The Sadness

Horor, který zaspal dobu. The Sadness sází na stylovou složku a efektnost předvedených atrakcí, avšak gejzíry umělé krve, vyhřezlé vnitřnosti či uťaté údy už dnes mohou ostříleného fanouška žánru jen těžko jakkoliv zaskočit. Robert Jabbaz není schopen vyprávět příběh, nedokáže budovat napětí a pokud se snaží provokovat, tak pouze v bezpečných mantinelech společenské normy. Veškeré násilí zde působí nesmírně nadsazeně, a tedy i nevěrohodně, v důsledku čehož snímek v divákovi vůbec neprobouzí negativní emoce. Ostatně mnohdy zde násilí není ani explicitně znázorněno. Takhle že vypadá snímek, který šokuje a boří veškerá myslitelná tabu? Zpátky do reality. Jakožto zdejší hororový expert mohu snímku The Sadness udělit nanejvýš jednu silnější hvězdu. (08.04.2022)

Namísto zombie tady máme virus Alvin, kterej proměňuje lidi v agresivní a nadržený individua. Uznávám, že děj filmu je triviální a slouží jen jako pojítko mezi akcí, které je ve filmu hafol. Akce naprosto vynahrazuje jalovej děj. Nechybí samozřejmě ani gejzíry krve a výživný gore. Milovníci gore akce musí být spokojeni. Navíc má film svižný tempo a tak tu není prostor pro nudu. Plusem jsou určitě i hláškující infikovaní.  The Sadness mě rozhodně nadchlo ale na plnohodnotnejch 5 hvězd to není. Proto volím silné 4. (01.05.2022)

Opět trochu jiné pojetí zombie apokalypsy. Podobný typ, ve kterém virus lidem zamlží zdravý rozum a nechá temné tužby lidského podvědomí vzkvétat, dává pravděpodobně v reálném světě ten největší smysl. Proto také patří z žánrovek mezi mé neoblíbenější. Sice má dílo i tak své mouchy, zejména tedy co se předvídatelnosti týče, ale s výsledkem jsem velice spokojen. Určitě však nejde o žádnou revoluci, neboť jsem již viděl nejméně jedno velice podobné dílo jako je například Mayhem. Ten je však o něco nápaditější a lépe provedený. Na druhou stranu Sadness zase exceluje notnou dávkou ukázek surového násilí. Kdybych však dostal více záběrů z šířícího se chaosu v ulicích i s nějakým tím nasazením policie, či armády, určitě bych hodnotil lépe. Takhle máme bohužel možnost si pořádně užít pouze dvě scény z nichž pouze ta z metra je skutečně legendární. Zbytek jsou už pouhé záběry individuálního násilí a nebo z již ukončených masakrů. Nicméně byla atmosféra po celou dobu parádní a tak o vysokém hodnocení nemám pochybnosti. Na závěr bych ještě rád poděkoval ricci.s za dokonale zpracované titulky. 73% (04.05.2022)

Řemeslně zvládnutý skvěle, ale obsahově silně nedotažený. Dost mě mrzí, že v zásadě veškerý tvůrčí um šel očividně do místy až pitoreskních gore prasáren, protože to mělo skvěle načtrnutou charakter(s)-driven dějovou linii schopnou nést emoce i napětí. Ani jedno se bohužel nakonec nedostavilo. Gore a BDSM fanoušci budou mít žně, příznivci trochu chytřejších filmů uznale pokývou nad dobrým zpracováním a zároveň si povzdychnou nad "to už tu bylo tisíckrát" pocitem. (08.04.2022)

The Sadness není jen výživný masomlejn, jak by se mohlo zdát. Splatterová linka je pouze jedna z vícero. Milostný příběh Kat a Jima připomene známé tragické příběhy z historie, pověstí i literatury. Zdařilé gore - šťavnaté zákusy, ukousnutý (téměř) nos, opaření a rozdrásání obličeje, práce s nožem (rozkošná rudá fontána až na strop), sekerou, hasičákem nebo deštníkem, střeva ven - doprovázené extrémním sexem (připomínka - D. Cronenberg a jeho Shivers) tvoří další linku. A pak samozřejmě kritika společnosti, co využívá posledních tří let skutečné pandemie. A Jabbaz je ve své vizi nemilosrdný tak, jako býval ve svém díle K. Čapek. Kdopak si na konci vzpomněl na Bílou nemoc? Člověk nemusí být hororový expert, aby pochopil, že gore zde není účelem, nýbrž prostředkem. Proto nevadí, že je až na hraně komična, jelikož tím naopak podtrhuje vážnost situace, v níž se lidé nachází. Popírači konečně otevírají oči, ale už jim to moc nepomůže. Každopádně film si lze užít i jako prvoplánový akční masakr, kterým ovšem není. (19.04.2022)