Reklama

Reklama

Sarajevský atentát

  • Jugoslávie Atentat u Sarajevu (více)
všechny plakáty
TV spot
Jugoslávie / Československo, 1975, 124 min

Režie:

Veljko Bulajič

Kamera:

Jan Čuřík

Hrají:

Christopher Plummer, Florinda Bolkan, Maximilian Schell, Irfan Mensur, Radoš Bajič, Jan Hrušínský, Branko Đurić, Libuše Šafránková, Ivan Vyskočil (více)
(další profese)

Obsahy(1)

Historická filmová freska popisuje události, které bezprostředně předcházely první světové válce a staly se záminkou k jejímu vyvolání. V létě 1914 pořádá rakousko-uherská armáda rozsáhlé manévry nedaleko hranic s nepřátelským Srbskem, na území Bosny, která se před několika lety stala součástí mocnářství. Následník rakouského trůnu František Ferdinand d’Este se jako vrchní inspektor rakousko-uherské armády chystá odjet do Bosny i se svou ženou Žofií Chotkovou. Zatímco František Ferdinand se pře o detaily se svým strýcem, císařem Františkem Josefem I., připravuje se proti němu atentát. Bosenští nacionalističtí vlastenci, kterým se podařilo emigrovat do Srbska, se cvičí v používání střelných zbraní a granátů. Trojice mladých bosenských Srbů Gavrilo Princip, Trifun Grabež a Nedjelko Čabrinović se poté vydá na dlouhou a nebezpečnou cestu do Sarajeva, kde má František Ferdinand svou cestu ukončit. Jejich cílem je pouze svrhnout tyrana a pomoci tak Bosně k nezávislosti. Jenže situace mezi evropskými mocnostmi je už několik let napjatá právě kvůli jejich územním nárokům na Balkánu. Čin, který se nakonec podaří dokonat Gavrilu Principovi na Appelově nábřeží v Sarajevu 28. června 1914, se tak stane záminkou pro rozpoutání první světové války, největšího válečného konfliktu v dosavadních dějinách. (TV JOJ)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (47)

Mikino00 

všechny recenze uživatele

Samozřejmě notně překroucený film proti Rakousko-Uhersku, tak jak to doba vyžadovala, zaměřující se hlavně na atentátníky, což moc zajímavé není a jeden vedle druhého jsou ztvárnění nepřesvědčivými herci, bohužel film pomíjí daleko zajímavější pár Ferdinand Žofie, velmi dobře obsazený i ztvárněný. Celý film je natočen v takovém uspávacím stylu, chtělo by to schopnějšího režiséra a scénáristu. ()

Radyo 

všechny recenze uživatele

Film je nejzajímavější faktem, že vlastně malá skupinka lidí dokázala jedním atentátem změnit doslova chod evropských dějin. Jinak je to samozřejmě solidně natočený film s několika velmi dobrými a známými herci v hlavních rolích. Nejde o žádné převratné dílo, ale právě onen v úvodu zmíněný fakt jej staví tak trochu do jiného světla. ()

Reklama

Ivoshek 

všechny recenze uživatele

Tématu sarajevského atentátu se filmaři věnovali velmi málo, takže je jen dobře, že o něm vůbec něco je.... Historicky je film celkem věrný, hereckým výkonům není kromě slabého Vyskočila moc co vytknout. Ještě poznámka pro Radyo a pár dalších romantiků: sarajevský atentát běh dějin nijak zásadně nezvrátil, maximálně o něco málo urychlil. Ferdinand byl tehdy v Sarajevu primárně kvůli manévrům (na kohopak se asi cvičilo?). Už delší dobu bylo v té době jasné, že se Rakušani připravují na útok na Srbsko. Už proto, že Srbové podporovali v Bosně protirakouské síly. A vzhledem k rozložení sil v Evropě a spojeneckým smlouvám to dopadlo, jak to dopadlo, což Rakušani nečekali. ()

Marek1991 

všechny recenze uživatele

U tohto snímku som mal veľkú dilemu a hodilo by sa mu tak 3 a pól hviezdičky. Dobrá hudba, výborné kostýmy, autá, okolité spracovanie, okrem pre mňa diskutabilnej lode, ktorá možno by pre mňa nemala byť diskutabilnou, je to po tejto stránke vynikajúce. Ako jediný pre mňa naozaj známy film o tejto udalosti, veľmi oceňujem podrobný popis udalostí v dvoch dejových líniách a to cestu následníka trónu do Bosny a cestu Gavrila Principa a jeho partie do Sarajeva s cieľom zavraždiť ho. Páči sa mi viac tých chronologických udalostí. Na začiatku som si všimol, ako nejaký zrejme komunisti vraveli, že vraždy vladárov nič nezmenia, dosť zvláštne, kedže napríklad komunizmus v Rusku sa dal do pohybu po zavraždení cárskej rodiny, ide teda o menšiu propagandu v produkcii vtedy socialistických krajín. Film doprevádzala síce počas dosť vernej cesty určitá nuda, tie rozhovory boli ako z nejakého westernu a nie z historického vojnového filmu z Balkánu. Taktiež to zachránenie ženou vo vlaku a iné veci boli zrejme pridané, ale najviac ma rozrušoval ten fakt vykreslenia nasledovníkov, keď Žofia mal predtuchy, keď videli tých, ktorí ich mali zavraždiť divne sa na nich dívali, pochybujem, že by si ich všimli, či nakoniec to, ako Ferdinand odhodil bombu, tá sa v skutočnosti odrazila od zadnej časti auta. Taktiež ten počet zranených tam mal byť až okolo 20. Inak je to až veľmi presné opísanie atentátu, dokonca s preslovom miestneho starostu, možno chýbajú len posledné slová Ferdinanda. Avšak atentátom sa dosť preletí, taktiež Princip zomrel na tuberkulózu vo väzení. Je to však dosť detailné a na konci sa povie, čo to znamenalo, nie však všetko, ako by ste sa mohli o tom dozvedieť inde na internete alebo v dokumentoch, či od ľudí, v tomto prípade to mohli predĺžiť alebo zrýchliť a zlepšiť nudné časti. Páčilo sa mi, že to tvorili dve slovanské veľkoštáty a to Československo a Juhoslávia avšak ten socializmus je poznať, čo je škoda. Taktiež sa mi nezdalo to až príliš sladké zobrazenie vzťahu a správania následníkov. Film však vo mne zanechal zmiešané pocity, že to išlo urobiť aj omnoho lepšie. Uznávam dvojlíniu, podrobný popis, rekonštrukcie, kostýmy, hudbu, opis diania. Ako človek si často hovorím, vojna by možno vypukla, lebo by si našli inú zámienku, ale ak by sa to nestalo, možno by Srbsko, Rusko a iné štáty zosilneli a staré veľmoci ďalej slabli, možno keď už sa čakalo stovky rokov, mohlo sa počkať ešte chvíľu a nezomrelo by toľko ľudí, možno by to neskončilo tak tragicky s atentátnikmi a Srbskom. Ktovie možno by monarchie padli pod vnútornými revoltami, Rakúsko-Uhorsko by padlo samé, Chorváti, Slovinci, Bosniaci, Slováci, Rumuni, Česi, Poliaci a Ukrajinci by sa vzbúrili a Nemecko by nemalo silného partnera a dopadlo by to lepšie, najmä by možno nevznikli fašizmus, komunizmus, nacizmus, nerozšíril sa kapitalizmus a svet by vyzeral ešte lepšie a možno by neboli ďalšie vojny. Avšak urýchlilo to sled dejín a to do katastrofy, z ktorej však povstali nové štáty a ktovie, možno preto žijeme aj my a to by sme mali byť vďačný, ale ktovie možno by sme boli aj tak, preto je to smutné a šťastné zároveň. Avšak vraždy neschvaľujem a preto si hovorím, že mohlo to byť lepšie. Ak sa jedná o film je to zaujímavé, potešili ma napríklad Šafránková, ktorá to oživila, taktiež manévre. Mierne historicko romantický film, nejaké chyby, lebo napríklad v Srbsku v tej dobe by na reštaurácii nemali určite druhý nápis v angličtine, ale inak veľmi vierohodné. () (méně) (více)

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Nebývá zvykem, že by se českým hercům poštěstilo hrát v mezinárodní koprodukci s uznávanými světovými hvězdami filmového plátna a v produkci, která si může dovolit zobrazit císařské manévry se stovkami vojáků, dobovou vojenskou technikou a zároveň dvorské prostředí bez zbytečných kompromisů. Jenže co je to platné, když výsledkem byl v tomhle případě mdlý film, který může maximálně tak uspokojit středoškolského učitele v případě návštěvy školního představení. Je to zkrátka nevýrazné, typický snímek, který se za dva tři dny vykouří z paměti a který svádí k tomu nadělit třetí hvězdičku tak nějak z povinnosti za ztvárnění významné historické události. Na tak kvalitně obsazený snímek je tam nevýrazná režie i zbytečně rozmělněný scénář. Chybí nůžky, chybí režisérská odvaha a chytrost. Nakonec i historická věrnost faktům poněkud pokulhává. Atentátníci patřili k typickým romantizujícím nacionalistům a Bulajić je nejspíš, aby dostál dobovým požadavkům na angažovanost, líčí spíš jako anarchisty snící o sociální revoluci. Celkový dojem: 50 %. Tři hvězdičky nechávám jenom s přimhouřením obou očí. Je celkem typické, že jsem Sarajevský atentát viděl u příležitosti stého výročí téhle události. Podobný typ filmů svádí přesně k tomuto použití... ()

Galerie (19)

Zajímavosti (1)

  • Filmovanie prebiehalo v Konopišti, Prahe, Hlubokej, Sarajeve, Zvorníku i Belehrade. (dyfur)

Reklama

Reklama