danliofer

Smutné... smutné... smutné... však se světlem na konci tunelu... p. s. tento film je rozhodně antireklamním tahákem pro návštěvu barcelony...

Jak moc se dá odpustit neodpustitelné?

Obrazově je ten film dost dobrý. Super střih. Jen jsem se nějak nedokázala donutit ho dokoukat do konce. I když jsem si kdysi četla ve Warholových denících - a jeho jednotlivé útržky myšlenek mi nebyly až tak cizí, jeho umění je mi dost vzdálené, ač je svébytné... Třeba si ten film dám později v lepší náladě a přijdu na to, že je skvělý. Z toho, co jsem viděla, na mě šla ale jen prázdnota, což nemusí být chybou filmařů... Zatím tedy jen tři hvězdičky...

Už dlouho jsem se nesmála skrze slzy nad drsností humoru, proti němuž je struhadlo jako samet... Kolik lidí je lapeno v pasti šedé každodenní rutiny při vytváření ničeho směřujícího k ničemu, aby si pak mohli koupit nesmysly, které ani nepotřebují, a platit hypotéky za domy či byty, jejichž design je sterilní a odlidšťující...

Jaksi řízením osudu jsem se dříve dostala k americké verzi. Musím přiznat, že obě ve mně zanechaly hodně silný dojem, protože příběh, který popisují, je prostě sám o sobě silný. A opět jednoho napadá, jak je lidstvo ve spirále generací nepoučitelné... Veteráni válek vždy varují před přílišnou horlivostí mladých jít do další války... Možná by se veteránům mělo naslouchat nejvíce, protože většinou nejlépe vědí, o čem mluví...

Tak z tohoto filmu mi bude ještě dlouho běhat mráz po zádech, v co se může zvrhnout "obyčejný" experiment na dozorce a vězně. Člověk by si asi měl přiznat, že za určitých okolností v něm vždy přežije zvíře. Psychika je stále velká neznámá, tvrději řečeno je to nepředvídatelná děvka...

Barzakh též znamená hranici mezi světem živých a mrtvých, což celé vystihuje hlavní podstatu snímku. Živí pozůstalí se stávají jaksi zmrtvělými zaživa, jelikož je nejasný konec jejich blízkých uvrhává do jakési apatie. Když tam pak matka jednoho z unesených, již se nevrátili, říká, že zpráva o smrti jejího syna by byla pro ni vysvobozením, nelze k tomu již nic dodat.

Kéž by měl člověk v sobě tolik síly a tolik pevné vnitřní vůle, aby se postavil nesmyslné nabubřilosti lidí, kteří mají v rukou moc jen z pozice své funkce a jinak jsou to toliko vyprázdnění morální slaboši. Hiam Abass předvedla v hlavní roli silný výkon. Všichni ostatní ve svých rolích přispěli k naprosté soudržnosti celého příběhu o nezdolné vůli jedné arabské ženy.

Silný snímek na téma, o němž se moc nemluví. I proto ta pátá hvězdička...

Velmi příjemná sonda do duše člověka, jenž se celý život přibližuje ke svým dvojím kořenům...