noriaki

Evropské pohádky temnotou a krutými momenty zrovna našetří, přesto k nim patří laskavost a nadsázka. Juraj Herz se bez nich obešel a natočil dětský horor s tísnivou atmosférou. Opřel se o působivé a patřičně strašidelné monstrum a o neméně působivou hudbu Petra Hapky. Úvodní melodie je nezapomenutelná a varhanní motiv stupňuje napětí lépe než lekací scény. Škoda jen příliš krátké stopáže. Děje sice není na víc než hodinu a půl, přesto by bylo vhodné občas zpomalit a zapracovat na charakterech.

Za tenhle film by si Vejdělek zasloužil posrat ruce a za trest týden nepustit k vodovodu. Nebudu tvrdit že tak mizerný komediální timing jsem ještě neviděl, protože mě česká kinematografie zklamala víckrát než by se slušelo. Spokojím se s konstatováním, že Poslední aristokratka opravdu není vtipná. Není ani zábavná slibovanou konfrontací amerického a českého způsobu života. Předloha takové pasáže možná má, ale scenárista Vejdělek je mizerně napsal a režisér Vejdělek mizerně zfilmoval. Zdaleka nejlepším na celém snímku je trailer, po němž jsem opravdu uvažoval, že na to zajdu do kina. Naštěstí mě to přešlo.

Na pokračování proslavené transcendentální kriminálky jsme čekali pětadvacet let. Mám pocit, že těch 18 dílů trvalo zhruba stejně dlouho. David Lynch si dává na čas při dlouhých meditativních pohledech, při slovních výměnách a dokonce i při thrillerových scénách. Byl jsem vděčený za každou postavu mluvící stručně a k věci. Výstupy s Naomi Wats byly příjemným osvěžením, zato kupříkladu u protahovaného monologu Michaela Cery jsem se dvakrát podíval na hodinky a jednou ho v představách zardousil. Většina seriálů by si zasloužila prostříhat o zbytečné díly, tenhle by se mohl zkrátit na třetinu už tím, že by se v něm lidi chovali jako lidi. Přesto je scénář stravitelnější než obvykle, protože režisérova osobitá vize dává smysl. Otázek je pochopitelně znatelně více než odpovědí, ale osmý díl a díly následující rozvíjejí mytologii, a doplňují prázdná místa z předchozích dvou sérií. Příjemným osvěžením je návrat starých známých postav, vadou na kráse to, že většina jejich představitelů neumí moc hrát. V devadesátých letech se to sneslo, ale dnes už je seriálová laťka úplně někde jinde.

Scénář psala žena. Režisérka je žena. Hlavní postavy jsou ženy. A stejně se všechny chovají jako hloupé slepice. V celém filmu není jediná normální postava a jediná opravdu uvěřitelná scéna. Všechno jsou to naaranžované situace ztvárněné plochými charaktery, recitující papírem šustící dialogy. Hraje v tom Táňa Pauhofová, což je plus. Hraje tam Michał Żebrowski a hraje tam dobře, což je taky plus. Na hodinu a půl mi to ale přišlo málo.

Zručně zrežírované, i když trochu vyvanulé postapo s ledabyle načrtnutým světem a kulhajícím scénářem. Hlavní hrdina by si měl sednout a pořádně zrekapitulovat svoje životní volby, protože spousta jeho rozhodnutí nedává smysl. Upravený závěr odpovídající povídkové předloze přidal filmu na hloubce, ale popřel část zápletky. V tomhle mi asi původní zatracovaný konec vyhovoval víc.

Výprava je skvostná a Uma Thurman kouzelná. Zbytek se pod pečlivým režijním dozorem Joela Schumachera poblil do sebe. Doteď nechápu, jak tohle mohlo projít produkcí. Scénář je hloupý až to bolí, všichni přehrávají do té míry že působí jako retardovaná paka a akce je čistý brak. Je to zarážející o to víc, že za dva roky natočil režisér velice slušný thriller 8 MM. Kdyby měl Batman a Robin čtvrtinu jeho atmosféry, čtvrtinu stylovosti a alespoň nějakou práci s postavami, byl by to dvakrát lepší film.

Dávno předtím než se Keanu Reevese stal stylovým a tajemným Johnem Wickem, uvedl se stylovým a tajemným Constantinem. Subžánr temných, náboženstvím inspirovaných komiksovek se v poslední době až nezdravě rozmnožil. Adaptace předlohy Hellblazer nebyla první, ale byla jedna z těch prvních opravdu povedených. Po patnácti letech se sluší říct, že byla stále nepřekonána. Je to o to působivější, že nemá ani nijak zvlášť chytře vymyšlenou mytologii, ani našlapanou akci. Jenže Keanu Reeves byl tehdy na vzestupu a jeho charisma zvládlo cokoliv na světě.

Pro mě nejlepší Matthew Vaughn. Ano, lepší než Kick-Ass. Stardust je neuvěřitelně svěží a pohodová záležitost s nekonečnou záplavou detailů, poskládaných dohromady v perfektně ladící celek. Claire Danes s britským přízvukem, blonďatý Henry Cavill, démonický Mark Strong, fantastická scéna pití vína, skvělá hudba, obávaný kapitán Shakespeare, nádherná krajina Islandu - dalo by se dlouho pokračovat. Takže kdy jste naposledy viděli Stardust? Je ještě lepší, než si ho pamatujete. Top 10 za rok 2007.

Snyder Cut klasického Hobita, točený specialistou na krátkometrážní pohádky a animovaný tehdy ještě relativně neznámým Adolfem Bornem. Příběh je drasticky urychlený, aby se vešel do deseti minut, a bohužel i strašlivě pokroucený. Občas překvapí zajímavým nápadem, ovšem kdyby nešlo o verzi Tolkienovy epické ságy, ani pes by po něm dnes neštěkl.

Typické hororové béčko se zajímavě pojatým zlem, skvělými maskami a mizerným CGI. Tomuhle filmu by slušela péče Johna Carpentera. Ten by si pohlídal hudbu a přitáhl zajímavější herce. Hlavní hrdinku jsem si nakonec oblíbil, záporáka díky jeho charisma přijal a Roberta Englunda ocenil, jenže většina zbylých je bída a ještě větší bída. Vesměs nesplňují ani velice nízké požadavky na žánr a někteří stěží dosahují úrovně schopnějších pornoherců. Líbil se mi scenáristův černý, trochu ujetý smysl pro humor. Není ho dost na hororovou komedii, ale na odlehčení překvapivě krvavého děje stačí.