Qitek

Tereza Kopáčová je skvělá režisérka, její Metanol mi vykopal zuby svou syrovostí i autenticitou herců. Vlastně jsem po dlouhé době hleděl jak blbej na to, že to u nás jde. Necítit herce odříkavající text a zaplout do postav i příběhu od staru až do konce. Smysl pro tumor mě od první chvíle odkopává od všeho svou snahout být cool a fresh za každou cenu a přitom mu to vůbec nejde. Pokračovat se mi vůbec nechce. Ale budu muset. Žena se chytla.

Scorsese je zabiják. Jeho poslední film je toho důkazem. Jako obvykle, je každá z jeho ústředních rolí nesympatická ( s vyjímkou žen ) a jako obvykle je to celé odtažité až na půdu. “Kapr” svýho debila hraje perfektně a byť mi to přijde jako směs všeho co už někdy hrál, stejně bych mu tu sošku zlatého glóbu dal raději, než “klasice” co předvádí Murphy v Oppenheimeru. Kdo tady ale svou roli ždíme na max je De Niro. Takovou svini ve filmu už jsem nějakej pátek neviděl. Škoda stopáže. Byť v ní není nic navíc… Je smrtící, vzhledem k tempu, které se nijak nemění.

Zatím velké “meeh”, než příjemné překvapení, natož skvělej zážitek. Snad to bude opravdu lepší a lepší, jak slibují recenze. Jestli se to totiž ponese v téhle cheezy wannabe “paranormal” atmosféře, s nechtěně vtipnýma momentama ( týpek Travis - zjevení tančící ve sněhu - wannabe Lynch ), digitálníma zvířatama, které vás propleskají hned ze startu (!) a silnýma ženskýma vedle natvrdlejch chlapů, tak potěš zrmzlý koště. S odřenýma ušima tři… 55%.

Chtěl jsem něco vyloženě špatnýho, dostal jsem něco vyloženě špatnýho. Ve formě 20 minut při stopáži 105 minut, stále odpad.

Fresh asi ano, ale za jakou cenu? Sérii jsem doslova přetrpěl. Ani nevím kvůli čemu. Ten bizár je moc chtěný, fórky i hlášky moc na sílu, i ty postavy jsem “někde viděl” ( všichni do jednoho nesnesitelní ) Herecké výkony neustále proměnlivé, místama až iritující, u některých se nedá mluvit ani o herectví - Lenka Dusilová. Nepočítám fakt, jakou medvědí službu prokazuje závislým. Ale věřím, že si to základnu najde, i že z tohoto dílka může být klidně i budoucí kult. Jen jinak, než by si tvůrci možná přáli. Já? “Mám v piči”. S odstupem času se pocity z viděného ještě horší. 35%.

Nějaké srdce v tom bije, o tom žádná. Ale taky to svým do očí bolavým způsobem moc škemrá o ceny. Nedokázalo mě to vtáhnout. Vlastně do ničeho. Do hudby. Do Maestrova života, lásek, aférek, k dětem. Pouze při dirigování orchestru jsem si všimnul Maestrovi síly i života ve filmu. Vše mezitím je klasika, která je velmi(!) nezáživným způsobem divákovi servírována, jako by šlo o showreel herectví a dobového filmu... Ačkoli mohou být herecké výkony přesné, nedokázal jsem se zbavit dojmu, že obě hlavní role velmi často přehrávají. Je to až úkaz. Sledoval jsem herce, kteří hrají dobře, ale pořád jsem cítil, že jsou to herci co hrají... dobře. Postavy, nikoli herce, jsem vnímal opravdu jen málokdy. Nebýt poslední fáze filmu, kterou jsem si napůl prošel, asi by mě Maestro Bradleyho Coopera nechalo naprosto chladným. V poslední třetině jsem konečně i zapomněl, že sleduji herce a film začal konečně žít, paradoxně s s tím co se začalo dít. Jakoby poslední třetina byla tím nejupřímnějším z celého filmu. To všechno předtím je “jdeme si pro ceny”. Já škodolibě doufám, že ne. Vyhoněnina.

Spíš kňučení než humor. Smích v obecenstvu snad řízený, jinak mi to hlava nebere.

J.A. Bayona je skvělej režisér. Formální stránku má v malíku a katostrofa letadla je natočená stejně sugestivně, jako jeho tsunami v Impossible. Ten chlap je talent. La sociedad de la nieve je nadmíru kvalitní zpracování skutečného neštěstí a toho, co následovalo. Bohužel nenabízí v daném žánru nic nového ( už vůbec ne, pokud jste viděli film Přežít ). A ještě větší bohužel je, že to trvá 140 minut. Pocitově, je to totiž delší. Jinak všechna čest. Kvalitní film je to bezesporu.

Krásně natočená sci fi nuda k uspávání hadů. “Denzel Washingson” by neměl dostávat protekčně žádný role, dokud se nenaučí alespoň trochu hrát. Kdybych měl vypíchnout jedno z největších hereckých prken, zaujme tento synáček první příčku. Nevtáhne to.

Krásný feel good film, především pro dospívající dívčí publikum, které mi sedlo do nálady jak prdel na hrnec. Dialogy, symaptický casting od A do Z, civilní režie a hlavně to nenudí ani na moment, byť je to bez jediného highlightu.