Let It Be

Film, který již kvůli neklidné atmosféře ve skupině ani neměl být natočen, se nakonec natočil jen proto, že na to již dříve byla uzavřená smlouva. Místo hraného hudebního filmu (dělat ze sebe šašky před kamerou se již vážně nikomu nechtělo) vzniknul spíš obtížně poskládaný dokument z práce v nahrávacím studiu. Zdánlivě debakl, ve výsledku vzniklo to nejcenější, co vzniknout mohlo. Z celého snímku je dokonale cítit napjatá atmosféra rozpadající se skupiny. Věčně zamyšlený John, který neustále dává najevo znudění a nezájem, duchem je neustále jinde než uvnitř skupiny. Svoje sny a iluze o tom, jak by skupina měla fungovat, ztratil už dávno. Jako stín ho všude provází Yoko, která k němu vzhlíží jako k bohu a ostatním pije krev. Vedle zase nadmíru aktivní Paul, který se snaží vykřesat z těch krátkých chvil natáčení, co se dá a neustále se snaží vše tlačit svým směrem, což neštve jen Johna, ale zejména i George. George má zrovna taky plodné období na písně a nelíbí se mu, že je neustále upozaďován. Ringo je se svojí rolí „neviditelného“ bubeníka dávno smířený a přináší tak alespoň něco málo optimismu. ____John evidentně nerozdejchává Paulovi sladké hitovky Let it Be a zejména pak Long and Winding Road a dává to najevo. Jako útěk z trapné situace se jeví společné jamování starých rock n rollových pecek. Jenomže vrátit se k počátkům už nelze. Vlak jede stále dál a nikdo ho nedokáže uřídit. Poslední společný koncert na střeše Apple records je jedním z nejlepších hudebních zážitků. Těch dvacet minut se zapsalo do historie. Symbolický konec v tichosti mimo záře reflektorů stadionů. Srocující se davy pod budovou a na okolních střechách netušily, že tohle je konec Beatles. To vlastně nevěděli ani „brouci“. Snad jen tušili. Spíš to byla otázka kdy než jestli. Jak zpívá John cca o rok později v jedné své písní „Dont believe in Beatles. Dream is over.“ (08.03.2011)

(Ani ne tak) dokument o tom, kterak Beatles nahrávali své předposlední (poslední vydané) album, na to je přeci jenom až moc prost jakýchkoliv zajímavosti a náhledů pod pokličku, navíc krom Paula tam ani nikdo nijak zvlášť nemluví, z té nálady, i když třeba spolu dokáží dva kohouti John s Paulem ještě dělat srandičky, jde cítit, že časy, kdy spolu Fab Four dokázala sdílet 24/7, jsou tytam. Paul nadšenej (možná trochu strojeně), John jaksi mimo, George... byl tam vůbec George? A Ringo tak nějak smířený, že tohle už asi fakt bude labutí píseň kdysi vzrušujících časů. Každopádně dokument zajímavý, je neskutečně fajn, vidět, jak vznikaly různé songy na album Let it Be (co se mělo původně jmenovat Get Back a co mělo mít hlavně úplně jiný, opravdovější, zvuk), jak byly ještě ohlodány na kost, nahé. Stejně tak je fajn pohled na Brouky, kterak si spolu jen tak jamovali. To vše ukončené posledním veřejným vystoupením, koncertem na střeše studia. (05.10.2016)

Celkem povedená raná reality show. Jen mám pocit, že těch sporů tam muselo být daleko více, ale byly nakonec vystřiženy. Zvláště okolo songů Let It Be nebo The Long and Winding Road. Bylo každopádně krásné sledovat poměrně velkou instrumentační marnost a nesehranost, která panovala na začátku až po koncert na střeše, kde se písničky z alba Let It Be vyklubaly v něco, co se dá docela poslouchat. (18.02.2012)

Před třemi roky přinesl Peter Jackson vyčerpávající dokument Get Back, který dával nahlédnout do zákulisí tvorby Beatles těsně předtím než se rozpadli. Let it be je pak původní verze dokumentu, která vzešla ze všech pořízených záběrů. Díky tomu je tak na jednu stranu snesitelnější v rámci stopáže, ale taky mnohem plošší a všechny ty neshody která kapela měla tu nevyniknou a nebo nejsou vůbec vidět. Get back je tak mnohem komplexnější, ale narozdíl od Let it be se nedá úplně ukoukat na první dobrou…80% (20.05.2024)

Dokument je v podstatě celý postavený na muzice. Občas se objeví nějaký ten rozpor anebo prostě dialog, ale není to nic, co by stálo za zmínku. Sice je z hraní některých skladeb patrné, že kapela není úplně v pohodě, ale jindy zase panuje nálada docela fajn a užívají si to. Rozhodně jsem čekal nějakou mnohem vyhrocenou situaci, hádky atd. Závěrečný koncert na střeše je samozřejmě lahůdkou. (Poznámka na okraj: Johnův japonský stín je poměrně dost iritující) (15.11.2012)