noriaki

Nevěřil jsem tomu. Nevěřil jsem temné atmosféře, nevěřil jsem poselství, nevěřil jsem ani té vychtěné romanci. Matt Reeves natočil dobrý komiks, ale jestli platí, že se pokoušel skřížit Nolanova Temného rytíře s Finecherovým Se7en, tak selhal. Jeho dítko postrádá onen neodbytný nolanovský realismus, ani neoplývá poctivou fincherovskou depresí. Věčný déšť ve věčné noci to nezachrání, a neustálá zachmuřelost všech postav to spíš sabotuje. I v Se7en se našel prostor na vtípky a pousmání. Tady by se nikdo nezasmál, ani kdyby si tím zachránil život. Prolog je hodně fajn a hudební podkres Batmana je téměř geniální, jenže zbylé dvě a půl hodiny se tomu jen snaží přiblížit. Slabší čtyři hvězdičky, nebo silnější tři.

Kdyby hloubka oceánu přesáhla cca 100 km, tak by se pod touto hloubkou vytvořila vrstva takzvaného vysokotlakého ledu, která by zůstala stabilní i při teplotách nad nulou. Vysokotlaký led má větší hustotu než tekutá voda, takže by učinil větši hloubky nepřístupné. Tom Paris by si ušetřil degradaci a já 45 minut života.

Tahle epizoda je krásná ukázka toho v čem byla TNG tak skvělá a v čem VOY pravidelně fatálně selhává. Nechci pořád opakovat to samé, takže se omezím na zvolání, že etická disputace není to samé jako moralizování.

Sedmou dohání minulost když se prosazují osobnosti asimilovaných jedinců. Dobrou zprávou je, že tím začíná její přátelství s Naomi Wildman.

Jen málokdo má Dvě věže jako nejoblíbenější díl trilogie, ale existuje pro to dost pádných důvodů. Druhý díl je dějově ucelenější než oba okrajové, speciální efekty jsou dotaženější a atmosféra dost možná nejtemnější z celé ságy. Sice v něm chybí rozvernější pasáže ze Společenstva prstenu, ale také se až na výjimky vyhnul digibordelu - což bohužel Návrat krále nezvládl. Osobně bych ještě přidal Rohanskou melodii a celou jeho estetiku. I já patřím k těm, pro něž je tenhle díl až třetí ze tří, jenže i tak je elitním členem absolutní fantasy špičky. Ještě více to platí o prodloužené verzi. Společenstvo prstenu "jen" vylepšila, ale Dvě věže výrazně pozvedla.

Nemohli ten pohon používat na kontrolované přískoky? Pár set světelných let tady, pár set tam a cesta by se jim zkrátila o desetiletí, ani by nemrkli. Pohle na zmrlý Voyager byl ovšem působivý. Harry v sobě skrývá pěkně temnou stránku. I jeho druhá verze z budoucnosti je hodně nekompromisní.

Vyslovím kacířskou myšlenku, že Dobrodružství kapitána Protona o moc sofistikovanější nejsou. To nic nemění na faktu, že tahle epizoda je strašně bídná. Scény v nichž není holosimutátor a Naomi Wildman jsou vcelku průměrné. Je osvěžující vidět pátrání taky ze druhé strany, ale to to už tu několikrát bylo. Scény v simulátoru jsou pak čiré peklo. Nostalgické vzpomínání Harryho Kima mě trošku vyděsilo.

Po Maquistech se uzavírá další z podzápletek. Tuším že o druhu 8742 už celý seriál neuslyšíme.

Dovyprávění osudu Maquis a staví se Deltaplán. To co B'Elanna absolvovala ve snaze se zabít je docela impozantní.

Voyager měl z prdele kliku. One je machr, to se jinak nedá říct.