Ester Krumbachová se narodila 12. listopadu 1923 v Brně do rodiny obchodníka a učitelky. Za války se (měla židovské předky) zapojila do odboje a krátce byla vězněna. V roce 1948 vystudovala v Brně užitou malbu a grafiku na Vysoké škole uměleckoprůmyslové.
Po vystudování pracovala jako dělnice, zednice a v zemědělství. Následně se živila v Krajském oblastním divadle v Českých Budějovicích jako propagační referentka (1. 12. 1954 – 31. 1. 1955), na popud režiséra Miroslava Macháčka jako scénická a kostýmní výtvarnice (1955 – 1956). Jako kostýmní i scénická výtvarnice a autorka výprav následně pracovala v Městských divadlech pražských (1956 – 1960).
Současně ve stejných funkcích hostovala v 50., 60. a 90. letech i v dalších pražských (Národní divadlo, Divadlo ABC, Hudební divadlo Karlín, Divadlo Rokoko, Divadlo na Vinohradech) a oblastních (ostravské Státní divadlo, Divadlo J. K. Tyla Plzeň, Východočeské divadlo Pardubice, šumperské Severomoravské divadlo, Divadlo bratří Mrštíků Brno atd.) divadlech.
Podílela se mj. na inscenacích „Poprask na laguně“, „Živá mrtvola“, „Antigona a ti druzí“, „Oidipus vladař“, „Pygmalión“, „Madame Butterfly“, „Strakonický dudák“, „Raketa“, „Třetí přání“, „Útek“, „Komedie plná omylů“, „Zlaté tele“, „Tygří kožich“, „Kat a blázen“, „Osamění“, „Cid“ apod. Ester Krumbachová hostovala též v cizině. Od počátku 60. let přenesla svojí tvůrčí činnost do českého filmu.
Záhy začala spolupracovat se všemi význačnými režiséry 60. let (Otakar Vávra, Věra Chytilová, Karel Kachyňa, Jan Němec, Vojtěch Jasný a další) a podílela se na formování tzv. nové vlny 60. let. Prvně navrhla kostýmy u Sci – Fi komedie Oldřicha Lipského MUŽ Z PRVNÍHO STOLETÍ (1961).
Až do roku 1971 pracovala v české kinematografii především jako návrhářka kostýmů (mj. ŽIVOT BEZ KYTARY, TRANSPORT Z RÁJE, KRÁL KRÁLŮ, IKARIE XB 1, KDYBY TISÍC KLARINETŮ, DÉMANTY NOCI, …A PÁTÝ JEZDEC JE STRACH, NIKDO SE NEBUDE SMÁT, AŤ ŽIJE REPUBLIKA, ŽENU ANI KVĚTINOU NEUHODÍŠ, SEDMIKRÁSKY, ROMANCE PRO KŘÍDLOVKU, O SLAVNOSTI A HOSTECH, KOČÁR DO VÍDNĚ, MUČEDNÍCI LÁSKY, HOTEL PRO CIZINCE a nebo TA NAŠE PÍSNIČKA ČESKÁ).
Ve druhé polovině 60. let a v 70. letech navrhla kostýmy k význačným filmům (i MUŽ, KTERÝ STOUPL V CENĚ, PENSION PRO SVOBODNÉ PÁNY, VŠICHNI DOBŘÍ RODÁCI, EZOP, VALERIE A TÝDEN DIVŮ, UŽ ZASE SKÁČU PŘES KALUŽE, VRAŽDA ING. ČERTA, UCHO, PSI A LIDÉ, TAJEMSTVÍ VELIKÉHO VYPRAVĚČE a SLAMĚNÝ KLOBOUK).
Jako výtvarnice uplatnila svojí koncepci u titulů KDYBY TISÍC KLARINETŮ, SEDMIKRÁSKY, ROMANCE PRO KŘÍDLOVKU, MUČEDNÍCI LÁSKY, O SLAVNOSTI A HOSTECH, HOTEL PRO CIZINCE, PENSION PRO SVOBODNÉ PÁNY, VŠICHNI DOBŘÍ RODÁCI, OVOCE STROMŮ RAJSKÝCH JÍME, KLADIVO NA ČARODĚJNICE, VRAŽDA ING. ČERTA, VALERIE A TÝDEN DIVŮ, UŽ ZASE SKÁČU PŘES KALUŽE, UCHO a PSI A LIDÉ.
Kromě toho se na několika snímcích uplatnila jako spoluautorka námětu, literárního či technického scénáře (…A PÁTÝ JEZDEC JE STRACH, SEDMIKRÁSKY, O SLAVNOSTI A HOSTECH, MUČEDNÍCI LÁSKY, OVOCE STROMŮ RAJSKÝCH JÍME, KLADIVO NA ČARODĚJNICE a VALERIE A TÝDEN DIVŮ) a textů k písním (MUČEDNÍCI LÁSKY, TŘINÁCTÁ KOMNATA, KLADIVO NA ČARODĚJNICE, VRAŽDA ING. ČERTA).
Spolupracovala též na televizních (KOČÁR NEJSVĚTĚJŠÍ SVÁTOSTI, DRAHÝ ZESNULÝ, KAM SLUNCE NECHODÍ…, POVÍDKA MALOSTRANSKÁ, PRVNÍ SEKUNDA, KŘIVDA, LAŠSKÉ TANCE aj.), krátkých a animovaných (např. O NEZBEDNÉM KNOFLÍČKU) projektech.
Dostala také k samostatné filmové režii, kdy podle svého námětu i scénáře stvořila konverzační komedii VRAŽDA ING. ČERTA (1970). V dobách normalizace byla Ester Krumbachové znemožněna umělecká činnost v divadle a ve filmu.
Pro film jako výtvarnice pracovala ojediněle: DNY ZRADY, MALÁ MOŘSKÁ VÍLA, O STATEČNÉM KOVÁŘI, FAUNOVO VELMI POZDNÍ ODPOLEDNE (i scénář), KRÁLOVSTVÍ ZA KYTARU, POSLEDNÍ MOTÝL, MARIAN (i dramaturgie). Věnovala se spisovatelské (hra „Smraďoch Šindler má jít okamžitě domů“, kniha „První knížka Ester“), návrhářské a malířské činnosti.
Po roce 1989 se marně pokusila o návrat, natočila dokumenty (GENUS) a klip pro Ivana Krále. Byla třikrát vdaná (potřetí krátce i za režiséra Jana Němce). Bylo o ní natočeno několik dokumentů (GEN, PÁTRÁNÍ PO ESTER).
Získala s Janem Němcem za filmy O SLAVNOSTI A HOSTECH a MUČEDNÍCI LÁSKY Trilobita za rok 1966 (1967), za film POSLEDNÍ MOTÝL Prémii Českého literárního fondu (1990) a Cenu A. N. Stankoviče in memoriam (2011). Všestranná a významná česká filmová osobnost Ester Krumbachová zemřela náhle po delší nemoci 13. ledna 1996 v Praze ve věku nedožitých sedmdesáti tří let.
Jaroslav "krib" Lopour
