xxmartinxx

Skvělý koncept, občas by to chtělo vybroušenější střih, al jinak asi tak dobré, jak jen může dokument o téhle všudypřítomné tematice být.

Každá metoda má svoje naplnění, i ta Longinottina, která mi v jiných dvou jejích filmech připadá nedostatečná. Zde ale to, co neovládá režisérka, ovládá sama charismatická respondentka, jejíž všeobjímající přítomnost si vyžaduje respekt a film získává díky ní tvar.

Longinotto, zdá se, má jeden monolitní, neměnný styl, který mi přijde už poněkud nedostačující. Jednolitá observace události nepropůjčující filmu strukturu, natož gradaci, sázející výhradně na odcizenost samotné situace pro západního dobře situovaného diváka. Na to, že jsou její filmy dlouhé přes devadesát minut, v nich příliš nedokáže představit prostředí ani systém, v němž se události dějí (což je zvlášť ke škodě tady). U fikčního filmu bych snad zvlášť žonglovat se záměry, ale u dokumentu mi to přijde málo. Přestože téma Soudných sester je silné a některé scény zdrcující, je to zásluhou událostí samých spíš než dokumentaristiky. 70 %

Docela příjemně umanutý gotický horor, u kterého mi jen chyběly zajímavější postavy, jejichž překonávání překážek by mělo smysl přát úspěch. Osobní investice je bohužel moc malá. Jinak ale pěkná podívaná. 3 a 1/2

Dlouho jsem se na to těšil, ale jsem zklamaný. Nepřesvědčivý voiceover v samoúčelných blbinách, které se hodně snaží být edgy, mě ale nebaví je sledovat. Nakonec vlastně docela průhledné a mechanické.

Že nevyhraje nejlepší z nominovaných, jsem zvyklý, že vyhrál ten nejhorší z nich, je přesto trochu smutné, zvlášť když ročník byl docela silný. Tady je ale asi místo na hodnocení provedení předávacího večera, který byl snad ještě o kus nudnější, než bych čekal - Kimmel je zoufale otravný, vykrádá vtipy zašlých memů a ještě má tendenci opakovat vítězům "méně důležitých kategorií" jako střih, že nikoho nezajímají. Vděčné byly alespoň střihové montáže oscarové historie, i když kdejaký youtuber by zvládl lepší - vůbec potenciál oslavy výročí zůstal nevyužitý.

Skutečně nádherný design, který je tím působivější, že ačkoliv jde o CGI animaci, takže by byl možný jakýkoliv pohyb kamery, jakýkoliv úhel pohledu, se plně drží pravidel hraného filmu - čímž evokuje, že ty úchvatné věci jsou hmatatelnou součástí našeho prostoru. Jakkoliv většinou lituju toho, že se animáky moc vážou pravidly fyzické kamery, taky je ten princip využitý na maximum. Byla opravdová radost ten film sledovat. Dokonce i příběh je dobrý a konečné momenty patřily k tomu nejemociálnějšímu u Pixaru - škoda, že v několika momentech se až moc spoléhá na klišé (rodina nesmyslně urputně odmítající hrdinův sen, a co mělo být to přiznání záporáka před kamerami?). Rozhodně nejlepší pixarovka pod Disneym a jedna z nejlepších vůbec.

Dost jsem se těšil, přece jenom jde o film, o jehož neschopnosti komunikovat s divákem se píšou a natáčejí celé eseje - na selhání Colina Trevorrowa (které je takřka veřejným konsenzem) je zřejmě něco fascinujícího, vzhledem k tomu, kolik prostoru mu lidé věnovali. Ale moje zjištění je veskrze pozitivní. Úplně chápu, kde vzniká disonance. Podivně a nepřesvědčivě profilované postavy, brutální dějové skoky, které by vyžadovaly přeskočení do jiného žánru, aniž by to však film jakkoliv akcentoval, struktura neodpovídající klasickému aktovému plánu ani ne tak absencí aktů, jako spíš jejich disharmonií. Jde o scénář přepisovaný dvacet let a je to poznat. Asi je dobře, že jsem celkem věděl, co a proč je filmu vytýkáno, tak jsem se na to mohl připravit. Nikdy bych nikomu nevytýkal tenhle film vysmát a odmítnout - dává to až moc velký smysl, ten film je bizarní a jen velmi těžko uchopitelný. Ale z jiného úhlu pohledu to je nejzajímavější možná podívaná.

Samozřejmě, že to je lepší než 95 % českých dokumentů - bylo by překvapivé, kdyby nebylo. Hudečkovi a Vansovi patří každopádně respekt. Rozhodli se dát do 73 minut celé socio-politické pozadí Nagana, což určitě vyžadovalo pořádnou akrobacii s nůžkama. Neobešlo se to bez obětí - Na začátku je prominentně představený hokejista Svoboda, aby pak o něm hodinu nepadla ani zmínka. Pozornost přeskakuje z jedné postavy na druhou a je jich hodně - většinu času jsem nevěděl, kdo je kdo, nicméně sestaveno to je natolik intuitivně, že jsem vždycky přesně chápal, kde jsem. Pro lidi, kteří cítí k Naganu jakékoliv emoce, to bude pravděpodobně maximální zážitek a pro Američany neznalé české historie vzrušující pohádka se šťastným koncem, přitom ne zvlášť patetická. 4 a 1/2

Repetitivní a příliš dlouhé - a to i když vezmu v potaz, že repetitivnost je součástí sdělení. Sestříhejte to ale na hodinu, abych neusnul, a jsem váš.