Gilmour93

Kristova noho s nehty vytrhanými kleštěmi, tak blbou zápletku aby člověk pohledal! Je tak blbá, že kdyby se přihlásila do soutěže o nejblbější zápletku, tak ji nevezmou, protože kvůli své blbosti by ani nebyla schopna vyplnit přihlášku.. Iritoval mě ten zženštilý surfař, výtahová hudba, těhotenské klišé i nekoncepčně roztřesená kamera - asi si musím dát od torture horrorů pauzu a uklidnit se trháním muších křídel.. Mimochodem, ač to bylo ve filmu rychle smeteno ze stolu, adrenalin, dopamin nebo oxytocin se uvolňují i při sexu, nicméně jsem si vědom, že kdyby se to omezilo jen na gruppen-sex mezi netknutým mučícím nářadím, některé jednoramenné svícny by zůstaly nevyleštěny..

A máme tady další film o Spojených státech a jejich svérázném zahradničení za plotem vlastní zahrádky. Pokud občas na cizím pozemku nenasadí přímo semínko, tak alespoň pomáhají zavlažovat, či hnojit tu rostlinu, která se jim zdá prospěšná. Ale ejhle! Z některých rostlin náhle přestanou padat plody do jejich bedýnek, stíní jim ve výhledu, či dokonce začnou vylučovat pylové částečky, na které jsou alergičtí. Hmyzu na své zahrádce pomocí médií naženou strach a vyhlásí, že je nejvyšší čas plevel, co byl kdysi užitečnou rostlinou, zlikvidovat. Ostatně, garáž mají přecpanou herbicidy, tak nač čekat.. Liman se mi v průběhu Plame/Wilson biografie zdál mnohem jistější ve druhé půli, kdy se ze zákulisí špinavých špionážních her přejde k hutnému rodinnému dramatu a u něj si pak mimo krizi loajality, či boje o pravdu můžete vychutnat drobné životní nuance jako třeba rušivé dotazy dětí v průběhu vypjaté manželské diskuze. Nutno podotknout, že pro tyto účely měl pan režisér v týmu hráče, na které je spolehnutí (Watts, Penn).. Suma, sumárum, texaský kovboj to zase schytal. Chudák. A to jen řekl: „Co se týká Iráku, musíme najít ZHN.“ Znamenala snad ona zkratka „Záminku Ho Napadnout“, tak jaképak lhaní národu?

Čerstvě opuštěný potkaní ksicht lapen v osidlech dvou (při troše fantazie vyzývavých) sousedek a jejich na vytápění finančně náročného bytu. A nebo je všechno jinak a tento byt lze vytopit jen čepicí..? Sletaune je nepolapitelný zloděj. Samotnou premisu si bere od chrastícího soustružníka Balea, bloudění v temných labyrintech bytu (mysli) od Lynche, či Polanského, nebohého Goldsmitha odlehčí o pár tónů z Basic Instinct a pod rouškou schizofrenní tmy se snaží šukacím Fight Clubem vyvolat špetku kontroverze. Nemám s loupením problém, ale u podobných mindfucků mě musí pohltit forma, která "děj" dovede sebejistě k pointě. Nestalo se, ať se Julia Schacht snažila při svých scénách "I´m so horny" sebevíc..

Ač mírně pupkatý, ukázal Maximus Decimus Meridius, že péro je mnohdy ostřejší, než meč.. Politicko-ekonomická moc vs. sedmá velmoc. Rozplétací tanec na tenké linii mezi policejním případem a novinářským příběhem, aneb není potřeba interpretací ani názorů, když máte možnost nakrmit tiskárenské stroje drtivými fakty.. Macdonaldovo vyšetřování Pizzaboygate bezesporu slušně odsýpá a může se opřít o velmi dobré herecké výkony (Crowe, Bateman, Wright), ale těžko se smiřuji s nyní moderními twisty za každou cenu, obzvláště pokud jsou vykonstruované a mávají arogantně rukou nad dosavadním děním. Není nutno před jménem Gilroy automaticky stahovat kalhoty, neboť i jeho brod často bývá daleko a sklouzává do konfekční produkce.. Ostatně, co taky čekat od filmu, jehož nejlepší scéna je první příjezd Cala a jeho švédského odpadkového koše na místo činu za songu "The Night Pat Murphy Died" a co marně schovává Afflecka do stínů digitálních kamer, aby (ne)vynikl jeho široký herecký rejstřík..

Už jen ta představa, že česač zlatých malin Ashie Samec od kachny je nájemný zabiják, mě pobavila. Zabiják čeho? Filmových rolí? Pavouků v jeskynních Demi Moore? Párkrát se popromenáduje do půl pasu, čímž končí jeho performance a začíná Luketicovo defilé režisérské sterility. I na romantickou komedii primitivní děj, neškodný humor a rozuzlení natolik přitažené za vlasy, že to zavánělo skalpováním..

První rande, prstování, klasická hudba, uříznuté koule, romantická láska, střevní lanoví, Puccini a smrduté podpaždí.. Torture porno bez vývoje, splatter bez invence. Všechen ten perverzní sadismus a sexuální násilí možná bylo ve scénáři obohaceno o hlubokou myšlenku a druhý plán, ale to by nesměly být dotyčné stránky slepeny Shiraishiho spermatem. Na druhou stranu podobné grotesky vítám, protože jako se většina pedofilů ukájí doma na internetu, můžou snímky tohoto ražení uspokojit potřeby malých domácích saďourků, co pak lépe odolají touze uspat souseda chloroformem a ve sklepě mu rezavými nůžkami na živý plot ustřihnout bradavky..

Když přemalujete srp a kladivo na sovětské lodi německé výroby, máte Britannic. Na něm šerif Omar Sharif, sedm bomb, fotograf ze Zvětšeniny a i přes pár explozí vcelku klidná posádka i pasažéři. Z břehu to jistí vykořisťovatel Bilbo a doktor Lecter na správné straně zákona. Možná si říkáte, že jsem zapomněl na Richarda Harrise, ale já si tu hvězdu s profilem Redforda nechal na konec. Hláškující, decentně nabubřelý pyrotechnik, jemuž by slušelo triko s nápisem: „Pokud mě uvidíte utíkat, snažte se mě předběhnout.“, nicméně jeho sebevědomí vznik dané situace víceméně vylučuje. Zde velmi často zmiňované stříhání drátku je pak nádherné filmové klišé, co si u podobně laděných snímků vždycky najde v rámci gradace své opodstatnění (výborně si s ním poradil třeba Cameron v Propasti). Já osobně bych však raději viděl nějakého polidštěného pyrotechnika, co si místo deaktivace láme hlavu nad tím, kde nechal položené štípačky.. Místy napínavé, pravda, ale jinak nemá Lesterova loď tu optimální čáru ponoru..

Veterán (služebně, nikoliv věkem, děvčata) z Afghánistánu má posttraumatickou stresovou poruchu, podivný smysl pro čest a hlavně neodkladné nutkání zahrát si flašku se zlatou mládeží. A fantem bude jícen, prst, vaz, či soudržnost lidského těla v konfrontaci s odjištěným granátem.. Slušný náběh, ale pak se scénárista zamotal do vlastní snahy o nekonvenčnost a překvapivá řešení. Do kytek to začalo jít přesně v okamžiku kvadruplegického twistu, načež převzetí otěží jednou z postav už vše jen zasypalo dvěma valníky zeminy. I když, na druhý den se mi ten konec rozležel v hlavě (samotný závěr, ne cesta k němu) a dávám mu palec nahoru. Byl totiž jak ze života - tam taky největší kurva odchází s vítězným úsměvem..

Dunstan: Sám v hotelu (Argento).. Většina z toho, co stavilo Sběratele nad průměr horor-tortúrové produkce a u čeho si člověk nemohl říct, že už to někde Saw, nyní zmizlo jak návštěvníci diskotéky po senoseči. Depresivní atmosféra, mučivá bezvýchodnost situace, strach o osud postav a i ten Juan Fernández v roli Pastičkáře, co má oční rohovky zbroušené jak Riddick. Naopak přibyla nucená akčnost, wtf momenty a jedna sbírka zvadlejch růží - jednotka žoldáků, co jako by z břicha vypadla céčkovým filmům ze Syfy channelu. Dunstan vstoupil podruhé do téže řeky, ale vybral si období sucha..

„Z monsieur Matteï cedník dělati, s předstihem hrob svůj třeba si kopati.“ (staré marseillské mafiánské přísloví). Chvilku mi trvalo, než jsem přistoupil na Berryho pravidla hry (televizní look, zatmívačky, přechody mezi scénami), ale pak jsme si tu vendetu nikdy nezaschlé krve docela užil - navzdory tomu, že při natáčení akčních scén uvázal kameraman svůj nástroj na kango a šel na svačinu. Jean Reno je už tady pomalu posílán do domova za Abem Simpsonem, ale já osobně jsem s ním neměl sebemenší problém..