Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Krátkometrážní
  • Horor
  • Akční
  • Krimi
  • Komedie

Recenze (8 627)

plakát

Castle na zabití - Vzkříšení (2015) (epizoda) 

Sériový vrah 3X a mazaná mrcha z plastické chirurgie jsou zpět a mají další ďábelský plán. Vyšetřování zavede detektivy i Castla do minulosti Jerryho Tysona, který evidentně tehdy na mostě nezemřel a plánuje další pomstu. Jenže jak to dokázat? Kate se ocitá v ohrožení života a zbytek týmu bude muset překousnout další „miniprohru“. Už teď se těším na pokračování, protože otevřený konec byl docela zajímavý. Po delší době zase lepší díl tohoto seriálu.

plakát

Castle na zabití - Já, svědek (2015) (epizoda) 

Castle začíná konečně chápat, že práce soukromého detektiva není jen hra, ale dokáže být i pěkná dřina a ne všechno dopadá dobře. Stane se svědkem smrti své dávné přítelkyně, dokonce dostane i ránu do hlavy a při honbě za usvědčení vraha, se začne případ nepěkně zamotávat a mrtvých přibývat. Ne všechno je tak, tak jak to vypadá a prachy dokáží dělat divy…

plakát

The Haunting of the Tower of London (2022) 

Britové jsou už dlouho známí tím, že poslední dobou po vzoru Američanů rádi ohýbají a překrucují vlastní historii dle obrazu novodobých trendů a plnění jistých „zvrácených“ kvót. Spousta tvůrců vymýšlí vlastní fantasmagorie a poté je přenášejí na filmové plátno. Charlie Steeds se rozhodl tentokrát vzít na mušku kontroverzního Richarda III a tajemství okolo zmizení dvou malých korunních princů Eduarda a Richarda. Dodnes se přesně neví, co se tehdy skutečně stalo a existuje řada nejrůznějších teorií a polopravd.    Ale pojďme zpátky k samotnému filmu. Jde o směsici středověké fantasy a historického hororu v dosti laciném provedení. On rozpočet nebyl zrovna moc velký, což je patrné již na první pohled. Celková kvalita filmu je dost podprůměrná – kamera, střih, interiéry, herecké výkony i speciální efekty. Je však potřeba říci, že kromě hromady nepříliš záživných dialogů, tu však lze narazit i na několik slušných pasáží, najdou se zde i náznaky o vytvoření alespoň trochu snesitelné atmosféry, nějaké to mučení a gore taky nechybí, stejně jako nesmí chybět homosexuální podtext a v závěru i litry umělé krve (ty vodotrysky si mohli odpustit).    Ať už byl film špatný (slabý) jakkoliv, musím uznat, že když se onen tajemný cizinec vydal do říše mrtvých a navázal kontakt s mrtvými, tak se kvalita filmu alespoň trochu zlepšila. Právě tyto scény považuji za vůbec nejlepší z celého filmu. S tím samotným mučením už to bylo slabší, ale takovou „hrušku“ v prdeli bych vážně nechtěl. Je to mé první shledání s tvorbou tohoto režiséra (přestože mám od něj ve své sbírce filmů hned několik) a už teď vím, že si jej zařadím mezi ty „špatné“ a ne moc často vyhledávané.

plakát

Attack of the Herbals (2011) 

David Ryan Keith rozhodně nepatří a nikdy patřit nebude mezi režisérské špičky. Na svém kontě má několik nízkorozpočtových filmů, ale většinou jde jen o céčkové kýče. A jeho prvotina není žádnou výjimkou. Samotný nápad s nacistickým čajem nebyl zas až tak špatný, ovšem celkové zpracování tohoto filmu už bohužel ano. Nedostatek financí a poloamatérští herci se na tom všem rovněž podepsali velkou měrou, stejně jako jeho slabé tvůrčí schopnosti.    Keith se snažil natočit hororovou komedii a po vzoru známějších filmů si přichystal několik rádoby vtipných situací a hlášek (některé z nich skutečně vykouzlí i nenucený úsměv), ale většinou jde jen o trapnou podívanou s ještě trapnějšími postavami. Snad jediný kdo snesl přísnější měřítko, byl Steve na vozíčku (bývalý populární běžec), který se rovněž zapojí do eliminace nakažených obyvatel opravdu rozmanitými způsoby. Souboj vozíčkářů patřil k tomu lepšímu, co nám tento film nabídl. Samozřejmě nesmí chybět ani drsný šéf doků s nekonečnou zásobou nábojů, farář, bohatý záporák, bývalá láska a věčně naštvaný fotřík.    Co se masek týče, jo tak to byla bída. Trocha kečupu nebo umělé krve na tváři/ústech, zběsilý střih, pobíhání z místa na místo a pár marných pokusů vytvořit alespoň trochu snesitelnou atmosféru. Jako pár světlých i humorných okamžiků by se tu našlo, ale nic tak skvělého, co by tento film přiblížilo k průměru. Na světě existují mnohem lepší a vtipnější hororové komedie. Jediné štěstí je, že to netrvá moc dlouho.

plakát

Ghosts of Darkness (2017) 

Britská tvorba nikdy nepatřila mezi moje nejoblíbenější, ale dá se v ní nalézt několik opravdu povedených filmů (zvláště pak staršího data). Bohužel ta novodobá už opravdu za moc nestojí. Většina filmů se totiž pořád dokola opírá o strašidelné domy/budovy, paranormální vyšetřovatele a duchy, což začíná být pomalu ale jistě jedna velká nuda. Zvláště když spousta z nich neoplývá moc velkým rozpočtem ani kvalitním scénářem a tento kousek je jedním z nich. Jde jen o další céčkový paskvil s minimem slušných momentů.    Ono je sice pěkné, když na vás vybalí historku o děsivém domě, kde nikdo údajně nepřežil víc jak tři dny, nebo někoho jiného zabil. Podle fotek a historek tam zařvala spousta lidí, ono sídlo bylo celkem hezké (jak zvenčí, tak i interiér vevnitř), ale to bylo tak všechno. Hromada dialogů byla nudná, vzájemné počáteční hašteření obou pánů nic moc (jeden jasnovidec, druhý se nemohl vzpamatovat ze ztráty své blízké). Opět vrzali panty, bouchali dveře, tu a tam se objevil nějaký stín nebo zakrvácený duch s červenýma očima, ale alespoň trochu slušná atmosféra se objevila až v samotném závěru.    Do té doby si spíš budete okusovat nehty nudou a zoufale pokukovat po časomíře. Jako celek tento film neměl šanci uspět, protože nic extra zajímavého tu k vidění nebylo. Spousta klasického klišé, nesympatické postavy, slabé herecké výkony, no prostě podprůměrná podívaná. Podobných filmů existuje celá řada a většina z nich je dle mého názoru naprosto zbytečnou ztrátou času.

plakát

When the Lights Went Out (2012) 

Filmy u kterých se objeví označení „podle skutečné události“, mě dost často nechávají zcela chladným. Většina z nich jsou jen céčkové braky, parazitující na historických faktech – událostech a tenhle není žádnou výjimkou. Pat Holden se nechal inspirovat rodinou Joea a Jean Pritchardových a údajném strašení "The Black Monk of Pontefract" v hrabství Yorkshire. Jak však sám přiznal, příběh si dost přikrášlil, aby jej mohl použít pro svůj „horor“.    Což se mu evidentně moc nepovedlo, protože tento film divákům příliš zajímavé podívané nenabídne. Pár lekacích scén se tu objeví, ale jinak to bylo dost dlouho spíše jakési nudné rodinné drama s nepříliš sympatickými postavami. Hádky ústřední trojice i jejich vzájemné soužití moc atraktivní nebylo, stejně jako dvojice mladých dívek, ba ani kvalita kamery či střihu. Otec pořád chlastal, matka nadávala své dceři, ta se zase snažila kamarádit s odstrčenou dívkou odvedle a do toho všeho se pořád pohupoval lustr, blikala světla, pouštěla se voda z kohoutků, bouchali dveře – no prostě kupa klasických klišé, jenž jsou k vidění snad v každé duchařině.    Teprve s blížícím se koncem, se mírně zlepšila i samotná atmosféra. Lehce se přitvrdilo, dojde i na nějaké to řádění nadpřirozených sil, poslechneme si příběh z historie o vraždícím mnichovi a mladých dívkách a pak přijde úsměvně barevný finální souboj dvou entit. Tedy nic co byste si neměli nechat ujít. Vyložená katastrofa to není, ale tento film rozhodně nikomu doporučovat nebudu.

plakát

Ďáblův náhrobní kámen (2010) 

Tento film mě nějak záhadně minul, když jej vydala nechvalně proslulá DVD edice, ale kupodivu jsem na něj narazil ve své opravdu bohaté filmotéce a tak jsem hodlal svou chybu napravit. Už dopředu jsem věděl, že půjde jen o další lacinou céčkovou záležitost, takže má očekávání nebyla vůbec velká. Spíše jsem se připravil na další nudnou podívanou, a jak se ukázalo, udělal jsem dobře. Tento film totiž mnoho zajímavé podívané nenabídl a nízké hodnocení napříč internetem si vysloužil zcela zaslouženě.    Scénář samotný příliš originalitou neoplýval, ale i s tím jsem počítal. Rozpočet evidentně moc velký nebyl, kamera byla otřesná, stejně tak i střih či herecké výkony většiny zúčastněných. Tvůrci se to snažili zachránit alespoň trochou té nahoty a celkem pohlednou hlavní hrdinkou, ale to byla jen kapka v moři zmaru. Najde se zde i několik rádoby akčních pasáží a trocha té umělé krve, ale jinak šlo jen o přehlídku nudy se špetkou zajímavé atmosféry a minimem světlých okamžiků.    Scénář byl plný teorií a úvah o upírech, andělech i samotném Ježíši, ale to bylo tak všechno. Samotný závěr byl směšný – no spíše (ne)pěkně dementní. Ostatně jako skoro celý film. Nebýt těch několika soubojů s upíry, byla to jen velká nuda. Tyhle ty filmy jsou jedna velká zbytečnost a ztráta času. Pokud můžete, raději sáhněte po něčem jiném. Vyložený ODPAD to nebyl, ale nemělo to k němu moc daleko.

plakát

Castle na zabití - Případ ztracené kabelky (2015) (epizoda) 

Já sice nejsem fandou žádné telenovely jako Espo, ale musím uznat, že některé jihoamerické herečky jsou vážně kus. Vražda jedné z nich zavede Castlea k hledání její kabely a k ohrožení jeho života. Kromě klasického hašteření s detektivy a Kate, tu dojde i k několika vtipných momentům. Jinak jde ale o klasicky hodně průměrnou epizodu (nejen) této série. Žádná velká sláva to tedy nebyla.

plakát

Snow Falls (2023) 

Spousta lidí jezdí slavit příchod Nového roku na hory, alkohol teče proudem, a když je dobrá společnost – je i hromada zábavy. Horší však už je, když vypukne sněhová vánice a vy zůstanete odříznutí od civilizace. Tady se však tvůrcům nepovedlo absolutně navodit autentičnost této situace. Za okny sice sněží, ale když postavy vylezou ven, mají sníh sotva po kotníky, auto má trochu zasněžené skla a střechu – no prostě žádná hitparáda. To však nebyl jediný problém toho filmu. On byl celkově celý špatný.    Dialogy stupidní, žádná pořádná akce a ani alespoň trochu solidní atmosféru se tu nepodařilo navodit. Postavy byly nesympatické (hypochondr, nadržený borec, alkoholik a šoumen v jednom, buchta co furt řeší ztrátu své matky a hostitel, který má strach z rodičů). Když vypadl proud a oni začali mrznout, chovali se jako úplní idioti. Všude dokola dřevo (když už nechtěli pálit drahý nábytek a podlahu, tak venku bylo velké dřevěné zábradlí, nebo stromy kolem). S přibývajícími minutami jsem několikrát málem usnul nudou a nezachránil to ani digitální sněhulák či střep v břiše.    Je mi jasné, že tu zřejmě neoplývali velkým rozpočtem, ale když už se režisérovi podařilo sehnat pár alespoň trošku známějších béčkových herců a hereček, tak bych očekával, že to dopadne o něco lépe. Hercům jsem prostě tu vzrůstající paranoiu a zmar nevěřil ani minutu. Hororových prvků tu bylo jako šafránu a jediné štěstí byla krátká stopáž. Hororů z roku 2023 jsem zatím moc neviděl, ale tohle bude jistě jeden z kandidátů na nejhorší kousek.    PS: JasonCZ a Google překladač opět úřadovali. Je zklamání, že tyhle sračky vůbec někdo schválí. Podobné rádoby „obsahy“ k filmům tu nemají na CSFD co dělat…!

plakát

Extraterrestrial (2014) 

Mimozemšťané (UFO) jsou společně se zombie mým nejméně oblíbeným tématem, co se hororové tvorby týče. I z toho důvodu jsem tento film dost dlouho odkládal. The Vicious Brothers jsou pro mne zcela neznámí tvůrci (scénáristi), takže jsem neměl absolutně představu, co od nich můžu čekat, stejně jako od režiséra Minihana. No a po zhlédnutí tohoto filmu rozhodně do mé TOPKY patřit asi nikdy nebudou. Není to vyložená katastrofa, ale film jako celek mě nějak extra nezaujal.    To že to tu originalitou zrovna nehýří, se asi nemá cenu ani bavit, ale to by mi ani tolik nevadilo. Já ale nemám moc rád filmy, kde vás začátek navnadí a pak se téměř polovinu filmu nic neděje, postavy vám lezou na nervy (ta pětičlenná partička byla dost na ránu a dokonce tu není ani žádná nahota). V seznamu herců se objevila zajímavá jména jako Michael Ironside (ten patřil asi k tomu nejlepšímu, ač měl vedlejší roli – to jeho tričko s kachničkou…), nebo Emily Perkins, kterou jsem vůbec nepoznal a navíc tu měla jen malý „štěk“. Takže jsme odkázáni na trojici uřvaných holek a dva nesympatické blbečky. A to vážně žádné terno nebylo.    Po prvním útoku mimozemšťana na chatu, se alespoň trochu zlepšila atmosféra, která si po úvodní scéně s telefonní budkou, dala zřejmě kávu na té benzínové pumpě. Bylo cítit pár náznaků napětí, dojde i na nějakou tu přestřelku a kupu světelných efektů (které mi ničili oči). V závěru se přeneseme na mimozemskou základnu, kde dělají své zvrácené testy na unesených lidech a tahle krátká pasáž se mi líbila asi nejvíc. Dojde i na pověstnou anální sondu. V posledních minutách dojde i na narážku na Akta X a chlapíka s cigárem a naběhnou závěrečné titulky. Ta americká armáda je vážně pěkná svině…Ještě že nemám rád happyendy.