Jiří Bělka

Jiří Bělka byl český divadelní, filmový, ale zejména televizní režisér. Ke svým televizním inscenacím si přitom často psal sám i scénář.

Pochází z Příbramska. Vystudoval režii na divadelní fakultě Akademie múzických umění v Praze, a to pod vedením takovým režisérům jakými byli např. Antonín Dvořák nebo Jiří Frejka. Již během svých studií působil jako asistent režie v Divadle Státního filmu (Divadlo Filmového studia) v Karlíně a později v Jihočeském divadle v Českých Budějovicích. V době svých studentských let se též několikrát objevil jako herec v malých rolích na prknech Národního divadla.

Po absolvování vojenské prezenční služby v Armádním uměleckém divadle nastoupil do Československé televize, kde se stal po Evě Sadkové teprve druhým režisérem dramatických pořadů. V 60. letech zde vedl literárně dramatickou redakci a své zdejší působení ukončil v roce 1974.

Jelikož v počátcích televizního vysílání bylo vše vysíláno živě a záznamové zařízení nebylo k dispozici, nejsou první televizní práce Jiřího Bělky bohužel dochovány. Jeho první inscenací dochovanou v archivu České televize tak je až Neprovdaná paní Rosita, která byla vysílána v roce 1960. Šedesátá léta se pak stala pro Jiřího Bělku uměleckým vrcholem. Vytvořil tehdy řadu významných televizních inscenací jako např. Romance štědrovečerní, Neviditelný, Bellevue nebo Waterloo. Výborná je i jeho pozdější televizní dramatizace povídky Františka Langera Poslední dopis.

Ve své práci pro televizi Bělka poměrně hojně spolupracoval se svým spolužákem ze studií Jiřím Šotolou. Namátkou uveďme jejich spolupráci na televizních incenacích s historickým námětem Julián odpadlík, Smrt císaře a krále Karla IV, Zikmund, řečený šelma ryšavá nebo Morové povětří. Historické látce se ale Bělka věnuje i v řadě jných inscenací: Prokop Diviš, Břetislav a Jitka, Kněžna Libuše. Režíroval ale též třídílnou hru o historii KSČ a VŘSR Přitažlivost země. 

Vedle své práce v televizi působil Bělka 60. letech krátce jako externí umělecký vedoucí v Laterně Magice. V roce 1966 pak v Divadle na Vinohradech inscenoval (ve své úpravě) Lermontovovu „Maškarádu“. V témže roce  se stal též členem Ústředního výboru Svazu filmových a televizních umělců, o rok později i členem Výboru pro kulturu a informace. Po odchodu z televize pracoval Bělka mezi lety 1974–1979 na poloviční úvazek v Divadelním ústavu ČSAV v Praze.

Honza "HonzaBez" Bezděkovský