Obsahy(1)
Režiséři Číny, Koreje a Thajska spojili svůj talent v souboru tří hororových povídek. Povídka korejského režiséra Ji-un Kima se točí kolem ženy, která se po nehodě probudí se ztrátou paměti a snaží se najít cestu domů, zatímco její muž zjišťuje, že se jeho manželka někde ztratila. Thajská část filmu rozjíždí příběh o nenávisti a závisti ve spolku kočovných kejklířů, o zdobených loutkách thajského loutkového divadla a s nimi spojenou zlou kletbou. Poslední příběh z téměř vybydleného komplexu v Hong Kongu pojednává o léty ošlehaném policejním detektivovi, který se sem se svým synem přestěhuje a jejich jedinými sousedy jsou ne zrovna společenský lékař s nemocnou manželkou, která nikdy nevychází z bytu a holčička v červeném, se kterou si policistův syn chodí hrát. Tři příběhy ze tří odlišných asijských zemí spojuje tajemno a nadpřirozené motivy, vycházející z mrazivé reality současné společnosti. (GigaPudding)
(více)Recenze (14)
Tak tohle mě nechytlo. První povídka je tak průhledná, že nejdéle do deseti minut člověk přesně ví, oč zde běží a natočený je to tak táhle a nudně až to bolí. Už první "scéna" kdy se kamera cca dvě minuty přibližuje k ležícímu chlapovi na pohovce dává najevo jaké tempo povídka bude mít - 1* Thajské panenky ve druhé povídce jsou o chlup lepší, ale rozhodně je nepotřebuju nikdy vidět znova - 2* Třetí povídka je nejlepší, ale v dost bídné konkurenci se dá říci, že mezi slepejma je jednookej král a opět to není nic dech beroucího, navíc opět předvídatelné - lepší 2* ()
Trošku depresivní skládačka z příběhů, při kterých běhá mráz po zádech a věci nejsou úplně tak, jak se zdají být. Memories je zdrcující příběh se strašidelnou atmosférou a jednoduchým a tím víc působivějším zpracováním. The Wheel je exotická chuťovka, jejíž kouzlo tkví daleko spíš právě v té exotičnosti než v hororovosti. Nicméně jestli se někdy dostanu do Thajska, tak si odtamtud rozhodně nepřivezu žádnou loutku. Going Home je příběh s dokonale depresivní náladou vytvořenou především prostředím a dokreslenou hudbou. Závěr je třešnička na dortu. ()
Podobne ako Three...Extremes, tak aj Three je kompilaciou troch minipribehov na hororovu tematiku, ktorej sa zmocnili traja reziseri z troch azijskych krajin.1) "Memories" od juhokorejca Ji-woon Kima (rezisera uspesnych A Tale of Two sisters) - *** 2) "Going Home" od honkongskeho rezisera Peter Chana - **** (miestami som az nedychal...) 3) "The Wheel" od thajca Nonzee Nimibutr - v porovnani s predchadzajucimi dvoma islo o vyrazne slabsi kusok - **. Vysledok je teda za 3*. ()
Ďalšie zo série poviedkových filmov, ktoré sa snažia desiť a strašiť a dostať sa vám nejako pod kožu. Lenže rovnako predtým je to utopené v neschopnosti vytvoriť uveriteľné charaktery..hoci... ale o tom potom. Zatiaľ čo druhú časť spájali deti - tu je pojítkom duša(duch/démon). Prvá poviedka Memories od Jee-woon Kima je atmosféricky zaujímava, ale ku koncu sa rozpadá. Môžu za to 2 dejové línie, ktoré sa vzájomne rušia. To čo prvá časť tak úpenlivo buduje, druhá zahadzuje a znehodnocuje. Od režiséra takého formátu obrovský krok vedľa -30%. Druhá poviedka The Wheel od Nonzee Nimibutra je absolútne nevyužitá. Snaha o prenik k folklóru je nedostačujúci, pretože je prevedení veľmi jednoducho a bez výraznejšej drámy. Po všetkých stránkach veľmi nefunkčný - 10%. Going home od Petra Chana je ale iný súdok. Postavy sú zmysluplné. Dramaturgicky vyšperkované. Skôr je žánrovo film na pomedzí fantasy než hororu. Mystifikácia funguje a prostredie má rovnaký zmysel ako samotný príbeh a postavy v ňom. Fungujúce, smutné a zároveň niečim veľmi tragicky krásne. 90%. Výsledne dávam tri pretože prvé dve poviedky sú veľmi nekonzistentné a v rámci hodnotovosti úplne zbytočné. ()
Povídkový film Three od režisérů thajska, hong kongu a jižní koreje mnohem spíš tíhne k tomu druhému z žánrového zařazení horor/mysteriózní, což by mohlo plno diváků zklamat, pokud čekají nějaké bafání a podobně. První povídka v pořadí jsou korejské Memories. Memories samy tak trošku ještě nahrávají těm, kteří čekají spíš víc lekací příběhy, protože rozjezd je dost takový šokový ať už jde o hudbu nebo náhlé bafání. Nakonec je z toho ale velmi takový napjatý a neklidným dojmem působivý příběh, kde člověk jako asi odhadne brzo kdo je kdo, ale otázkou pořád zůstává jak a proč, což je pořád ještě zajímavé a hlavně je to natočené tak, že s nečekanými střihy, úhly a pohyby kamery to působí takovým vystresovaným dojmem, takže zábava :). Další v pořadí je thajský příběh o prokletých loutkách s názvem The Wheel. Tohle je s přehledem nejslabší příběh ze všech tří, protože směřuje odnikud nikam, prakticky jako nemá hlavní postavu a vždycky jde jen o to, že někdo z té skupinky tradičních thajských cirkusáků něco zlého provede nebo se na někoho špatně podívá, aby byl tímto jako označen za příštího kandidáta na trest prokletých loutek a kletba se hned v další scéně dá do chodu. Víc v tom jako není a celé je to tak nějak bez atmosféry, ikdyž ty loutky jsou pěkné :). Poslední příběh tu je hong kongský Going home. Ten je ze všech tří nejmíň hororový, ale mě se líbil hodně, protože zaprvé je tam Eric Tsang a za druhé je to velmi zvláštní nadpřirozený příběh, u kterého divák v první půlce vůbec neví co ho čeká a v té druhé zas neví kam to vlastně směřuje, aby byl závěr docela i překvapivý. Going home tak trochu využívá prvky určitých hororových podžánrů, ale pracuje s nimi tak trochu nehororovým způsobem, aby z toho udělal nakonec docela působivý tajemný příběh s trochou melancholie k tomu :). Takže ve výsledku je Three zábava, ale určitě je to mnohem míň horor než jak asi někteří můžou čekat. ()
Galerie (11)
Photo © CJ Entertainment
Reklama