Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Akční
  • Drama
  • Animovaný
  • Krátkometrážní

Recenze (318)

plakát

Iron Man (2008) 

Ale jo, já se bavil dobře. I když to byl v mnoha ohledech takový chudý příbuzný svých bratříčků (což může být dáno i předlohou, kterou neznám), fungoval dobře. Ale nebýt solidního vizuálu, skvěle padnoucí Gwyneth a samozřejmě Downeyho džuniora, ten rozháraný a místy zdlouhavý scénář by Iron Mana pohřbil.

plakát

Silent Hill (2006) 

Přiznávám, že Silent Hillu jsem se tolik nenahrál, první díl jsem hrál před X lety na vypůjčeném PS1 a dvojku na PC, ani jedno nějak extra dlouho, zkušenost tu ale je (na začátek 1. dílu, který je ve filmu takřka totožný, si pořád jasně vzpomínám). Ovšem i to, co si pamatuju z dvou pokusů o proniknutí do herního světa SH ve mně zanechalo mnohem více, než film. Kde přesně je chyba netuším, atmosféra byla místy opravdu parádní, ale herci velice nepříjemní a nepřirození (chvála na dobré herectví je mi záhadou), dialogy šílené: Rosino "neboj se, všechno bude v pořádku" mi málem vyrvalo stehy po slepáku, které ani nemám, ale chtěl jsem to sem napsat, aby měl tenhle koment i trochu hororové atmošky, a ta blonďatá lesbická policajtka byla snad to vůbec nejhorší (a to mi věřte, že blonďaté lesbické policajtky jsou moje vášeň [zdravim Ajku], zvlášť když se umí tak pěkně ohnat s teleskopem :) k téhle sérii patří skvělá hudba, která to pro mě celé zachránila, ale jinak to vážně nefungovalo a příliš jsem se nebavil. Když to porovnám třeba s jinou herní adaptací, jako je cokoliv od Uwa či Tomb Riderem 2, je to klenot, ale jako samotný film to příliš nefunguje. Věrným fanouškům SH se omlouvám.

plakát

Hra na pláč (1992) 

Tenhle film by mohl být synonymem pro nevyužitý potenciál. Začátek je totiž báječný, ale ta náhlá změná žánru mi prostě nesedla. Film se zlomí a spíše než drama, na kterém začínal, připomíná Birdcage plnou černého humoru, aby se na konci opět vrátil k původnímu konceptu. A to všechno není zrovna dobře namíchané. Jaye Davidson je opravdu neskutečný, přeci jen nominace na Oskara za první roli v životě mluví sama za sebe. Forest Whitaker a Stephen Rea stejně skvělí, ale jednotlivým částem bohužel chybí větší soudržnost (a konec je vysloveně nepovedený), a tak i když se na to dobře dívá, o žádný zázrak bohužel nejde. A přitom nechybělo mnoho.

plakát

40 dnů a 40 nocí (2002) 

Žádná sláva to není, ale to téma je mi nesmírně blízké :D ne vážně, dvě hvězdičky jsou přesně tak akorát, jedna za neskutečně nádhernou Shannyn Sossamon, která hravě strčí do kapsy i Angelinu, a druhou si zasloužila perfektní bezdoteková erotická scéna s kytkou, která byla absolutně boží.

plakát

Miluj mě, prosím (2004) 

Hvězdička za herce, za hudbu a druhá za jedno z mála témat, které fungovalo na jedničku - tedy ta "láska na první pohled x 2", což byla sice taky ohromná náhoda, jenže to fungovalo dobře, na rozdíl od zbytku. Je to bohužel zbytečně překombinované a neuvěřitelné. Nemám problém s nějakou tou náhodou, ale tady to dostalo vážně na frak a navíc to chvílemi zavání totální demencí hlavních postav, které radějii prožijí 2 roky v absolutním utrpení, než aby zvedly telefon a použily ho. Příšerné. A ono by mi to ani v jiném filmu pravděpodobně tolik nevadilo, jenže na tom v podstatě celá zápletka stojí a tak se člověk jen chytá za hlavu, co pořád blbnou. Dabing nepomohl, ale víc jak 3* bych z toho stejně nevyždímal.

plakát

Nejúžasnější videa světa (1999) (pořad) 

Fascinace podobnými situacemi je součástí lidské povahy a na tom nevidím nic špatného, jenže způsob, kterým tyhle videa prezentuje WMAV a navrch ten český komentář, který je opravdu čistým ztělesněním totálního kreténismu, ubíjejí všechno ostatní.

plakát

Boat (2007) 

Jeden z nejsnesitelnějších Lynchů! Bravo.

plakát

Uvnitř tančím (2004) 

Uvnitř tančím se nesnaží šokovat, ani citově nevydírá. Zkrátka a dobře, podařilo se mu vyhnout všem neduhům, které by spousta tvůrců v souvislostí s tématem postižených využila k donucení k slzám. Zapomeňte na "on je mrzák, litujte ho", celým filmem se spíš nese něco ve stylu "on je mrzák, kdo z vás mu sahá alespoň po kotníky?" Po tomhle filmu se zkrátka musíte cítit dobře, protože když si uvědomíte, že lidé s takovými problémy dokáží žít šťastněji, než většina "normálních", co ve vašem životě stojí za to, aby bylo nazváno problémem, který vám brání v prožívání štěstí? O hercích se ani nemůžu zmiňovat, protože tohle byly spíše skutečné charaktery, nežli herci. Nezapomenutelné.

plakát

Mlha (2007) 

Konec byl šokující, nicméně extrémně dementní a logiku popírající. Přitom stačilo trochu přitlačit na okolnostech a zoufalství a hned by to rozuzlení bylo mnohem uvěřitelnější.