Reklama

Reklama

Jdi a dívej se

  • Sovětský svaz Idi i smotri (více)
Trailer 2

Obsahy(1)

Čtrnáctiletý Fljora je v létě 1943 naivním běloruským chlapcem, odhodlaným zapojit se do partyzánského odboje. Na konci příběhu je lidskou troskou, z jejíž tváře navždy zmizely stopy dětské nevinnosti. Fljorův osud plný utrpení, ve kterém nechybí místo ani pro první erotické okouzlení a tragikomické okamžiky, prožila většina z těch, kteří dospívali za druhé světové války. Němci tehdy v Bělorusku realizovali projekt "spálené země", v němž lehlo popelem na šest set vesnic. O těchto událostech vypráví ve svých novelách Ales Adamovič, který se rovněž podílel na scénáři filmu, opatřeného názvem Zabijte Hitlera. Do výroby však šel snímek pod titulem, jenž tvoří refrén v biblické Apokalypse. Elem Klimov jej natáčel chronologicky, což výrazně pomohlo představiteli hlavní role Alexeji Kravčenkovi ke ztotožnění se svým hrdinou. Obraz Fljorova vyšinutého nitra však nevyjadřuje pouze herecká akce, výraznou měrou se na něm podílí práce kameramana a zvukaře, k níž zvláštní kontrapunkt vytváří Mozartova hudba. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer 2

Recenze (482)

H34D 

všechny recenze uživatele

Idi i smotri, to je výborná souhra obrazu i zvuku vyvolávající silně negativní emoce přesně tak, jak režisér zamýšlel, aneb válečné hrůzy v tom nejdepresivnějším podání. Prostředí efektivně vyvolávající úzkost samo o sobě, zprvu nadšený chlapec měnící se v psychycky vyprahlou trosku, upalování lidí za živa doplněno o zvířecí smích vojáků, bezmoc a temná hudba s všudypřítomnými zvuky šílenství... Atmosféra, kterou byste rozhodně nechtěli zažít na vlastní kůži. A právě atmosféra je zde to hlavní, neboť film jinak nepohlíží na válku z globálního hlediska a bohužel ani neslouží k nějakému hlubšímu zamyšlení (na rozdíl od Apokalypsy), je to jednoduše sled několika hrůzostrašných událostí, bez důležitějšího děje, což mě vede k myšlence, že celá první půlhodina byla příliš roztahaná (např. taková scéna s focením vyloženě nadbytečná)... Ale úžasné finále s dobovými záběry a následujícím Mozartem to slušně vykompenzovalo. 8/10 ()

misterz 

všechny recenze uživatele

Podľa môjho názoru je tento film nekorunovaný vládca medzi vojnovými drámami s hlbším významom. Rozhodne je nad čím premýšľať. Rusi to proste v tomto smere vedia. A dokázali to aj bez bombastických vojnových scén a podobných "lákadiel" tohto žánru. Choď a pozeraj sa nie je len názov filmu, ale je zároveň aj vyjadrením jeho podstaty prostredníctvom duše citlivého chlapca (aspoň na začiatku) a jeho neskonale depresívnej vnútornej premeny. Prvá polhodinka má síce pomalšie tempo, ale to je len postupná, opatrná príprava na to, čo príde potom. To ďalej už rozhodne nie je vhodné pre každého. Autori namiešali neriedený kokteil naturálnej, depresívnej, najnepríjemnejšej podstaty vojnového utrpenia a bez príkras ho vyliali na filmové plátno. Najhoršie na tom je to, že je to tak desivo reálne, až behá mráz po chrbte. Komu sa podarí aspoň trocha vcítiť do toho chlapca, zažije hotové depresívne peklo a už iba zo slovíčka "vojna" mu príde nevoľno. ()

Reklama

TheMaker 

všechny recenze uživatele

Emocionální vyděračství, nic víc ! Parta šašků zapálí barák s vesničama a proto, že je to odporné, dechberoucí, k bzlití a další pocity, co to u Vás může vyvolat, mám dát 5 hvězd !?! Ano je to hnus, ta doba byla odporná a nechtěl bych v ní žít, ale je velmi lehké natočít film se samými podobnými samoúčelnými scénami, a ještě lehčí tomu šoupnout hned 5 hvězd. To nemluvím o hlavním představiteli filmu, který mi byl trochu nesympaticky a ke konci to s tím jeho namaskováním obličeje už trochu přepískli ... Dost nadhodnocený snímek ... ()

Anderton 

všechny recenze uživatele

Choď a pozeraj sa bude pre každého diváka, ktorý si o ňom vopred na základe informácií alebo iných vojnových filmov niečo myslí, úplne iný. On je totiž tak zvláštny, že ho ťažko opisovať a nemá to zmysel, "choďte a pozrite si" ho. Tak ale aspoň sa o niečo pokúsim. Má súdržnú atmosféru, čiže v mojich očiach tým pádom nemôže byť nudný, celý sa odohráva v nejakom zvláštnom šere a vidíme okrem prírody sem tam nejakú budovu, explicitné násilie v zmysle pozerania sa na upaľovaných alebo strieľaných ľudí absentuje, stačí vidieť mŕtve telo, alebo vedieť, čo sa odohráva vnútri budovy. Kamera je častokrát subjektívna a veľa sa hýbe, postavy sa tvária ako nadrogované, čo je samozrejme asi jediný uveriteľný stav, v akom sa človek uprostred vojny môže nachádzať. Stále ale ani z týchto poznámok neviete, aký je to film. No a bacha na to, že ak máte v hlave zafixovaný internacionálny štýl tohoto žánru ako predpoklad toho, ako daný film musí vyzerať, tak Klimov vás poriadne zaskočí. Piata hviezda za Mozartovu Lacrymosu. Väčší kontrast medzi krásnym ľudským výtvorom a jeho najväčšieho zverstva si predstaviť neviem. ()

Radek99 

všechny recenze uživatele

Neměl jsem příliš rád sovětské válečné filmy (plné heroismu a propagandy) a ač jich byly plná kina, s úspěchem jsem se jim vyhýbal. Tohle však bylo něco úplně jiného - žádné ideologické podhoubí a působení propagandistických tlaků, pouhá řeč a síla filmového obrazu, filmové memento, sovětská Apokalypsa. Herecký výkon toho malého kluka mě víc než ohromil, úplně mne paralyzoval... Nejsilnější obžaloba války, nelidskosti a šílenství. Jeden z nejexpresivnějších a nejnaturalističtějších světových válečných filmů vůbec... Film - Memento. Film - imperativ! ()

Galerie (52)

Zajímavosti (32)

  • Před začátkem natáčení nařídil režisér Klimov Alexeji Kravčenkovi, aby ještě zhubnul. Alexej Kravčenko držel vodovou dietu a běhal. (Monco)
  • Natáčelo se chronologicky. (Monco)
  • Na samotné natáčení Elem Klimov vzpomínal: "Točili jsme v Bělorusku, v místech, kde došlo k zobrazované tragédii, kdy nacisté vypálili stovky vesnic a vyvraždili jejich obyvatele. Bylo to pro nás velice poučné i bolestné, protože natáčením jsme v lidech opět vyvolávali zasuté vzpomínky. Mnohokrát jsem si kladl otázku, zda mám vůbec právo před lidmi, kteří prošli válkou, znovu nechat ožívat všechny ty hrůzy. Když jsem například natáčel scénu upálení vesničanů, nemohl jsem dlouho před tím spát a po natáčení jsem onemocněl. Ale nemohl jsem se vzdát ani jednoho záběru, ani metru filmu. Kdybych se vyhnul pravdě, pak by se apelativní povaha filmu otupila. Bylo to opravdu náročné, ale zase to na druhé straně napomohlo pravdivému dobrazu doby i událostí." (NIRO)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bylo změněno