Tochal

Při vší té bídě alespoň jedno pozitivum: mnohem, ale mnohem lepší než ve sněhu zrozený starší bratr. Možná proto, že dutý předmět ve vodě plave, zatímco ve sněhu zmrzne.

Film, který - zdá se mi - ne zcela ví, čím by chtěl být, a tak zkouší všechny možnosti. Ne však v hlavách tvůrců či prostřednictvím různých verzí scénáře, nýbrž přímo na plátně. A to je dobře. Vznikl tak nesourodý - a přesto zvláštním způsobem k sobě pasující - mix dokumentu, romantiky, sci-fi snímku i čiré akce. Na jednu stranu zamyšlení nad xenofobií, situací ve třetím světě a lidskou "humanitou", na stranu druhou strhující akční film s proudy stříkající krve a vybuchujícími domy, na třetí stranu rodinný film o lásce otce a syna, na čtvrtou stranu psychologická studie člověka (Wikuse; excelentně napsaná i zahraná postava, mimochodem) v extrémní situaci, kdy přichází o vše, co v životě budoval, na pátou stranu obyčejné sci-fi o létajícím talíři, emzácích a jejich zbraních, na šestou stranu zas něco úplně jiného... Po formální stránce převažuje dokumentaristický styl, který jednoznačně dominuje v první a posledné části filmu, přerušen jen akčním intermezzem; i to však využívá prvků předchozího - roztřesená kamera, informativní titulky či zapojování zpravodaských vstupů zůstavají. :::::: Rozhodně překvapení, rozhodně kvalitní filmový zážitek, ke terému se rád vrátím. Přesto se film jistých nedokonalostí (například animace "kreveťáků" někdy připomínala intro z patnáct let staré videohry) či logických chyb a nenávazností nevyvaroval. ::::::: A ten konec... No, kraťasem to začalo, kraťasem by to mohlo i skončit: což takhle, že by si Blomkamp střihl ještě šestiminutový sequel, ve kterém by bylo objasněno, jak to vlastně s Christopherem, jeho prckem a Wikusem dopadlo? Protože ta nejistota a nedořečenost, ty mne dráždí (ale ne, jen ať to tak zůstane, protože mne i vzrušují).

Jim přijede na posteli, předvede své obvyklé držky a odjede. Nápad možná dobrý, zpracování však bídné a absence vtipu je také jistou vadou. Pokud zjistím, že "film" vznikl ze spontánního nápadu uprostřed Carreyho divoké party, z opilecké sounáležitosti hodnocení zvýším; jediné, co ale zvedám teď, je můj kufr.

Možná mne jen šálí paměť, při jediném shlédnutí zpřed několika let mi to nepřišlo zas TAK špatné. Rozhodně jsem se bavil

De Nira mám rád, Nortona mám rád, Milla není k zahození. Tak proč to vypadá tak, jak to vypadá?

Když člověk bloudí noční periferií, zapadne do Satana velebící hospody, lije do sebe pivo za pivem, škrábe cosi na papír a je prázdnější než sklenice, jež se před ním kupí, pak teprve docení onu výzvu, jež na něj promlouvá z plátna. Jistě, už se tam chystám.

Komediální horor o přesrostlém kusu dřeva, jež konzumuje lidi na počkání, klasická pohádka jako moderní podobenství. Nějak moc nevím, co bych měl napsat. Je jasné, že v rámci Švankamjerovy tvorby se jedná o atypický film, a to umenšením prostoru animace ve prospěch živých herců; přesto je hlavní hvězdou (ne)otesaný Otík. Filmu by asi prospěla o něco kratší stopáž, nebo rozvinutí vedlejších dějových linií - na stodvacetiminutový film se toho zas tak moc nestane a ani opulentní obrazové hody, které by takový prostor vyžadovaly, se tentokráte nekonají. Zajímavé je vypuštění pohádkového konce - je nám tím snad naznačeno, že na pohádkové konce není ve světě místo, a tak raději nevědět, než trpět? Tři hvězdy jsou málo, čtyři až příliš. V tomto případě se přikláním nahoru.

Tohle nemá chybu. Případné stížnosti budiž neadresovány režisérovi, nýbrž stěžovateli samotnému, jelikož chyba je na jeho straně. Ne snad, že se film musí líbit každému, Buňuel jej ale o moc lépe natočit nemohl. Le surréalisme par excellence.

Jedna hvězda, asi za ty pozůstatky Máchy, které ve čtené podobě zůstaly naštěstí nezměněny - nedivil bych se, kdyby maestlo Brabec shledal text málo líbezným, a vůbec všelijak nezdařilým, a pustil se tak do jeho očisty. Kdyby Máchu pustili na premiéru, ztropil by asi protřídní skandál. Jenže on musel zůstat doma, a tak alespoň nízké hodnocení na jeho obranu. Promiň nám , Ignáci, ono se mu to jednou vrátí.

Vdycky jsem si myslel, že FAB vyrábí kvalitní klíče. Jenže tenhle FAB pochází asi z jiného kraje, protože Kytici odemknout nedokázal. Nakukoval možná tak světlíkem, obrazově ještě ledocos pochytil, aby ale pronikl do hloubky textů? Ne, jen takové šolícháníčko po okraji. :::::: Pořád však lepší než Máj.