noriaki

Dvouhodinová hutná temnota o fascinaci brutalitou a o svůdné přitažlivosti násilí. Téma by svádělo k lacinému stupňování atmosféry pomocí šokujících scén, ale Joel Schumacher se opřel o skvěle napsaný scénář. Psychologická drobnokresba přerodu hlavního hrdiny se povedla na výbornou, a nezkazil mu ji ani jindy nevýrazný Nicolas Cage. Joaquin Phoenix ho ovšem v pohodě přehrál a ani se u toho nezapotil. Pochválím ještě vynikající hudbu. K filmu pasuje tak dobře, že jsem ji většinu času ani nevnímal.

Vím že bych neměl v hororech řešit logiku, ale pořád mi nešlo do hlavy, proč někdo na dně Mariánského příkopu kachličkoval koupelnu. A jak je možné, že do základny prosakuje voda a všichni pořád žijí. Když jsem se oprostil od těhle hnidopišských myšlenek, dostal jsem slušný survival v exotickém prostředí. Desetikilometrová hloubka sice není přímo vesmír, ale smrtonosností se mu vcelku vyrovná. Dokonce až tak moc, že jsem si postupem času říkal, že bych se bez nějakého monstra úplně obešel a užil si katastrofický thriller ve stylu Dobrodružství Poseidonu.

Pokud neznáte americké sci-fi padesátých let a chce je vyzkoušet, je to ideální začátek. Film je lehce přístupný, protože je zábavný, zbytečně neztrácí čas a námětem se drží vcelku při zemi. To poslední zní paradoxně, ale kdo viděl horor o zmutované tarantuli velké jako hangár, nebo o prehistorické létající potvoře velké jako Boeing, tak mi dá za pravdu. Děj se nevyhne klasickým klišé a při logickém rozboru se rozpadne jako domeček z karet. Pochopitelně to vůbec nevadí. Důležité jsou akční scény a atmosféra. Obojí je parádní, obzvlášť v kolorované verzi.

Tak zvláštní gangsterku jsem ještě neviděl. Carlito Brigante na vlastní kůži zjišťuje, že není možné žít tak trochu v podsvětí. Buď jste úplně čistý, nebo vás stáhne k sobě. Lepší než Scarface, určitě lepší než The Untouchables a asi nejlepší Sean Penn.

Svého času to pro mě byl první díl Kostky. Jako úvodní film série je koneckonců vhodnější, protože nabízí pohled mimo ďábelský labyrint. Atmosféra nestojí jen na skupince zmatených nebožáků, což je určitě plus, a zároveň to není potřetí úplně to samé. Cube Zero je temnější než první díl, co do způsobu smrtí vynalézavější a zdá se mi, že i líp zahraná. Bohužel ji sráží béčkovější vzhled a občas přepálené detaily, díky nimž sklouzává až někam do braku.

Až si někdo bude stěžovat na podfinancovanou českou kinematografii, pusťte mu tohle.

Nevím jestli si to špatně pamatuju, nebo jsem se léty rozmazlil, ale před těmi dvaceti lety byla atmosféra hutnější. Když jsem se ovšem díval na ty nemehla v hlavních rolích, tak mi bylo jasné, že se od nich žádné velké herecké výkony čekat nedají. Své šablonovité postavy si odehráli s vypětím všech sil. O scénář se film opřít nemohl, o speciální efekty také ne, protože je na nich bolestně vidět, že dolarů na utrácení mnoho nebylo mnoho. Dojem zachránil veskrze originální námět. Na lepší průměr to stačilo.

Spousta lidí vidí na Skále ikonické akční scény, Michaela Baye ve vrcholné formě, nebo jejich zvolna mizející mládí. Já na ní vidím výborného Seana Conneryho. Zahrál si i v lepších filmech, měl zajímavější postavy, ale tady zazářil z vedlejší role a nonšalantně odsunul Nicolase Cage a Eda Harrise do pozadí. Dnes by to nebylo nic až tak divného, ale Harris měl na konci devadestátek dvě nominace na Oscara ve třech letech a Cage ho v ten rok dokonce získal. Mason je zkrátka machr a tohle je jeho film, ať si scénář tvrdí co chce.

"Kvůli roji meteoritů musí kosmonauti změnit plánovanou trajektorii (k Měsíci) a raketa je nakonec nucena přistát na Marsu." To by mělo zhruba napovědět, jakou důležitost snímek přikládá vědě. Na rok 1950 to i tak není špatné. V porovnání se stejně starým Destination Moon ovšem bledne prakticky ve všem, od efektů, přes herce až po scénář. První polovina je ukecaná a veskrze nezajímavá. Po příletu na rudou planetu se děj rozběhne a najde nové dno naivity. Chrabrá posádka vyjde do pustiny vybavená tak nedostatečně, že by měla co dělat i s prostředím v promořeném Kauflandu, natož aby přežila na Marsu. Mám rád brak, ale ať proboha nepředstírá, že je něco víc.

Dejme tomu že nejsem zklamaný, ale neměl jsem k tomu daleko. Anotace mi slibovala drsnou a krutou kriminálku a film mi k ní dodal bezcitného hrdinu a zasadil ho do syrového prostředí. Newcastle 70. let byl odpudivá díra, rozpadající se stoka skrz naskrz prolezlá násilím. Jenže když jsou tam všichni staří známí a berou na sebe ohledy, tak se moc akce očekávat nedá. Počítal jsem kolikrát mohl Carter umřít, kdyby se jeho protivníci alespoň trochu snažili. Když mi došly prsty, snížil jsem hodnocení o hvězdičku. Pak se na mě Michael Caine zle podíval, a pro jistotu jsem radši jednu přidal. Tenhle film má styl, a vděčí za to hlavně jemu a skvělé výpravě.