Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Film "Zítra se bude tančit všude", chce lidovou písní a tancem bojovat za radostný život, za nového člověka, za družbu a přátelství všech národů, za mír. Provádí nás naši krásnou vlastí; s písněmi a tanci naší mládeže se dostaneme až do Berlína, který se stal v roce 1951 na čtrnáct dnů městem světového mládí a ukázal celému světu, že i píseň, tanec a radost bojuje za lepší svět, za mír. Film byl s velkým úspěchem promítán na VII. Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech i na Festivalech pracujících a po zásluze získal cenu přátelství mezi národy za optimistické a radostné vyjádření myšlenky mezinárodní solidarity mládeže a vyzdvižení významné úlohy lidové tvořivosti v této mírové družbě. (Filmový přehled)

(více)

Recenze (152)

Marthos 

všechny recenze uživatele

Opus magnum zbloudilého trubadúra Pavla Kohouta. Něco takového vznikne snad jednou za život. Ten film jako by ani filmem nebyl. Jako by to celé byla jen mechanicky sestavená utopie socialismu. Stylizované, takměř afektované výstupy mladých prominentních komunistických herců (Adamíru v to nepočítaje) připomínají více než cokoli jiného oživlé postavy z dobových propagandistických plakátů, ovšem primitivně rozesmátých tváří je v tom mizerném filmu na tisíce. Celá republika tehdy tančila podle soudruha Stalina a všichni jsou prostě jen mladí a blbí a tancují a zpívají a mají se rádi. Neměla nakonec Rozárka pravdu? Tož, to bude pěkné, až bude všade na světě mír! ( -Ponrepo 26/2/13- ) ()

ripo

všechny recenze uživatele

„Až bude na celém světě mír, bude se všude tančit" to je hlavní motto filmu „Zítra se bude tančit všude". Mír to je radost, mír to je štěstí, mír to je láska, mír to je pokojná práce. Chtěli jsme udělat radostný film o šťastných lidech práce. I tanec a píseň znamená mír, proto jsme točili film roztančený, rozezpívaný, který by ukázal na životě našich nových mladých lidí kus bohatství našeho lidového umění i krásu naší přírody, kde se toto umění zrodilo. Od valašských hor až do Berlína provázíme naše mladé s jejich písněmi a tanci od horských samot až do obrovského velkoměsta, které se roku 1951 na čtrnáct dní stalo hlavním městem světového mládí. Chtěli jsme ukázat životní optimismus, radost a v neposlední řadě i hrdost mladých občanů naší lidově demokratické republiky. Chtěli jsme udělat film o lidech vroucích, hluboce lidských, ochotných pochopit chyby a pomoci v nich, o lidech citových, milujících a milovaných, neboť jenom takoví se mohou stát statečnými bojovníky za štěstí lidstva. Režisér VI. Vlček, laureát Stalinovy ceny. Filmový přehled 40/1952 ()

Reklama

ghatos odpad!

všechny recenze uživatele

Odpad to je, ale není to nejhorší brak socialistického režimu. Botostroj nebo Výstraha tomu dávají ještě větší pecky. Tady se může člověk zvráceným způsobem opravdu bavit. Vidět velkou svazáckou hlavu Lojzíka a lidovou valašskou zpěvačku, u nichž se rodí jiskřička lásky...ach. Závěrečná všeobecná taneční děkovačka je geniální. 15%. ()

xaver 

všechny recenze uživatele

Jděte do háje s tím odpadem. Vždyť je to celkem dobře natočený snímek, který dokumentuje tehdejší dobu. Právě s odstupem času si můžeme tento film vychutnat, bez zbytečných politických komentářů a odsuzování kvůli tomu, že se jedná o agitku. Vždyť festivalu mládeže se zůčastnili mladí z celého světa, nejen ze socialistického. Můžeme porovnávat, co se v hudbě, ale i jinde nosilo tehdy a teď. Z tohoto hlediska je ten snímek jako dobový dokument přímo neocenitelný. A hlavně si uvědomte, že místo neocenitelného odkazu tohoto snímku, ať vznikl kdekoli a z jakýchkoli pohnutek, se potom místo tančení všude po celém světě spíš válčilo a válčí se místo tančení dodnes. A pořád je hůř. To nesmyslné válčení do odpadu beze vší pochybnosti patří, ale tento snímek určitě ne. ()

LucyW. 

všechny recenze uživatele

No, já nevím. Viděla jsem to dvakrát a klidně se na to podívám znovu... Je to normální propaganda. Ale jak už jsem psala u Osvobození Prahy, je celá řada filmů, které jsou taky agitka (Ivan Hrozný, Kriminálka Las Vegas, Skála) a nikomu to nevadí. Obsahuje celou řadu půvabných scén: Nad fotkou válečných hrůz."Takhle chce Ruda, aby to u nás vypadalo." "A podívej, jak je tu krásně, a co teprve na konci čtvrté, páté pětiletky." .... Jo, pak to bude vypadat jako na té fotce... ()

Galerie (6)

Zajímavosti (3)

  • O filmu se traduje že se dlouho licitovalo, zda se natočí barevně či černobíle. Nakonec byla zvolena barva, a tak na Pyšnou princeznu (1952) zůstal jen černobílý materiál. (sator)
  • Na název tohoto filmu odkazuje název představení divadla ABC – „Zítra swing bude zníti všude“. (Kaleidoskop)

Reklama

Reklama