Jiří Brdečka

Jiří Brdečka se narodil na Štědrý den 24. prosince 1917 v Hranicích do učitelské rodiny. Též jeho otec Otakar Brdečka (1881 – 1930) se věnoval spisovatelskému řemeslu. Roku 1936 odmaturoval na reálném gymnáziu v Hranicích a v letech 1936 – 1939 studoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy češtinu, filozofii, dějiny umění a estetiku. Současně velmi krátce studoval na ČVUT kreslení a zeměpis.

Ale po uzavření vysokých škol nacisty se živil jako administrativní úředník Městského muzea Praha, filmový novinář, karikaturista, kreslíř a spisovatel. Současně byl tiskových referentem Lucernafilmu (červen 1941 až 1942), kreslířem kresleného filmu Pragfilmu (1943 – 1944) a Nationalfilmu (1944 – 1945).

Po okupaci pracoval v postu filmového kritika a fejetonisty „Lidových novin" a „Svobodných novin" (1945 až 1949). Od 40. let jako spisovatel (užíval občas pseudonymu Jiří Tulešický) psal romány a beletrie „Okouzlená" (1943), „Kouzelník Žito" (1946), „Kolty bez pozlátka" (1956), „Faunovo značně pokročilé odpoledne" (1966), „Pod tou starou lucernou a jiné vzpomínky" (1992) atd.

Současně od konce 30. let přispíval do různých novin a časopisů („Ahoj", „Světozor", „Lidové noviny", „Eva", „Hvězda", „Svobodné noviny", „Divadlo", „Literární noviny", „Tvorba" aj.). Nejúspěšnější ovšem byla parodie „Limonádový Joe", která vyšla na pokračování v týdeníku „Ahoj" (1940), divadelní hra ve Větrníku (1944, od roku 1955 tuto hru uvedlo více jak čtyřicet českých divadel), román (1946) a film (1964).
Od roku 1946 se počítá Brdečkova aktivní filmová práce scenáristy, dramaturga a režiséra. Byl v letech 1949 – 1959 scenáristou a dramaturgem Československého státního filmu (Filmového studia Barrandov) a dramaturgem, režisérem a scenáristou Kresleného filmu (1958 – 1982).

Od roku 1946 režíroval (často ve spolupráci) podle svých scénářů loutkové, animované a krátké filmy (DÁREK, PÉRÁK A SS, ROZUM A CIT, ČLOVĚK POD VODOU, POZOR!, ŠPATNĚ NAMALOVANÁ SLEPICE, DEZERTÉR, SLÓWCE M, BLAHO LÁSKY, PROČ SE USMÍVÁŠ, MONO LISO?, DO LESÍČKA NA ČEKANOU, DVOJÍ ŽIVOT JOSEFA HLINOMAZE či LÁÁÁSKA!), které sklízely úspěch na domácích i zahraničních festivalech.

U diváků se staly oblíbené filmy různých režisérů, pro které Brdečka psal náměty a byl spoluautorem scénářů (CÍSAŘŮV PEKAŘ a PEKAŘŮV CÍSAŘ, VELKÉ DOBRODRUŽSTVÍ, KAVÁRNA NA HLAVNÍ TŘÍDĚ, SEVERNÍ PŘÍSTAV, BYL JEDNOU JEDEN KRÁL..., OBUŠKU, Z PYTLE VEN!, ZTRACENCI, VLČÍ JÁMA, SNADNÝ ŽIVOT, VYNÁLEZ ZKÁZY, TAKOVÁ LÁSKA, AŽ PŘÍJDE KOCOUR, PRAŽSKÉ NOCI nebo PRINC A VEČERNICE).

Obzvláště plodná byla spolupráce s Oldřichem Lipským při tvorbě parodií na westerny LIMONÁDOVÝ JOE ANEB KOŇSKÁ OPERA (1964), na rodokapsy ADÉLA JEŠTĚ NEVEČEŘELA (1977) a na vědecko – fantastické romány TAJEMSTVÍ HRADU V KARPATECH (1981).

U filmů se dál podepisoval jako odborný poradce a spolupracovník (PAROHY, ČERNÁ SOBOTA), textař (KAVÁRNA NA HLAVNÍ TŘÍDĚ, ROZTRŽKA, LIMONÁDOVÝ JOE), návrhář kostýmů (LIMONÁDOVÝ JOE), autor komentářů (VYNÁLEZ ZKÁZY, SPANILÁ JÍZDA) a dramaturg (tř. KRÁL KRÁLŮ, SLAMĚNÝ KLOBOUK, UKRADENÁ BITVA).
Jednou si vyzkoušel i filmovou režii – režíroval povídku POSLEDNÍ GOLEM z povídkových PRAŽSKÝCH NOCÍ (1968), ke kterým napsal náměty a též scénáře.

Současně se čtyřikrát objevil v hereckých epizodách muže u baru (STROP), mnicha (SPANILÁ JÍZDA), plukovníka v šantánu (ADÉLA JEŠTĚ NEVEČEŘELA) a ředitele banky Giovanni Serpetto (krátký studentský film TU ES PETRUS). Jeho dcerou byla filmová kritička, spisovatelka a novinářka Tereza Brdečková (*1957).

Kromě desítek festivalových a jiných cen, co získaly jeho animované snímky, získal Jiří Brdečka sám za filmy SLÓWCE M a ŠPATNĚ NAMALOVANÁ SLEPICE Hlavní cenu (1965) v Umělecké soutěži k 20. výročí ČSSR, za námět a scénář k filmům CÍSAŘŮV PEKAŘ a PEKAŘŮV CÍSAŘ Uměleckou prémii (1952) a nakonec titul Zasloužilého umělce (1967).

Jeho náhlou smrtí ztratila naše česká kinematografie jednoho z nejvýraznějších tvůrčích autorů. Scenárista, režisér, dramaturg, spisovatel, dramatik, textař, kritik, literát, publicista, novinář, výtvarník, ilustrátor, kreslíř, karikaturista a esejista Jiří Brdečka zemřel 2. června 1982 v Praze ve věku nedožitých pouhých pětašedesáti let.

Jaroslav "krib" Lopour