Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Televizní zpracování novely A. Jiráska se odehrává na konci předminulého století na česko-německém pomezí, kde do rodiny, která inklinuje k němectví, přichází mladý vychovatel, nedostudovaný právník, aby připravil na české gymnázium malého chlapce, dědice statku. Přeje si to jeho otec. Matka s českou výchovou naopak nesouhlasí. Preceptor Hodoval prožívá na statku lásku k neteři statkáře a zároveň čelí intrikám, které znevažují jeho vlastenecké úsilí… V inscenaci režiséra J. Bělky podle scénáře J. Eismanna z roku 1986 hlavní role ztvárnili M. Stropnický (preceptor Hodoval), R. Hrušínský (Bláha), E. Cupák (Valenta), Z. Bydžovská (Eva) a J. Štěpánková (Valentová). (Česká televize)

(více)

Recenze (14)

quokam 

všechny recenze uživatele

Nuda, ale zajimava. Narodnostni trenice sice byly hlavni otazkou v 19 stoleti, dnes vsak vznostne vlastenecke reci pusobi kycovite a krecovite. Inscenace nabizi plejadu vynikajicich hereckych vykonu ve malych ci vedlejsich rolich, od RRazlove, ECupaka, JStepankove, RHrusinskeho az po ZZaka. Hlavni herec, ministr Stropnicky, vsak hral jaksi prilis strojene a skrobene. To spise zaujala ZBydzovska a taktez jeji puvab. Scenaristicky mi nesedela nekonzistence postavy pretectora, ktery ba jednu stranu haji Evinu a i svou cest do roztrhani tela, na druhou stranu obe diskredituje vlastním vyznanim lasky. Zacinali jsme na dvou hvezdickach, nasledne, jak se hlavni narativ vzdaloval od jaloveho vlastenceni k romantickemu dramatu ala Pycha a predsudek a s prichodem RRazlove na jeviste, zvedl se subjektivni pocit na hvezdicky tri. 5/10. PS velka skoda, ze nemecky resp germansky nahled na knizete Vaclava v podstate nekriticky prijala i ceska mythologie, viz napr ahistoricke utoky z ust jakeho MZemana. ()

Schlierkamp 

všechny recenze uživatele

Československý televizní film natočený podle novely A. Jiráska odehrávající se na konci 19. století na česko-německém pohraničí. Příběh, který je uveden slavnými Máchovými verši z Máje, se odehrává v podivné době, kdy někteří Češi dobrovolně mluvili německy, aby působili na své okolí dojmem, že jsou na vyšší společenské úrovni a střídali tak ve své mluvě naprosto nepřirozeně dva jazyky. Dokonce někteří jedinci věřili, že český národ je méněcenný vůči německému, který ho má mít pod trvalou ochranou. Preceptor, neboli domácí učitel, Jan Hodoval v podání M. Stropnického přichází do zámožné rodiny továrníka Valenty (vynikající E. Cupák), aby se pokusil vzdělávat Valentova mladšího syna Eduarda a tento intelektuál oddaný české věci je vybrán jako vychovatel záměrně, aby v mladíkovi probudil lásku k vlasti a českému národu. Vzdělaného preceptora vždy pevně hájící zájmy českého národa, kterému poněkud uškodila jeho vznětlivá povaha, ztvárnil pan Stropnický velmi přesvědčivě a ne nadarmo ho považuji za jednoho z nejlepších mladých českých herců na konci 80. let. Nevyhnutelné konflikty v diskuzích s proněmecky smýšlejícími osobami jako například s elegantním B. Rösnerem či R. Rázlovou v roli povýšené paničky udržující milostný poměr se starším nezodpovědným Valentovým synem, do jehož role byl obsazen k mému potěšení J. Pomeje, vyústili k odchodu preceptora z Valentových služeb. Dalším důvodem k opuštění zaměstnání byla neopětovaná Stropnického láska k Valentově neteři Z. Bydžovské, proti níž se stavěl jak továrník, tak i jeho žena J. Štěpánková. Sympatická Z. Bydžovská nakonec nalezla útěchu v náruči taktéž povýšeného P. Soukupa. V malé roli moudrého profesora a Hodovalova garanta se ukázal i mistr R. Hrušínský, dalšího českého vlastence a preceptorova přítele představoval Z. Žák a místního faráře hrál Z. Martínek. Zatímco ze začátku se tato zapomenutá inscenace věnovala národnostním otázkám a zobrazováním česko-německých poměrů v té době, v druhé polovině se už řešila především Stropnického náklonnost k Valentově neteři a Pomejeho avantýry k o dvacet let starší R. Rázlové, a tím v mých očích kvalita snímku J. Bělky poněkud poklesla. Přesto jsem toto dílo sledoval s velkým zaujetím, neboť mám pro podobná televizní historická díla slabost, obzvláště pokud se v něm objevuje tolik skvělých hereckých osobností jako v tomto případě. ()

Reklama

Skuby47 

všechny recenze uživatele

Zdařilá televizní inscenace, natočená podle novely Aloise Jiráska. Ten je znám svými národně orientovanými díly. I tento snímek brnká divákům na vlasteneckou strunu. Ocenit lze bohatou výpravu s krásnými kostýmy a dobrým hereckým obsazením. Martin Stropnický v titulní roli mne překvapil působivým výkonem i elegantním zevnějškem. Je vidět, že má na víc než na policejní velitele, ale nejsou příležitosti, protože takové snímky už dnes televize netočí. Škoda. Je to sice takové konverzační, ale zároveň pohodové, romantické a příjemně se na to kouká. Pro dnešní mládež by to nebylo inspirativní, spíše nudné, protože vlastenectví se už nenosí. Já mám tyto příběhy z historie moc ráda. ()

Marthos 

všechny recenze uživatele

Jiráskův zápas o národní identitu v období germánské rozpínavosti sice občas připomíná romantickou selanku, ale příběh sám o sobě je vyprávěn v zajímavých kontrastech i souvislostech. Konečně, jak Stropnický, tak Zuzana Bydžovská kdysi patřívali k silné herecké generaci mladých, kteří byli velkým příslibem do budoucna; Stropnického vlastenecký hrdopýšek Hodoval je navíc z rodu sympatických a charakterních mužů, kteří na svou stranu záhy získávají i nejednoho diváka. Bonbonkem jsou malé, ale výrazné party Eduarda Cupáka a Rudolfa Hrušínského. ()

Galerie (3)

Reklama

Reklama