Jan Čuřík byl uznávaný český kameraman, jehož filmy jsou i do dneška autorsky rozpoznatelné. Během nacistické okupace pracoval jako laborant v Herafilmu. V letech 1945–1949 působil jako asistent kamery v Krátkém filmu, v letech 1950–1955 pak jako kameraman krátkých a dlouhých filmů v Armádním filmu. Zde získal bohaté zkušenosti, které pak mohl od roku 1955 čile uplatnit během svého působení ve Filmovém studiu Barrandov.
Od 70. let zde výrazně spolupracoval zejména s Karlem Kachyňou (Setkání v červenci, Pozor vizita, Sestřičky, Blázni a děvčátka). Jeho kameramanské umění ale můžeme obdivovat též ve filmech Jaromila Jireše (Žert, Valerie a týden divů, Lev s bílou hřívou), Františka Vláčila (Holubice) a dalších.
Na svém kontě má ale Čuřík i jednu režii, a to u filmu Bloudění z roku 1965, na kterém spolupracoval s Antonínem Mášou. K této práci se ale dostal tak trošku náhodou. „Během filmování Každý den odvahu Schorm onemocněl. Natáčení ale pokračovalo. Máša s Čuříkem se na pár dní ujali režie. Tak se dali dohromady. Všichni jsme u následujícího filmu Bloudění poskočili o jednu funkci výše,“ vzpomíná Čuříkův kameramanský kolega Ivan Šlapeta.
Za své kameramanské umění získal řadu domácích i mezinárodních ocenění, jako např. v roce 1971 cenu Stříbrný Hugo za barevnou kameru na Mezinárodním filmovém festivalu v Chicago (za již zmiňovaný film Valerie a týden divů) nebo v roce 1982 Cenu poroty kritiků za nejlepší kameru na Mezinárodním filmovém festivalu Cartagena (za film Lásky mezi kapkami deště).
Honza "HonzaBez" Bezděkovský