Kateřina a její děti

Výborný film, u něhož ještě vidíme ozvěnu Nové vlny 60. let. Příběh staré vdovy, jejíž dcery vzaly osud do svých rukou a Kateřina by je ráda dále chránila... Načež přicházejí zklamání. Marie přichází o muže den po svatbě na udání, že v podmínce způsobil výtržnost, nejstarší dcera se vrací domů,když se rozejde se svým manželem, nejmladší nesnese matčinu rozkazovačnost a na čas odejde - a vrátí se s outěžkem. A tady dochází k překvapujícímu závěru, který režisér nijak nevysvětlí - matku narození vnoučete načisto změní. A proto "jen" čtyři hvězdičky. (04.06.2019)

Aj mne sa zdá tento film akoby bez konca, už či to vystrihli alebo bol tak zámerne natočený, pôsobí tak na mňa. Viac by sme sa hádam dozvedeli v ostravskom seriáli z roku 1984 "Jahody na stéble trávy", natočenom podľa rovnakej predlohy Jiřího Křenka. Ibaže to by ho musela ČT odvysielať, a u nich je všetko problém. (06.09.2013)

Čert ví, jak by to vypadalo bez Tomanova zásahu, nutno říct, že cenzorské nůžky zde nenapáchaly takové škody, jako u jiných filmů ( např. Proč nevěřit na zázraky). Příběh samozřejmě nenabízí nic víc než obvyklé vesnické patálie, ta chce toho, ale ten ji ne...atd. Film se tak opírá hlavně o uchvátnou kameru Jana Čuříka, kouzelnou přírodu a kvalitní herecké výkony známých es. Jenomže s herci je i potíž, kazí totiž autentičnost horských Beskyd. Miluju to nářečí, bohužel Barrandov si už léta myslí, že film z Beskyd = naučit české herce (neřkuli pražáky) dialekt. Ale nářečí se za pár měsíců nenaučíte, vzniká tak otřesný paskvil, kdy půlka věty zní česky a půlka valašsky. Pokud se ale přes to přenesete, nelze hercům nic jiného vytknout. Takže film stojí za zhlédnutí, ale marná sláva, tyhle filmy o horských dědinách bychom měli přenechat Slovákům. Ta bolest, zklamání a pokora tu je, ale chybí tu ta explozivní radost veselic v podání Jakubiska a Havetty. Ne, že by se o to režisér nesnažil, ale není to ono. Každopádně nejlepší film jinak poměrně průměrného tvůrce, který si zde dovolil i několik narážek, ovšem nečekejte žádné Ucho, nebo Skřivánky. (21.03.2012)

Skutečně reálné zpracování drsného života v jedné horské vesničce. Dramatizace příběhu se ve své době nevyhnula problémům, ostatně jako jiné snímky. Psychologie postav dává všanc těžkosti doby. Snímek si všímá hlavně ženského osazenstva, jejich počínání a boje s osudem. Do života oněch vesničanů příběh náhle skočí, a zase vyskočí. A osudy jdou dál. Jisté mouchy se tu bohužel objevují, ale to už po zásazích cenzorských nůžek tak bývá. Děj je narušen a vývoj postav ztrácí na logice. Přesto se výsledek jeví jako hodně zajímavý hodný k zamyšlení. (10.01.2014)

Vesnický román. 1) Nesympatické postavy žijí své nevlídné životy v dusivém prostředí valašské vesnice._____ 2) Zaměření čistě na rodinné záležitosti jakož i nepřítomnost soudruhování a agitačních hesel staví snímek do jakéhosi bezčasí, kdy jen z drobností zjistíme, že jsme v současnosti (respektive v šedesátých létech)._____ 3) Počáteční rychlý nástup po dvaceti minutách zpomalí. Nesporně dobře natočený snímek očividně trpí cenzorskými zásahy a faktem, že jej stříhali až v roce 1975 a bez přítomnosti režiséra._____ 4) Nedivím se, že film se přehorlivým soudruhům nelíbil...kdo by chtěl po dvaceti letech budování mít takovouto vesnici? (30.08.2019)