Režie:
Akira NagaiObsahy(1)
Keigo Yamashiro (Masaki Suda) se touží stát populárním autorem mangy. Má přirozený talent na kreslení, ale vzhledem ke své milé povaze má problémy s vytvářením postav padouchů. Na žádost svého mistra mangy navštíví Keigo Yamashiro jeden domov, aby načrtl šťastnou rodinu. V domě ale všechny členy rodiny najde mrtvé. Keigo Yamashiro lže policii, že vraha neviděl. Poté začne kreslit vraha jako padoucha ve své manze „34“. Manga je hit a Keigo Yamashiro dosahuje popularity. Mezitím se začnou objevovat v reálném životě podobné případy incidentů nakreslených v jeho manze. Vrah se pak objeví před Keigem Yamashiro... (Jardismo)
(více)Videa (1)
Recenze (11)
Největší slabinu filmu bych viděl v logice věci , protože ano možná 1x by takový chcípák s 1 nožem dokázal najednou zamordovat 4 člennou rodinu na 1 místě , ale že by se mu to podařilo víckrát... To by byli všichni ti japonští otcové takové bábovky ? V zemi vycházejícího slunce asi těžko. No a s tímto silným tématem by takový aspoň 1 z těch mordů mohl být divákovi předveden v reálném čase. Drama na nedělní večer. ()
Překvapivě dobré kriminální drama se zajímavě vystavěným dějem. Nejprve vzniká úspěšný komiks podle čtyřnásobné vraždy, pak se inspirace obrátí a když už je vnímavý detektiv Seida blízko dopadení sériového vraha přichází zvrat a děj spěje k dramatickému závěru. Trochu japonsky naivní, téměř bez akce ačkoli hodně krvavé a bezcitné. Prostě šťastná čtyřčlenná rodina má smůlu. ()
Kreslič manga vie výborne kresliť, ale nemá fantáziu. Tú mu dodá až pošahaný vrah, ktorý vraždí šťastné štvorčlenné rodinky, teda otca, mamu a ich dve deti. Za to má u mňa medailu. Absurdné, aby nakreslil ten tristo archový komiks, čo tam v ňom listovali, za pár dní, tuposť policajtov tiež, ale aj tak dobré. ()
Já nevím. Tohle je už několikáté mé setkání s filmovou Asií a pokaždé, opravdu pokaždé to má stejné charakteristiky. Jazyk, kterému nerozumím, a tudíž stále čtu titule a na vizuál moc času nezbyde, herci, kteří jakoby stáli před kamerou poprvé a většina jejich výkonů jsou prostě katastrofální, jména, ve kterých se ani omylem neoritentuju a jako téměř vždy vcelku fajn nápad, který je ale zfilmován až parodicky nedobrým stylem. Neoslňující podprůměr. ()
Na to, že to byla Fukaseho první role, se s tím popral zatraceně dobře. Jeho narušený sériový vrah byl skvělý. Suda, Oguri i Nakamura jako vždy předvedli dobré výkony, od nich už se snad nedá očekávat nic jiného. Micuki sympatická jako vždy, jen mi nepřišlo, že by měla zrovna moc zajímavou roli, a tak ani nepředvedla nic moc zajímavého. Co se týče příběhu... musím se přiznat, že došlo k jednomu zvratu, který jsem absolutně nečekala, takže mě film nadchnul o to víc! Líbilo se mi tempo vyprávění, charaktery postav i konec, který nechává ve vzduchu sice vyset docela tíživou otázku, ale proč ne! Zamýšlejte se nad filmem i po skončení, filozofujte, hledejte křehkou linii mezi soudností a bláznovstvím, o to je přeci ten film pak lepší, když ve vás zanechá takové otázky – tedy jejich snesitelnou míru. Temné, drsné a ani nevím, jestli bych chtěla vidět, co bude dál... ()
Reklama