schizmo

Nejsem kdovíjakým fanouškem DC, pač od dob burtonovských Batmanů se jednalo vesměs o pokusy/omyly. Tedy až do doby Jokera. Ukázalo se, že po fraškách se Snider-versem (ještě teď se směju) je civilní tvář a prakticky sociální drama v podání Jáchyma Fínixe jediná šance, jak z této potápějící bárky vyskočit. Měl jsem opravdu velkej strach z Patizóna, ale jeho zádumčivej výraz to vpoho ustojí a táhne celej film. Fo-hok Colin Farrell je k nepoznání a Chesus Turturro je jako záporák famózní, stejně jako jetej Paul Dano (ten si chudák normální roli už nezahraje). Celej vizuál je temnej ako riť, ale oproti burtonovské poetice jde spíše o jakousi pre-apo vizi a do smíchu vám určitě nebude. Největší výhodou je, že více než o komixovou adaptaci se jedná o solidní noirovou detektivku a nonstop hrající sountrack vám prakticky nedá vydechnout. 3 hodiny jsou hafo, ale nenudil jsem se ani na vteřinu. Hádám, že při dalším shlídnutí budu ochoten zvýšit na plnej knedlík.

Takhle plytkej film jsem dlouho neviděl. Auvajsova kariéra jde rychlo do hajzla!

Ten konec je docela síla, ale jinak Fukunaga neví, kdy skončit.

Kdysi nejnadějnější režisér své generace začíná být spíš otravný inventář s nezvladatelným egem.

Compton strikes again!

Jako killy jsou tam extra brutal, má to parádní produkci a moc hezky se na to dívá. Bohužel to nemá žádnou hloubku nebo vrstvy, je to doslova od nikud nikam. Bayův remake je oproti tomuhle výpravnej velkofilm...

Čekal jsem víc, ale má to super soundtrack. Každopádně film má zvláštně depresivně-děsivou atmosféru, i kdyby tam nakonec nebyly monstra, ale jen neutěšený stav horského důlního městečka.

Ten seriálový prostor, který svádí k tomu, aby byl vyplňován vatou, je prokletí dnešní doby. Kde kdo by mohl namítat, že z pohledu retrospektivy se pozvolný rozjezd jeví jako záměr k pozdější gradaci, ale k čemu je to dobré, když se riskuje, že se divák neprokouše ani přes úvodní epizodu?

Peklíčko

Původní Candyman je pro mne dost zásadní dílo - dodnes si pamatuju, jak ho hráli u nás na vesnici v kině a byly k tomu moc pěkný děsivý plakáty. Candyman má mimořádný význam z pohledu urban-legend subškatulky a krom děsivého příběhu přináší i rasovou otázku, která není ani po letech uspokojivě vyřešena. Bylo nad slunce jasné, že pokud za filmem bude stát Jordan Peele, který si v rasové problematice vyloženě libuje (viz rasisticky zabarvené filmy Get Out a Us), nemohlo to dopadnout jinak. A vůbec nemám problém s tím, jak film s tímto tématem pracuje, mrzí mě, jak pracuje s odkazem původního Candymana a ohýbá si ho k obrazu svému. Ačkoli závěrečná scéna, ve které se mihne samotný Todd, mi přivodila husí kůži jako už dlouho ne.