fisikk

Tento snímek mě příjemně překvapil svými harmonickými přechody. Žádné přehnané citové výlevy jako z telenovel, prostě život. Hlavně mi ale připomněl nelehkost udržení si vztahu. Jak se na něm musí opravdu celou dobu pracovat a jak snadno se na to ve víru každodenních, ale hlavně dlouholetých starostí zapomíná.

Basil mě svou energickou postavou celou dobu neskutečně nabíjel a dodával lepší náladu. Když se nám něco nepovede, proč se nepodívat na někoho, kdo dokáže "převrátit na hlavu" i každodenní činnosti a tím si odhlehčit? Ale musím uznat, že chování k některým hostům bylo opravdu přehnané a nesedlo mi.

Nedokázala jsem se sblížit ani s jedním z hrdinů. Bylo mi úplně jedno co se s nimi stane. Smysl tohoto snímku se mě bohužel vůbec nedotkl. Nechápu, že se mi tento film vůbec nelíbil, podle ukázek vypadal nadějně.

Moje cesta k této hře byla strastiplná, ale nakonec se čekání vyplatilo a konečný zážitek byl úžasný! Miloň Čepelka je v roli "mamky" naprosto okouzlující a roztomilý! Celkově se mi vzájemné chování manželů hrozně líbilo a tento vztah by jim mohl závidět leckterý pár po tolika letech. Rozdílnost v chování bratrů nádherně doplňuje a podtrhuje zvláštnost této rodiny a slibuje skvělý filmový zážitek.

Vystihnout bezeslov v tak krátkém čase lidské chování je dar! Tudíž patří zasloužená chvála režisérovi. A rozhodně souhlasím s tím, že lidstvo dohání zvířata k šílenství. Bohužel se mi však styl této animace nezalíbil.

Pamatuji se, že jsem knížku zhltla jako hladový vlk, ale s filmem to takhle jednoduše nešlo. Jakmile Santiago vyplul na moře, začala se mi zavírat víčka a nepříliš uvěřitelný zápas s rybou a nesympatický pomocník přidali poslední "závaží". Z mého pohledu je zhlédnutí ztráta času, doporučila bych spíš přečtení knihy.

Oceňuji zručnost tvůrců při natáčení tohoto filmu, která zajistila, že je téma divákovi předloženo ve snesitelnější podobě a s určitým odstupem. Někdy je mnohem lepší ukázat jen náznaky, pod nimiž si může člověk domyslet cokoliv, než ukázat pravou agresivní podobu. Stopáž je na mě docela dlouhá, ale nemůžu říct, že bych něco vypustila, přesto mi tu něco chybí. Neumím to pojmenovat. Každopádně bych zhlédnutí doporučila.

Tento film nádherně ukazuje, jaké opravdu je křesťanské společenství uvnitř. Neříkám, že jsou takoví úplně všichni, ale z vlastní zkušenosti mého dosavadního života, kdy mám okolo sebe docela širokou křeťanskou obec, už vím, co čekat. Vidíme, jak se ti náfukové opravdu chovají a nejen, co mají v hlavě, ale také v srdci. V mylné představě většiny křesťanů, že stačí věřit v Boha a jsou rázem lepší než ostatní - tedy ateisti. A přitom jsou jen plní zášti, závisti a neupřímných a nepřejícných pohledů. Kdy místo toho, aby druhému přáli úspěch (jak by si to Bůh přál), v tomto případě uzdravení, se ptají: "Proč právě on?". Místo toho, aby přestali hledat špatné věci na druhých a vymýšlet, proč si to nezaslouží, by se měli podívat sami na sebe a zjistit, jak je možné, že někdo nevěřící má mnohem čistší srdce než většina křesťanů. Znám více věřících, kteří patří do pekla, než nevěřících a tento snímek to akorát potvrzuje.

I když si myslím, že jen jedna cesta je ta pravá, přesto mám ráda úvahy a filmy o tom, co by se stalo kdyby... Mr. Nobody byl na mě ale moc zmatený a obsahoval moc zbytečných a nevysvětlených scén.

Vždycky jsem se ráda dívala na černobílé romantické filmy. Mají úplně jinou atmosféru, možná je to tím, že v době jejich natáčení, byly jiné zvyky a tudíž se k sobě i lidé chovali jinak, tak nějak lépe, důstojněji. Dostala jsem se pouze k českým klasikám a až teď objevuji i tyto zahraniční klenoty a užívám si je.