poster

Po neznámých stezkách

  • Sovětský svaz

    Tam, na něvědomych dorožkach...

  • Sovětský svaz

    Tam, na nevedomykh dorozhkakh...

    (Sovětský svaz)
  • Sovětský svaz

    Там, на неведомых дорожках...

    (Sovětský svaz)
  • anglický

    Along Unknown Paths

Pohádka / Rodinný / Fantasy

Sovětský svaz, 1982, 69 min

  • Jezinka.Jezinka
    ****

    Velmi milé, vtipné a zábavné. Mít prababičku Babu Jagu a na kole jezdit k chaloupce na kuřích nohách musí být fajn, i když pozor na jednookého skřítka. Taky se tu objeví Slavík z Ilji Muromce, Kostěj Nesmrtelný, moudrá Vasilisa mnohem mladší, než jak jsem si ji vždy představovala, pícka samochodka a další artefakty a postavy ruských pohádek. A na konci toho všeho je roztomilá písnička zpívaná hláskem, který mi připomíná zajíčka z "Jen počkej".(24.8.2010)

  • tomtomtoma
    ****

    Příjemně vtipná až parodující pohádka, ve které je malý chlapec z normálního světa Miťa Sidorov (Roman Monastyrsky) s fantaskním světem pohádky zcela samozřejmě a bezprostřeně, jako by to byla nedělní procházka lesem. A tak babička Jaga (Taťjana Peľtcer) s Vasilissou Moudrou (Taťjana Aksyuta) a s dalšími bojují za dobrého cara (Leonid Charitonov). Ten byl podlostí zlodějsého písaře (Juri Černov) zrazen a na trůn dosedl Kostěj Nesmrtelný (Alexandr Filippenko). Tomu pomáhal mimo jiné loupežník Slavík (Oleg Anofrijev). Ale je otázkou, kdo byl dobrý, vždyť Kostěj každého dokázal přesvědčit svojí štědrostí. Ale je to vtipné a zábavné.(27.1.2011)

  • Paldini
    *****

    Nemůžu si pomoci, ale tahle postmoderní pohádka je naprosto dokonalá hláškařská úchylnost, u které jsem se samou radostí popadal smíchy za břicho od začátku do konce. S klasickými ruskými pohádkami je zde nakládáno neskutečně kacířským způsobem a jsou tak trochu promíchány ty nejzákladnější ingredience, takže jsou tu Kostěj Nesmrtelný, Moudrá Vasilisa a jezdící kamna ;-).(6.1.2007)

  • Pacco
    *****

    Nebudu tu tvrdit, že toto dílo oplývá těmi největšími estetickými hodnotami, ani že je nadčasově zajímavé. Po neznámých stezkách je však pro mne hodnotné kvůli tomu, jak dobře se na něm ukazuje specifický ruský smysl pro humor a nadsázku. Někdo by řekl, že jde jen o nehorázný slepenec všech klasických pohádek (plus troška z Mrazíka), připomínající v závěru pokus o západní fantasy. Ale to je jen kus pravdy. To můžu jistě tvrdit zvláště, když jsem viděla Nepolapitelní mstitelé a vím tedy, jak takový slepenec vypadá (spojen s ideovou propagandou). Ale malý Míťa vstoupí do pohádky, v podstatě velmi lehce, jak při jízdě z kopce (on jede z kopce a dokonce v lese a dokonce na kole). Avšak ve chvíli kdy na něj z chaloupky na kuřích nožkách (má dvě) vyskočí místo baby Jagy babička Jagorovna je jasné, že se jedná o ryze umělou pohádku, která je sice slepencem, ale i s vysoce originálními prvky. Ony vysoce originální prvky (slušně řečeno) nespočívají v porušování žánrových klišé, ale v jejich ještě větším nakupení, zhuštění a zparodování tím nejednodušším způsobem - pomocí vpuštění prvků reálného světa. („Můj vnouček je poslušný a v tom je problém, řekla jsem mu ať tam na mne počká a on tam určitě sedí a čeká, nemehlo jedno. Dnes je horší být poslušný než neposlušný.“) Děj je zhuštěn stejně jako samotný žánr – za jednu hodinu se stane tolik věcí, které by zvládla západní fantasy za 3 díly, čímž jsou zvraty rychlé a nečekaně čekané, že by se nikdo ani nedivil, kdyby hlavní záporák Kostěj na konci nebyl poražen, ale dal se na stranu dobra a všichni si zazpívali častušku (A: „Vzdej se Kostěji, car tě pak zajme, udělí milost a omilostní.“ B: „Cože? Udělit milost, to ne. Ať přijdou sami a já, já jim udělím milost! Nebo taky ne..“) A jsou tam kamna. Jezdící. Jmenují se pícka samochodka.(28.5.2008)

  • Véča
    *****

    Po neznámých stezkách je v porovnání s Mrazíkem trochu odlišnná pohádka. Sáňky samochodky se transformovaly do pícky samochodky, Barbara Jagorovna nechce upéct Míťu, protože je docela obyčejný Sidorov a moudrá Vasilisa se učí jezdit na bicyklu. Pokud je Mrazík kýčovitý díky vizuální výtvarné stránce, zde se nevkus projevuje především smícháním postav z mnoha filmů, do všeho ještě navíc přijde ze světa mimo ten pohádkový desetiletý chlapec Míťa. Komický prvek ve filmu spočívá především v jednání postav, jež je sice logické, ale míra pitvoření, kterou přitom nasazují nedovolí divákovi, aby mu nezačaly cukat smíchy koutky. Otázka je, jak výrazný byl při recepci tohoto filmu vliv dabované verze, kterou jsem viděl. Dabéři mají každý svůj typický styl projevu. Kostěj Nesmrtelný pomalý a patetický, Míťa se nápadně podobá šprtům na základní škole či Baba Jaga moudrá stařenka.(8.1.2007)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace