Gilmour93

Ferrell je tu titulován jako: žalostný idiot, blázen, debil, strašlivý úchyl, dement.. Lidi, to snad nemyslíte vážně, takhle jej šetřit.. Jistě, vždy záleží na úhlu pohledu a u podobných druhů komedií se občas může stát, že vtip tak dlouho stoupá do kopce trapnosti, až náhle překoná vrchol a sviští do údolí kultovní geniality, ale Noc v Roxbury není v mých očích tím případem. Přitom si diskofilní šampónství tolik zasloužilo dostat do těla, ale dát víc, než dvě hvězdy, měl bych pocit, že mi na hlavu kdysi spadl stroboskop.. Richard Grieco je americký Sagvan!

Kašlu na to, že duch hází stín, sedá si na postel, nenosí Hopkirkovo bílé sako a neumí to s hrnčířským kruhem - tohle je cajdák! Cajdák, po kterém mi doktorka Elizabeth bude muset změřit hodnoty cukru v krvi. Cajdák, po kterém chci při skromném obřadu v kapli říct M.Ruffalovi své ano. Cajdák, který má společného s hlavní hrdinkou to, že dlouho zůstal na půli cesty (k dobré romantické komedii) a jenž je průhledný jak hlava tenisové rakety bez výpletu. Slzami jsem promáčel dva balíčky z desetikusového paklu Big Soft, abych se v jednom okamžiku dějového zvratu zařekl, že pokud dojde k hudlanovému "vzkříšení" ala Šípková Růženka, tak zbytek kapesníků sním. Tři dny jsem je ze sebe dostával...

Kterak (meta)fyzik Murphy rozřezal Occamovou břitvou na tisíce kousků De Nirovu slepeckou hůl.. Naplněno výživným herectvím, uhrančivou atmosférou a umě gradovaným napětím a pak ta mrška přišla (ještě teď mě bolí nos, jak mě za něj Cortés vodil). Byla nutná doslovnost? Mohlo vše končit zavřením dveří od sálu? Nebo snad úplně jinak, že by za vším v rámci racionality stála jen hmota? Zeptejte se Silverů. V době, kdy tisíce různých šarlatánů zneužívají lidskou bezmoc a poslední záchvěvy naděje, to přeci mohlo dopadnout jakkoliv..

V televizi běží motocyklová šestidenní v digitálním ohýnku a já, jako divák, subjektivně zažívám bolestné šestinedělí, v němž se pochva Allan A.Goldstein ne a ne stáhnout. Jinak nezbývá, než souhlasit s tím, co napsala Phobia. Chtělo by to více ohleduplnosti, jinak se jednou nějaký frustrovaný hajný nasere a přesnou ránou "mezi světla" skolí čtyřkolkového divočáka..

Těžkooděnci tvrdý chleba maj. Na CzechTechu si podají pokojného technaře pod vlivem luny a hned se mluví o Poláčkově knize Bilo nás pět, na stadiónu zažívají své Any Given Sunday, když stojí mezi dvěma tlupami divé zvěře, co spojuje vytetovaná láska ke svatému písmu (Always Carry A Bible) a občas musí vyklidit nějaký ten nepionýrský tábor - to všechno se musí zákonitě odrazit i do osobního života.. Film s tématikou, kde mají všichni pravdu a přitom se ošklivě mýlí. Zdá se mi, že Sollima honí vidličkou po talíři příliš mnoho špaget (tifosi, imigrační problémy, špatný politický i policejní systém, sociální svízele, neonacismus, rozvodové tahanice), ale pořádně nabrat se mu podaří málokterou. Na jeho obhajobu, nikdo po něm nevyžadoval řešení otázky stoupajícího extremismu v západní Evropě, vždyť na něj zatím nepřišli ani ti, co jsou za to placení.. Oceňuji zasazení příběhu do Itálie, potažmo Říma, kde je vzhledem k historickým souvislostem ideální podhoubí pro eskalaci podobných problémů. Stačí si vzpomenout na Paola Di Cania z Lazia, jak ukazuje fanouškům, v které výšce se asi tak nachází břevno branky..

Ano, chci mít se Scarlett Johansson dítě, ale to nic nemění na tom, že Ostrov je jen Blade Runner pro abonenty časopisu Esquire a popíječe Pepsi zaslepené touhou se bavit. Holt, někdy je lepší inteligenci postrádat, než předstírat.. Říkejte tomu třeba předpojatost, ale vše, co u Baye nesnáším, jsem tady zase našel. Sebevědomá povrchnost, patos, laciný humor, triková nabubřelost, neschopnost poznat míru. Jen s ním zažiji ten pocit, že tak mnoho smyslových podnětů mi dá ve finále tak málo. Je zajímavé, že právě Ostrov má hlavní postavy příběhu tolik podobné podstatě jeho tvorby. Klient je divák, výrobcem produktu skvostný Michael a naklonovaným produktem je pak kasovní trhák, u kterého si publikum slastně mlaská a přitom po světě pobíhá "originál", ve všech svých nedokonalostech a upřímnosti možná mnohem přitažlivější. No nic, v tuto chvíli mám za sebou jeho kompletní filmografii a cítím se vskutku navýsost pobaven. S trojkou mizerných blbečků, nebo čtverkou chrabrých robotků by však té zábavy už asi bylo na mě přespříliš.. Abych jen Baye nehanil, jedno se mu musí nechat. Má dokonale zmáknuté akční scény z prostředí rychlostních komunikací a kdyby snad v Americe někoho napadlo jít ve stopách německých kolegů, byl by on tím jediným možným autorem pilotu k seriálu Chřestýš 12..

Koncesionářský poplatek opět nenávratně opustil komín. Steampunk pohádka? Spíš jen punková, protože pohádková atmosféra mizí jak steam nad hrncem a zůstávají jen afektované herectví a retardované blábolení - věci, které jsou v současných českých TV báchorkách známkou punku.. Pokud si odmyslíte dobrý výběr exteriérů a Karasův moderně vypadající styl, zůstanou jen scény, repliky a příběh z pera nadprůměrně inteligentní améby - tímto přeji panu režisérovi po předchozím fiasku s Mucimutr, aby byl autor scénáře u jeho vysněného Lips Tulliana hladce oholen a dobře naladěn..

American doesn´t know aneb parodie zkreslených představ synovců a neteří strýčka Sama o Evropě - pro lepší "čitelnost" v hávu teenage komedie utkaném z látek sexu, lascivity a trapných geograficko-humorných excesů. Super, ovšem otázkou zůstává, jaké procento amerických diváků to bralo s nadsázkou - snad nebylo menší, než obsah alkoholu v Zelené víle.. Já se občas pousmál, sem tam zaplakal a hlavně přemýšlel, jak by asi dopadlo vlakové setkání Vinnieho grupy fandů ManU a Langošovy sparťanské sekce z Proč?. Kterýpak študent by asi nakonec líbal vlajku..?

Číslo 5 žije a v absťáku se shání po chobotnicích z II.patra.. Dobrý úvod z Aljašky, solidně nasnímaná akce, Renner sympatičtější Damona, přesto to vzhledem k příběhové "náročnosti" klidně mohlo stát úplně mimo Treadstone univerzu i za cenu nevyužití značky s momentálně vysokou tržní hodnotou. Takto se jeví Bourneova spižírna už poněkud vyjedená..

Utěsněte Mrakomora! Hejsek Velen (stejně sympatický jako Pepa Melen), Polárka, co se chce hned cucat, její třpytiví bratři v levných parukách a exkluzivní ústřední záporák, kterého pokud probodnete, nevoláte lékaře, nýbrž instalatéra.. Rozháraným dojmem působící vánoční klasika, nicméně čtyři hvězdy, protože Mám písně rád. „Šašci... Promiň, Kacafírku, promiň.“