Zítra se bude tančit všude

(viděno zilionkrát a aj v kině) Někomu koutky cukají blahem u Casablancy, někdo si rád tu a tam požne na třetím festivalu mládeže v Berlíně roku 1951, kterého se zúčastnilo přibližně 26 000 delegátů z celkem 104 států. Ať žijí studenti Národopisu a jejich nejbližší! Rozárko, doufám, že aj mě pozveš na svatbu :D "We want peace!" "Aj my!" Aneb po 12té repríze jsem se opět ponořila tak hluboko do tajů tohoto nedějového filmu, až je mi blaze. Alena miluje An Son-Chi, Pavel miluje Alenu, ale nejvíce možností mu dává svazek s Mirkem (je to spolehlivý chlapec, myslí v pětiletkách). Lojza by rád Rozárku, ale ta podlehne pomluvě od záškodníka Rudy, protože ten sám žárlí na svého nevěrného Otu. Ota má strach o Jeníčka a Hanka se chová jako hvězda, což je buržoazní přežitek. A co na to Věrka? Není ona hlavní překážkou v lásce Oty k Hance a Rozárky k Lojzovi? Je blíž Koreji Moskva nebo Prága? Inspirovali se tvůrci Krokodýla Dundeeho zde? Nebo je hledání lásky v tlačenici jen klasickou metaforou? Ještě, že filmy patří lidu a další generace tak nebudou o nic ochuzeny, protože takovou nespravedlnost bych prostě přes srdce nepřenesla. "A tímto se s Vámi loučí Pavel Kohout." (28.02.2009)

Komunisticka hudebni komedie,kde se komunisti snazili propagovat nasi krasnou socialistickou vlast.No a i kdyz se tancilo opravdu douho,nastesti uz se netanci a chce se mi rict,takovehle filmy netoci.Mladeznicky film,promitany s uspechem v celem vychodnim bloku,jak rika oficialni text distributora.Uz ovsem nerika,o cem film vlastne je-pardon o tanci vsude.No,nutno rict,ze jsem s hodnoceni opravdu velmi vahal,nebo,co mohli i velmi dobri tvurci v te dobe tvorit?Vetsinou totiz jen tohle ci neco podobneho,ale protoze se nasli i vyjimky a nebylo jich zas tak malo,je to u me jasne protancenych 0%. (10.08.2010)

Hle, smazána propast mezi lidem a vědou, pražským budovatelstvím a klidem nádherných valašských kopců, navzdory chacharovi Trumanovi a jeho báječně dekadentnímu spojenci Rudovi, ztvárněnému Adamírou. Lidový tanec a píseň katalyzátorem vítězství pokroku. Obyčejný příběh, který přináší právě jen dobová schémata (pro někoho nepřekonatelná), ale udržuje si jistý standard vyprávění, urážející spíše naivitou než ponurým budovatelstvím, občasnými dobovými hity než lidovými i umělými písničkami v podání mládežnických folkloristů (21.01.2014)

V roce vzniku tohohle filmu jsem maturovala a představte si, že tento film bylo nutno povinně navštívit, takže celá třída nebo dvě maturitní třídy zaplnily téměř prázdný kinosál. Hrůza !!! To se nešlo ani nudit. Chroustali jsme bonbony (křupky tenkrát nebyly) nebo jablka, ale kdybyste mě zabili, tak nevím oč tam šlo. Hrálo se a zpívalo. Ale děj ? No kvůli vzpomínce dávám 1*. Za víc to fakt nestálo. (08.10.2007)

Asi žádné slovo nevystihne hloupost a demencii tohoto filmu. Chci poděkovat filmařům, že se drželi zpátky a do kinoverze nedali ony vystřižené scény, protože ty už překročily i tu pomyslnou hranici únosnosti. Naopak v dnešní době však tyto scény působí nejzajímavěji. Co v nich tedy najdeme? Za 1.:Tvrzení že Ruda (nejcharismatičtější postava filmu) je fašista, protože odešel na západ. Za 2.: Tvrzení, že Rudova vize budoucnosti se rovná dopadu jaderné bomby (???). Za 3.: Tancování před Pepíkem. Za 4.: Příjezd podobizny Klémy. A na závěr scéna s Rudou, který riskuje život, když přejde zpátky na východ, aby zachránil svého nejlepšího kamaráda, který však nejen že s ním nejde, ale ještě zařídí jeho dopadení. Opravdu smutná scéna. Co se týče samotného filmu, tak ten je lépe natočen, než Vlčkova pozdější Rudá hniloba, ale jsou tu 2 postavy, jejichž výstupy jsem pravidelně přetáčel. Je to Joker Nesvatba a ta zasraná valaška, díky které mi málem praskly uši. Jednu hvězdičku ale dát musim, a to za ten překrásný poválečný Berlín, to se opravdu hned tak nevidí. Jinak je to sračka toho nejstalinitičtějšího kalibru a nikomu to nedoporučuji. (14.03.2010)