlivé drama se silným koncem. 80% [KVIFF 2021] (23.08.2021)