Zrůdy

Ve své podstatě banální milostný příběh, ve kterém je však všechno jinak než obvykle a také všechno jinak než se na první pohled zdá. Nabízí nejen přehlídku skutečných, fyzicky postižených "zrůd", ale také otázku, jestli právě ony jsou opravdu těmi zrůdami na než odkazuje název filmu. Protože zrůdné je tu lidské a lidské naopak zrůdné. Výborné, originální a neskutečně působivé i po osmdesáti letech. Plné nápadů a výborným způsobem, v několika detailech vykreslující postižené jako lidi s obyčejnými tužbami a obvylými lidskými slabostmi i přednostmi. Jako koentrast jejich běžného života nechybí ani mrazivé a vskutku děsivé finále, i když trošku hopem odbyté. Nedostatky doby, jako jsou třeba občas poněkud prkenné dialogy, nepříliš dynamická režie, zahozené a nevyužité nápady, situace a postavy, nebo i vinou prologu od počátku poměrně předvídatelný děj, jsou v tuhle chvíli nepodstatné. Ten film je prostě klasika, která funguje i dnes. (12.12.2012)

Klasika, ke které není moc co dodávat, ve své době šokující a nedá se říct, že by zub času výrazně nahlodal její působivost. Uvědomíme-li si navíc fakt, že Browning angažoval skutečné "zrůdy", tedy ve své podstatě neherce a srovnáme-li jejich výkon třeba s nefalšovanými mariňáky v Act of Valor či s hokejisty v Babovřeskách číslo 2, nemůžeme než smeknout klobouk nad přirozeností jejich vystoupení, byť samosebou měli výhodu cirkusové průpravy. Mezi Freaks a Act of Valor či Babovřeskami by se dalo najít i více styčných bodů, tím největším je ale zrůdnost všech jmenovaných, byť v různých odstínech významu. Freaks nám představuje zejména zrůdnost lidského počínání, Babovřesky jsou esenciální filmovou zrůdností a Act of Valor zrůdnou propagandou. A já vůbec nevím, jak jsem k tomuto komentáři došel. (17.09.2014)

Obsadit v době rodícího se star-systemu do hlavních rolí holywoodské produkce fyzicky znetvořené herce, to je opravdu velká odvaha. Stejně odvážné je narušení tradiční horrového modelu, ve které jsou reprezentatnti normálnosti napadeni (nenormálním) monstrem. Přitom sám Tod Browning natočil rok před Freaks klasického Draculu, který nejen, že výše zmíněný model důsledně dodržuje, ale vlastně jej pomáhal definovat. V cirkusovém prostředí Freaks je hranice mezi monstrem a normálním hrdinou naprosto převrácena. Fyzicky znetvořená lidská monstra jsou tak daleko lidštější než řada normálních hrdinů. Freaks tedy hned dvakrát podkopávají dobový kánon - výběrem hrdinů i celkovým vyzněním příběhu. Gooble gobble, gooble gobble, we accept you, one of us! (13.04.2006)

Rok po natočení legendárneho snímku "Dracula" prichádza do kín ďaľší film režiséra Toda Browninga, ktorý sa výrazne zapísal do dejín kinematografie. Na svoju dobu značne šokujúci príbeh z komunity ľudí s rôznými telesnými vadami. Tí sú súčasťou putovného variétneho obludária. Nie je to horror, ale morálna dráma o tom, že telo nie je obrazom duše človeka. Každá ľudská bytosť je plná citov, nádejí a túžby po láske bez ohľadu na to ako vyzerá. Naviac priaznivcom skupiny RAMONES pomôže tento starý čiernobiely film objasniť pôvod nimi často skandovaného pokriku: Gabba-Gabba-Hey! **** (09.01.2009)

Nečekaně skvělý film, který (nejen) ze studijních důvodů určitě stojí za vidění. Ze začátku mě to moc nebavilo, ale od svatby už se film správně rozjel, a posledních 10 minut je naprosto výborných (pouze ty by snesly označení "horor", a to ještě s přimhouřenými očima a s ohledem na rok vzniku filmu). Osobně mi hlava moc nebere, proč si film musel projít všemi těmi peripetiemi se zakazováním apod. - osobně mě pohled na ty chudáky nijak nepohoršuje a neshledávám nic problematického ani na myšlence dát jim roli ve filmu (nějak jsem moc ani nepochopil smysl úvodních titulků, které vysvětlují postavení mrzáků a tělesně postižených lidí v minulosti). Osobně mi to naopak přijde jako skvělý nápad, který by geniálně fungoval i dnes, stačilo by dát dohromady dobrý scénář, náležitý rozpočet a odpovídající casting podobně postižených nešťastníků, a mohl by vzniknout naprosto velkolepý horor. Je ale otázka, jestli by něco takového bylo v dnešní éře politcké korektnosti možné a jestli vůbec kdy v historii byla doba, která by přála vzniku takového filmu. Natočit ho tehdy by si po stránce odvahy možná nezadalo s tím přivést takový film na svět dnes (tehdy pohoršoval samotný pohled na ty mrzáky, dnes by pro změnu pohoršovala už jen myšlenka nechat je hrát v hororu nebo je nedejbože předvádět jako atrakci v cirkusu). V každém případě Browning velmi příjemně překvapil - jeho Dracula mě k smrti uspává, ale Zrůdy mi neobyčejně sedly. Snad jen škoda toho nudného rozjezdu a dodatečných úprav vycházejících vstříc dobovému publiku - měli to nechat s tím původním koncem a už na to nešahat, každé takovéto "zmírňovací" zásahy do hotového filmu jsou zlo. (17.09.2015)