To jsem já, Margaret!

Film o dívčím dospívání, jehož děj se odehrává v době, která byla lepší, než je ta naše. Vzhledem k tomu, že je příběh situovaný do USA, se tam hodně řeší nábožensví, což se u nás v sedmdesátých letech fakt neřešilo. Velká pozornost je zde věnována růstu prsou a první menstruaci, a to zajisté právem, neboť jde o významné ženské téma. Připojuji záznam tematicky korespondujícího snu. - - - Sen o menstruační krvi (v noci z 28. na 29. září 2016) - - -     Přišel mi balíček od nějaké mé čtenářky. Rozbalím jej a vidím, že obsahuje pečlivě zalepený papírový sáček plus průvodní dopis. Odesilatelka mi sděluje, že mi posílá svoji vakuově sušenou menstruační krev pro případné magické využití. Dále vyzdvihuje výhody tohoto způsobu preparace krve, o němž jsem se ve svých knihách nikdy nezmínil. V textu se nějak často opakují slova krev, rasa, národ, půda aj. Že by slečna byla neonacistka? Opatrně otevřu sáček, abych se na onen produkt ženy bílé rasy podíval.      Uvnitř je sypký červený prášek. Vypadá skoro jako Lapis philosophorum, ale je výrazně lehčí. Přesypávám jej do skleněné prachovnice. Přitom zjistím, že v něm slečna zapomněla jednu použitou vložku. Nebo snad má tento předmět posloužit pro něco jako živná půda? Zdá se, že někteří lidé mají ještě větší magickou fantazii než já. (25.02.2024)

Milou atmosféru dospívání v retro balení tentokrát nabízí Kelly Fremon Craig, která se už osvědčila solidní záležitostí Hořkých sedmnáct (taky ve velkém se odehrávající ve školních lavicích). Dětským hercům zároveň napsala velmi solidní dialogy a hlavně, když je vybírala, měla zejména v případě Abby Ryder Fortson sakra šťastnou ruku. Ta musí skousnout, že se rodina stěhuje z New Yorku na předměstí, takže nejen ve škole začne od nuly. Je každopádně obklopená několika suverénními postavami (nová sebevědomá kamarádka Nancy a osvědčené dámy Rachel McAdams či šťavnatá babička Kathy Bates), takže má divák radost je necelé dvě hodinky sledovat. Výsledek sice nezanechá hlubší dojem (jemné oťukávání náboženství se zbytečně vyhrocuje) a nad vším se neustále vznáší opar toho, že víme, že to nakonec stejně všechno dobře dopadne, protože dotyčným nikdy skutečně neteče do bot. Ale je to milé, usměvavé, nenucené a vážně skvěle zahrané. (19.07.2023)

Takový milý neurážející rodinný film. Upřímně, film je určen především pro dospívající dívky, jejich mamky a babičky, a nejlépe pokud se můžou dívat spolu. Film ničím extra nenadchne, není zde žádný výrazně dramatický oblouk, žádná gradace, ale svým příjemným a nenuceným pojetím si tak pozvolna plyne a vlastně to docela příjemně uteče. Film už znovu asi nikdy neuvidím a za pár měsíců si na něho asi ani moc nevzpomenu, ale z nějakého důvodu mám pocit, že tu 4* si to zaslouží, jde poznat, že režisérka i herci do toho dali kus srdíčka. (09.07.2023)

Aj napriek tomu, že je to vlastne film o čakaní na prvú menštruáciu ( takže cielovka veľmi nie som) tak nesklamal. Neviem čím to je, ale je to už v poradí druhý film od Kelly Fremon Craig, ktorý je citlivou sondou do duše mladých ľudí. Vôbec nie hlúpe. Emočne vyvážené. Dojímavé, veselé, vtipné a hlavne úprimné. Je tam veľmi veľké množstvo vecí, ktoré prichádzajú so sebauvedomením a som veľmi rád, že skutočná dráma je len v tom, že si niektoré postavy k sebe snažia nájsť cestu. Práve tá úprimnosť z toho robí niečo viac. Bez hluchého miesta, s peknými momentami a uveriteľnou a milou hlavnou hrdinkou. Svieže a naozaj príjemné. Hansa Zimmera som tu vôbec nepostrehol. (05.03.2024)

Po polstoročí dala stará pani Blume konečne práva na sfilmovanie jej knižky a ono sa tá doba už zmenila, ale zároveň pripomína, že možno to dospievanie bolo kedysi o čosi lepšie, detskejšie, slušnejšie. Ale len možno. Tešenie sa na prvé krámy dnes už znie ako keby niekto oslavoval kolonoskopiu, no ale asi to dozrievanie bolo kedysi iné. Veď aj tu ukazovaný problém s prázdnotou podprsenky sa dnes už nerieši. Dnes si už mladá povie: zaplatí mi to ocko k osemnástke, ak dovtedy náhodou nezmením pohlavie... (23.07.2023)