xxmartinxx

Nemám rád filmy o víře, které považují svůj námět za tak samospásný, že necítí potřebu cokoliv budovat a pouze před diváka pohodí Ježíše a nechají ho trousit moudra. Ale musím uznat, že Pasoliniho s mým vkusem velmi nekompatibilní styl mě tu poprvé neiritoval. Jediné, co nechápu, že jako ateista natočil tenhle otrocky křesťanský a naprosto nepřemýšlivý film. Asi kvůli té prvoplánové (i když docela funkční) poetice, co nás velmi okázale fackuje nesnesitelné dvě a půl hodiny. A takové je i moje hodnocení - 2 a 1/2.

Nebylo to vyloženě špatné. Jen jsem tak úplně nevěřil autentičnosti. Zvlášť u linie toho kluka hledajícího práci, protože zaměstnavatelé se jen těžko chovají přirozeně, když s tím klukem musí všude chodit kameraman. Část o chudé dívce byla jen srdceryvná, ale nic nepřinesla. Nejpřínosnější, ale za to naprosto nerozvedená, je proto část s instruktorem.

Jediným slovem: Zoufalství. Na tolika úrovních, až se to těžko popisuje. Nevtipné, nepřehledné, nezajímavé, zoufale nezvládnuté. Upozorňuji, že i čtyřku jsem si užil, ale tohle je skutečně jen divácké utrpení.

Ne zrovna strašidelné, ale úžasně zneklidňující. Cronenberg svůj celovečerní debut vychytal s nepopiratelnou grácií.

Jo... jasně. Jako ateista a absolutně nespirituální člověk jsem ale očividně mimo hledáček tvůrců, takže se ani nezlobím.

Ve všem polovičaté. Záměr scenáristy o psychologicky hluboký film je rozbit snahou režiséra o efektní podívanou. Vlkodlak nakonec není ani jedním, jen se po obojím závistivě kouká.

Nikdo nemůže tvrdit, že jsem nějaký vachlerovský hater, který se každý rok třese na to, jak bude nadávat na České lvy, ale letos to bylo opravdu k uzoufání. Odpudivou show (nudný Budař, naprosto nevkusná digitální dekorace) tentokrát nezachrání jako vždy o něco lepší nominační večer, protože je letos poprvé uváděn ve zdejší databázi zvlášť. A to ani neberu v potaz, že vše vyhrálo rutinní Ve stínu, kdy obzvlášť soška za scénář je velká facka filmové kvalitě. Nikdy, co Lvy sleduju, jsem neměl potřebu dát tak podprůměrné hodnocení, letos to bylo ale opravdu k nesnesení a z té Lucerny se mi chtělo utéct.

Film, jehož samotná existence likviduje koncept Čaroděje ze země Oz. Film bez jakkoliv funkčního světa, který vše vysvětluje skrze to, že "takhle to bylo v originálu", ačkoliv opakování postrádá smysl, vlastně jde proti němu (například černobílý začátek působí zcela opačně oproti originálu, protože absence barev je dnes výjimečná, kdežto stereotypní barvičky rutinní). Myslím zcela bez nadsázky, že jde o nejzbytečnější se/prequell všech dob. Jestli mi někdo vysvětlí, za co dávám druhou hvězdu, tak mu poděkuju.

Každý má nějaký sen, ale málokdy se splní. O myších a lidech je skutečně depresivní drama a zároveň jeden z těch příběhů, jejichž provedení ze svojí podstaty snad ani nemůže skončit jako úplně špatný film. Nedokážu určit, jestli je lepší Milestoneova nebo Sinisova verze, obě jsou stejně dobré, i když každá trochu jinak. Však je taky dělí půl století.

Vynikající pozadí pro film. Ale ne film. Všechny ty dokonalé kompozice a barevné hříčky bych také rád obdivoval, to by ale musely sloužit jako pozadí pro "něco", ne jasný výkřik o monotónnosti moderního světa, který jakmile člověk po pěti minutách pochopí, už se nemá, kam dostat. EDIT 2017: Po letech jsem si to zopakoval. Ano, asi je to v nějakém ohledu geniální, ale pořád mně nepřišlo užitečné strávit u toho dvě hodiny.