fisikk

Další film s mojí oblíbenkyní, kde na 100% ovládla svoji roli, a člověk nestačí žasnout. Hlavní dvojice do sebe zapadá jako puzzle. Konec mě již tolik nenadchl, protože nejsem přílišná fanynka westernu, ale kdo by to pro Audrey nevydržel, že? A Roger je opravdu sympaťák.

Svižné, zajímavé, originální. Tato tři slova vystihují tento velice zdařilý snímek.

Na tento snímek jsem se připravovala velice dlouho a čekala na dobu, kdy budu tápat ve tmě a Fontána mi svým poselstvím ukáže světlo na konci tunelu. Líbí se mi podtext, který říká, že smrt si pro nás přijde vždy, proto se s tím musíme smířit, abychom si užili poslední dny našeho života. Ale naprosto odmítám přístup Toma, který chtěl Izz tak moc zachránit, až přišel o její úžasnou proměnu a nebyl jí po ruce, když ho tolik potřebovala. Snad nejhorší na tom je ta samozřejmost, se kterou to dělá. Mám pocit, že se nám snaží sdělit, že je to takto normální, s čímž nesouhlasím. Toto zůstává pro mě velkou slabinou Fontány.

Ráda se někdy ocitám v dávných časech, a tak mi tento film zpříjemnil jedno odpoledne. Taková pohodička při které můžete úplně vypnout a jen na sebe nechat působit tehdejší atmosféru.

Z některých momentů jsem neustále rozpačitá a hlavní dvojice mi nesedla. Sice se výborně doplňovali v práci, avšak vadila mi uzavřenost Lisbeth, která se ani na konci nevyřešila. Předpokládám, že to na nás čeká v dalších dvou dílech, ale přesto bych ocenila nějaký střípek. Naprosto zklamaná jsem z Harriet, která vypadá jako pornohvězda v důchodu.

Děj plyne a plyne, začínají se přiostřovat a vysvětlovat podrobnosti. Diváka to vtáhne do děje natolik, že si přeje vidět jen tu svoji (většinou) jednu postavu, jak to s ní dopadne, a najednou se stane taková hovadina (mám na mysli ty žáby), která v mých očích tento film neskutečně shodila. Snažím se dívat na to s odstupem a jinak tak skvělé dílo nezatracovat úplně, ale jako milovnici těchto úžasných obojživelníků mě to přeci jen poznamenalo.

Zatím jsem vždy sklonila hlavu před Hitchcockem a jeho nápady, ale tentokrát mi konec prostě nesedl. Zdál se mi už přehnaný, jinak šlo o výborný snímek. Velmi se mi líbilo pátrání v minulosti a koncept nutkavé sebevraždy je fascinující.

Ač tomuto tématu na filmovém plátně neholduji, tento snímek mě uchvátil. Vážná nota vás vtáhne do děje hned od první minuty a vyplivne až na konci. Užasně gradující a snad nejrychleji uplynutá hodina v mém filmovém světě. Až po přečtení komentářů mi došlo, že zde chybí kladná postava, kterou jsem však vůbec nepostrádala.

Humor Bláznivé střely mě nikdy nechytl, ale tomuhle výtvoru tleskám! Díky půlhodině, do které se muselo vše vejít, tu nejsou zbytečné průtahy a nese nás vlna pohodového humoru. Naprosto nepřekonatelná postava je Johnny-leštič bot.

Tak tohle je fakt dílo! Příliš divné i na mě. Co jsem vlastně čekala? Zvláštní, působivě vyprávějící snímek. A co jsem dostala? Divotvorně zmatené vyprávění se smyslem, který jsem bohužel nedokázala najít.