mortak

Skvělý nápad je bohužel jen záminkou k nejbéčkovatějšímu béčku konce dvacátého století. Verhoeven ho zneužil, aby stavebním dělníkům (všeho věku, všech povolání, od vysokoškoláků po dělníky) poskytl pomocí svého filmu Total Recall, protože se stanou tajnými agenty, budou o ně bojovat blondýnky s brunetami, zachrání Mars a tak dále, a tak dále. Místo inteligence pak film zaplňují infaltilní fórky typu třetího ňadra. Tak dobrá výchozí myšlenka si takové zpracování nezasloužila.

Lidské osudy na pozadí historických změn. Ale udělat z tohoto klišé špičkovou zábavu, to umí jen francouzi. Pro mě jedna z nejlepších belmondovek, protože Bebel je tady ukázněný a blbne přesně v intencích scénáře. A Marlene je ten typ ženské, která mu dokáže vzdorovat - alespoň chvíli. Kdyby takhle někdo v Česku sáhl na vznik republiky. Jenže my milujeme teple prosvícené záběry na Čapka rozmlouvajícího s tatíčkem Masarykem a zapomínáme, že lidé jsou všude stejní co se týče touhy po moci.

Nelze brát jako plnokrevný film, který má začátek, prostředek a konec. Smyslem Kašpárka je nechat Belmonda řádit, svádět ženy, předvádět kaskaderské kousky, fraškovité výstupy. Nic víc, nic míň. Když uvidíte Donutila v Goldoniho Sluhovi dvou pánů, taky hned nerozebíráte metafyzický přesah comedie dell´arte. Prostě se bavíte a něco vás rozesměje víc, něco se ztratí v hlušině...

Někdo by měl říct Delonovi, že ten sebestředný sadistický macho, do kterého se díky vlastní produkci neustále obsazuje, působí dost otravně. Co si myslet o scéně, kdy Sigffredi vpadne do nevěstince, v lesklých černých rukavicích postřílí s blazeovaným výrazem kupu gangsterů, aby se pak kamera nekolik sekund pásla na oddaném submisivním pohledu zachraňované prostitutky? Závěrečná poprava pak spíš vypadá jako potěcha z krutosti, než spravedlivá odplata.

Boba Fosseho miluju již od shlédnutí All that jazz a tenhle film je nádhernou poctou jeho choreografiím. Ovšem to, co dělá pro mě tenhle muzikál No.1 mezi všemi, je moje přesvědčení, že takhle pravdivě ještě ženy ve filmu nebyly odhaleny. V okruhu svých známých mám mnoho Amosů - Pánů Celofánů, kteří vyživují své nevěrné Roxie. Jen škoda, že byl vystřižen song Class.

Recept: základem buď husté souboje s mečem na život a na smrt, podbarvené pompézní rockovou hudbou. Pak musíš vymyslet nosnou dějovou linku, na kterou to všechno navlečeš. A opepříš to přítomností nějaké star ve vedlejší roli. Musím ale uznat, že alespoň první díl téhle ságy je chutný a docela poživatelný.

Každý národ má komiky, jaké si zaslouží. A češi mají Sobotu, který vyjadřuje bodrý duch naší provinční kotliny potřebující k uspokojení provinční satiru. Lidé okolo mě říkají, že svět nechápe naše hezké české filmy. Když vidím Jáchyma, ani se světu nedivím.

V mládí můj oblíbený román, takže filmový "digest", který děj ořezal až na dřeň, se mi jeví jako chudý fast food vedle knižní královské večeře. Jenže Marais šermuje jako pánbůh! Zkuste držet ladně šermířský postoj, odrážet nepřítele na všech frontách, chránit schovanku a přitom stát na doškové střeše! Takže mu ten supermanský výskok na ni odpouštím. A klasika na závěr - schody. Zkuste si někdy na nich takhle mávat mečem!