Tosim

TAKY JSEM KDYSI MĚLA RÁDA CHLAPCE, JAKO TADY JAN. Často dost falické (radost nad pořádným klackem, zpěv o dlouhé píšťaličce, Sara Sandeva v kratší sukýnce taktéž vybudí k lecčemu), jak je zvykem u Trošky, dost uřvané, ale pořád je to jeho nejlepší pohádka od Nejkrásnější hádanky. Nebýt písniček, které zdržovaly a pár folklórních lapsů (nářečí), uteče film i díky některým dobrým hercům (Navrátil, Nosek) dřív, než si stačíte uvědomit, že je dost blbě obšlehnutým příběhem snímku S čerty nejsou žerty a dalších. 30%.

Maigreta mám zmáknutýho ze všech detektivů nejmíň (viděl jsem jednoho starého Gabina a pár dílů s Cremerem, nečetl jsem nic). Tady se jedná o pocitvou televizní práci, zaujme spíš postavami (Maigretova žena) a atmosférou, než detektivním pátráním, ale hlavně - Rowan Atklinson měl vážné role hrát už dávno, já to říkám pořád. 70%.

Je to opravdu tak, interpretaci nechávají tvůrci na divákovi. Pro mě je tenhle díl zaručeně argumentem proti trestu smrti. Je rozhodně mnohem přísnějším trestem stárnout ve vězení, bez možnosti svobody. 90%.

Ježišmarjá, další mafiáni, zločinci, gauneři! Upřímně, už mě některé historky z podsvětí o nich lezou krkem. Pozdější Casino jsem viděl dřív, přemýšlím, jak bych oba filmy hodnotil, kdyby tomu bylo naopak. Casino bylo podle mě víc propracované, ale v mnoha ohledech se Mafiánům podobá - kromě herců v téměř identických rolích (o tvůrcích nemluvě) pracuje s myšlenkou, že pracující lidé, co nezabíjí a nekradou, jsou ubožáci. Stejná věc byla zmíněna i ve Vlkovi z Wall Street. I já jsem v komentu u Casina psal o Vlkovi z Wall Street. Nejdřív se mafiánům vše daří, pak se to začne kurvit. I oni se začnou kurvit, jejich ženám se to nelíbí, nebo se začnou kurvit taky. Ten zabije toho, tamten zase onoho, nejdřív jsou spolu, pak už zase ne. Podle určitých pravidel můžou někteří nic, jiní jen něco a hrstka všechno, ale podle zase jiných pravidel můžou ti, co nemůžou nic, zabít ty, kteří můžou všechno, jenomže musí počítat se vším. Ne, vážně, čeho je moc, toho je příliš.

Už bych si měl asi pomalu zvykat, že i u tak "jednoduchého přikázání" nikdo neodhadne, o čem bude díl, Kiéslowski vždycky uhnul někam, kam divák nečeká a zřejmě se u toho i dobře bavil.

Co naplat, prvotní nadšení z Paddingtonovy roztomilosti jsou už pryč, pořád ale zůstává zábava s potřebným přesahem, z níž jsou nejlepší scény z vězení a Hugh Grant, který už dlouho takhle nezářil.

Na Jeffa Nicholse mě upozornil kolega a tentokrát jsem rád. Pomalé, depresivní, hypnotické, takhle mě ukolébat a vyšokovat ze závěru už se žádnému tvůrci dlouho nepovedlo.

Smíření skrze boj. Po dlouhé době biják, kterej měl všechno.

-ČTEŠ TŘEBA TEĎ NĚCO? -SVĚT MOTORŮ. Patřilo k dobrým mravům českého filmu, že když už má někde Alice Bendová scénu, kde souloží, prádlo jí chybí. A Ciesar klesá k filmařskému podprůměru rychleji, než kdyby to vzal po muldách šusem. A teď k tomu, co se nemění - pořádný vtip na jednu půlhodinku, Jakub Kohák čím dál nesnesitelnější, opakování fórů i pro ty nejpomalejší, zvláštní dada scény s citacemi Jurského parku, Vašutova parafráze Románu pro ženy a nejtrapnější byl Václav Klaus. Prostě takhle nějak si Češi představují komedii. 30%.

Nejsem žádný vořezávátko, ale u některých krvavých scén se mi neudělalo dobře. Jinak jsem ani nečekal, že by postava Punishera byla tak vícerozměrná, proti žánrovým klišé šly i delší dialogové výměny. Kdyby společenské ostny seriálu byly ještě delší, dám bez debat stovku.