Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Sci-Fi
  • Akční
  • Krimi

Recenze (3 038)

plakát

Grand Prix (1966) 

Kdykoliv na obrazovce svištěly formule, byl jsem si jistý, že se dívám na jeden z nejlepších závodních filmů všech dob. Když se děj přesunul na jezdce a jejich složité osudy, tak zábavnost upadla. Nešlo o vyloženě jalové pasáže, ale kontrast mezi svižnými a pohlcujícími sekvencemi z okruhů, a zručně natočenými, přesto nijak zvlášť výjimečnými dialogovými scénami byl až příliš velký. Emoce v nich moc nefungovaly a ani závěrečná zamýšleně drtivá pointa neměla takový efekt, jaký asi režisér zamýšlel. Vzhledem k téměř tříhodinové délce je skoro zázrak, že film nestihl nudit. Přesto by myslím o nic nepřišel, kdyby zmizely všechny lyrické vsuvky.

plakát

Smrtonosná past: Opět v akci (2013) 

Je to ucházející béčko s rozmařilou výpravou a ne úplně špatnou akcí. Na pátou Smrtonosnou past je to zoufale málo, protože chybí téměř všechny typické prvky série. Ano, i hlavní postava. Stárnoucí hrdina má sice tvář Bruce Willise a jmenuje se správně, jenže to je tak všechno, co ho s Johnem McClanem spojuje. Chybí hlášky, chybí nadhled, chybí policejní práce, chybí humor. Naopak přebývá chování, k němuž by se nejznámější New Yorkský polda nikdy nesnížil. Jako samostatný film by to bylo docela fajn, ale chápu proč to fanoušky Smrtonosné pasti vytáčí do běla.

plakát

Legenda o drakovi (2015) 

Ono je to spíš pro holky. Nebo pro lidi bez vkusu. Každopádně ne pro mě. Původně slušné fantasy se postupem času překlopilo do ploché romance s luxusní výpravou a ústřední dvojicí bez chemie. Marija Pojezžajeva svou přirozeností něco uhrála, jenže od jejího polonhahého společníka se jí mnoho pomoci nedostalo. Ani scénář ji nepodržel, takže se prostřední pasáž dost táhne. Rusové umí fantasy, umí pohádky, umí dokonce i pohádkové fantasy, ale tady to jednoduše nevyšlo. Na průměr vytáhla film jen opravdu povedená epická hudba. Romantické cajdáky jsem milosrdně ignoroval.

plakát

Pán času: Invaze Daleků na Zemi roku 2150 (1966) 

Trochu lepší než "první díl", čistě z důvodu zajímavějšího příběhu a bohatší výpravy. I tak to není žádný zázrak. V porovnání s originálem je to brak, v porovnání s dobovými filmy vynikne naivita, jež se v seriálu snese, ale takhle obnažená působí rušivě.

plakát

Podvodník (2012) 

Rodinu dokážu pochopit, protože jejich úleva musela být neskutečná. Ovšem zbytek zúčastěných omámilo co? Jestli ten dokument o něčem vypodívá, tak o nekompetentnosti amerických úřadů a o vynalézavosti některých jednotlivců.

plakát

Schumacher (2021) 

Je to rozbředlé, vnitřně prázdné, odtažité a příliš dlouhé. Pro fanoušky Schumachera - k nimž se počítám, je to lehce zaprášené okno do lepších časů. Pro zbytek lidstva to bude stěží sledovatelné. Jedenáct let (!!!) starý dokument o Sennovi je svižnější, modernější, popisnější, napínavější a víc jsem si ho užil. A to Sennu ani nemám rád.

plakát

Strach nad městem (1975) 

Když se vzpomíná na nejlepší Belmondovy filmy, Strach nad městem je zmiňován jen zřídka kdy, a když už, tak na konci. Je k tomu několik pádných důvodů. Režie je zcela rutinní, příběh nepřekvapí, hlášek je poskrovnu a Ennio Morricone nedodal žádnou ikonickou melodii. Jenže jsou tu kaskadérské kousky, nad nimiž se tají dech. Honička po střechách domů a vagónů je extrémně působivá a napínavá. Dvojnásobně, když člověk ví, že Belmondo dělal všechno sám. Tohle není žádné CGI, tohle chce koule.

plakát

Kate (2021) 

Není tam nic, co by nebylo k vidění někde jinde. Akce létá ode zdi ke zdi. Kontaktní boj vypadá hodně fajn, automobilová honička naopak příšerně. Takže proč s tímhle filmem ztrácet čas? Protože je z nedávno vyšlých ženských akčnáků nejlépe natočený, protože Mary Elizabeth Winstead bojové scény sluší a protože to díky exotickému prostředí a slušné atmosféře ani ztráta času není. Kate se do dějin film nezapíše a klasikou se nestane. Občas je ale takové malé sympatické béčko přesně to, co člověk potřebuje.

plakát

Strašidelný palác (1963) 

Jedna z těch ambicióznějcíh lovecraftovek, jakkoliv paradoxně to může vypadat při pohledu na výpravu. Bohužel film vznikl zrovna v tom hluchém období, kdy klasické horory ztratily kouzlo filmů černobílé éry a ještě nezískaly mrazivost s níž přišly sedmdesátá léta. V šedesátých letech vypadaly dobře jen moderní horory typu Psycho, Ptáci, nebo Rosemary má děťátko.

plakát

Pán času a Dalekové (1965) 

S Doctorem Who to mimo název a reálie moc společného nemá. Charaktery postav jsou hodně odlišné, a z té hlavní nejde cítit onen ikonický obrovský intelekt a nadpozemský nadhled. Jako svébytné dobrodružství obstojí film lépe, ale ani tak to není žádná sláva. Příběh je příliš těžkopádný a postrádá syrovou atmosféru, která by ději hodně pomohla. Je vidět, že je scenář přizpůsobený menším dětem, což je koneckonců poznat i na postavě Susan.