Romance pro křídlovku

Hrubínovu předlohu jsem sice nečetla, ale samozřejmě jsem věděla, co mě čeká. Původní dílo je těžké žánrově zařadit, film je pak lyrický, půvabný a s kouzlem, přesto mě ale nezasáhl až tak hluboko, abych o něm smýšlela jako o tom nejlepším v české kinematografii. 60. léta byla co se týče filmařiny silná a myslím, že Romance pro křídlovku má hodně konkurentů. Líbilo se mi to, herci fajn, mělo to poetiku, ale není to dokonalý film na nadprůměrné hodnocení. (05.05.2013)

Vydařený pokus zachtit krystalicky čistou básnickou symboliku jdoucí k neobecnějším existenciálám života přes filmový obraz. Básník idealizuje český venkov, snaží se poeticky uchopit smrt, tělesnou lásku a povinnost k rodičům. Občas je to až moc explicitní. Hmyz opylující, moucha na okenním skle, asi bych se bez toho obešel. Ale všechny námitky přebíjí naivní čistota příběhu, tedy něco pátřící k básni. (24.01.2009)

Nádherné vypodobnění všeho, co jsme kdysi zažili a co bychom chtěli zažít znovu, i když je to už všechno stejně dávno pryč. Romance pro křídlovku Františka Hrubína patří k tomu nejkrásnějšímu, co v české poezii za dlouhá léta vzniklo. Báseň tak křehká a tak upřímná; báseň, jež neomrzí ani po kolikátém přečtení. Ve spolupráci s režisérským matadorem českého filmu, Otakarem Vávrou, vznikl na prahu celospolečenských změn v druhé polovině 60. let snímek, který pro mne nikde jinde na světě nemá obdoby. Neznám nic, co by se svou vnitřní poetikou, estetickou opojností a kouzlem přiblížilo síle Hrubínovy básně a jejímu filmovému přepisu. Mladičký Jaromír Hanzlík (Vojta/samotný Hrubín) zde ztvárňuje životní úlohu, rovněž jako Zuzana Cigánová (Terina), Miriam Kantorková a další. Film je navíc úžasným důkazem toho, že Otakar Vávra, jakkoliv kriticky na něj můžeme s odstupem času nahlížet, byl Velký filmař; to zdůrazňuji zejména pro ty, kteří jak rozumu zbavení dodnes s oblibou tvrdí, že Otakar Vávra vůbec točit neuměl, že byl jen ztělesněním umělecké průměrnosti a natáčel pouze konvenční filmy poplatné době. Romance pro křídlovku se však sotva ohlíží na nějaké konvence (umělecké ani politické) a po zásluze patří mezi Vávrova nejcennější díla. Scéna Terinina odjezdu mě pokaždé dovádí ke smutku a prazvláštnímu citovému rozpoložení, které lze jen těžko vyjádřit slovy. Kdyby se mě někdo zeptal, zda existuje jeden český film, který bych si vzal s sebou na pustý ostrov, pak by to byla Romance pro křídlovku. Víc netřeba dodávat. (03.03.2022)

Žádná klasická letní romance, ale citlivě poetické a smutné drama podle námětu Františka Hrubína. Ty zvuky léta z filmu přímo sálají a sám režisér v nějakém dokumentu říkal, že to byla jeho nejlepší spolupráce s kameramanem a že si to všechno Andrej Barla chtěl natočit i v noci nebo ve dne, každou vážku, včelu, kdejaký hmyz a proto ze snímku přímo vyzařuje a voní léto. Nádherně provedené. Nebo Vojtův děda, který je po mrtvici - to jsou nezapomenutelné scény. Zbytečné psát něco dále, to bych mohl rozebírat každou scénu, každý detail, každý záběr. Spolu s Kladivem na čarodějnice a Zlatou renetou jsou tyto tři filmy nejlepší režisérskou tvorbou Otakara Vávry. Všechny vznikly v 60. létech a já si můžu znovu postesknout - ach, ty zlatá šedesátá!! (24.01.2016)

krásný (i když smutný) film o jedné letní lásce.. psát něco k ději je zbytečné, protože VŠE je napsáno zde v obsahu (ano, skutečně vše, a jsem rád, že jsem si obsah před shlédnutím filmu nepřečetl)... POZOR! - pro ty, kteří se stejně jako já rozhodli si k maturitě místo čtení knihy pustit film -> ve filmu se příběh odehrává během jednoho léta, zatímco v knize (ačkoli jsem ji nečetl) zahrnuje let několik.. (13.04.2009)