salalala

Na Lone Survivor je víc než co jiného vidět, jak moc na něm Bergovi záleželo. Je znát, že si s ním dal velkou práci a chce složit poctu padlým vojákům, kteří sloužili v Afghánistánu. A samotného mě překvapilo, jak moc se mi jeho přístup líbil. Je pravda, že úvodní půlhodinka je dost nudná a hodně se táhne a divák se musí překlenout přes povinnou představovačku charakterů, která není nijak zvláštní. Pak se ale ústřední čtveřice přesune na nepřátelské území a film najednou nabere zajímavé obrátky. Berg servíruje hodně fyzickou a výborně natočenou akci, kde je všechno přehledné a zároveň strhující a umožňuje místy divákovi trpět společně s vojáky. Syrové scény se tu střídají jedna vedle druhé, a i když jsou vojáci možná zbytečně heroizovaní a adorovaní, nějak mi to nevadilo. Slow motiony jsou efektní, někdy možná malinko samoúčelné, ale pro mě pořád v rámci normy. Ocenit musím i výtečné masky, které jsou hodně realistické. Závěrečná třetina v afghánské vesničce zvedá hodnocení ještě víc, protože ukazuje válku z jiného pohledu a Berg velmi šikovně celou situaci osvětlí až při závěrečných titulcích. Ty jsou mimochodem parádní a v kombinaci s Bowieho Heroes neuvěřitelně působivé. Titulní čtveřice hraje velmi dobře, pozornost zaslouží hlavně Wahlberg, který naplno rozehrává své charisma a předvádí výborný výkon. Lone Survivor je překvapivě výborný film, který asi nesedne každému, ale případné zatracení rozhodně nezaslouží. 80%

Je jasné, že bez znalosti první poloviny nemá smysl na druhou chodit, protože je potřeba film hodnotit jako celek. Druhá Nymfomanka pokračuje v tom, co začala ta první, tj. pomalé tempo, zajímavý příběh plný odboček a minimum hudebního doprovodu. Metafory, kterých byl první díl plný, jsou tu už upozaděné a už nejsou tak hravé, Trier tu upřednostňuje přímou konverzaci s minimem symbolů a metafor. Je dobře, že se k parádnímu výkonu konečně rozehrává Charlotte Gainsbourg, která tu nechává působit své zvláštní charisma, její postava má hloubku a v jejím podání taky cítíme její absolutní tragiku. LaBeouf výtečně vystihl chlapíka, který protě nedokáže partnerku ukojit a jen velmi těžce se vyrovnává s její "chorobou". Stejně tak Skarsgard dostává víc prostoru a je stejně výtečný jako v první polovině. V polovině druhé už začíná být znát, že délka je přece jen přehnaná a některé momenty se dost táhnou a rozhodně by jim prospělo prokrácení. Postupem času jsem taky začínal nabývat dojmu, že Trier pomalinku neví kudy kam a uvažuje, jak příběh zakončit. To, jak to provedl, asi vyvolá diskuzi, nicméně mně osobně poslední scéna do vyznění filmu moc nezapadala a připadala mi jako jeden velký výsměch divákům. Ve výsledku je ale Nymfomanka jako celek svým způsobem fascinující film, který rozhodně není o sexu a rozhodně není protižensky zaměřený (řekl bych spíše naopak). Jen je škoda, že Trier to celé neprokrátil a nenatočil komplexní tříhodinové dílo a nevyhnul se někdy dost zbytečným odbočkám. 70%

Rozumím tomu, že Moore se brání zfilmování svých komiksů, protože V for Vendetta je dalším důkazem. Wachowští komiksovou předlohu, která je sice vícevrstevnatá, rozhodně ne ale nijak zásadně nezfilmovatelná, dost osekali a udělali z ní víceméně hollywoodskou záležitost a ke konci lacinou lovestory. Některé motivy pro mě nepochopitelně vypustili, jinde obrousili hrany a napsali sice zajímavý, ale strašlivě fádní příběh, který mnohdy působí dost samoúčelně a rádoby "myšlenkovitě". Režie se navíc chopil James McTeigue, který je alespoň pro mě bohapustým rutinérem, jenž sice svou práci odvede, ale nepřidá žádnou nadstavbu. Atmosféra totalitní společnosti tu sice jakás takás je, jenže mohla (a měla) být daleko hutnější, protože taková je i předloha. Akční scény, kterých je tu hodně málo, mě moc nebavily (navíc ta závěrečná tu nemá co dělat), chybělo mi v nich větší napětí a hlavně náboj, který tu prostě nebyl. Ani výbuchy nebyly moc efektní, naopak mi přišly dost digitální. Povedlo se ale obsazení, kde hlavně Hugo Weaving zvládl roli fantasticky a uhrál všechno jen gesty a hlasem. Portman jako vždy výborná, ačkoli oholení hlavy působilo samoúčelně, propůjčila své postavě charisma a v rámci scénáře si uhrála svoje. Za zmínku stojí ještě vynikající John Hurt, z něhož prakticky vidíme jen obličej, ale je potřebně charismatický a děsivý. Je opravdu škoda nevyužitého potenciálu a zploštění zajímavého komiksu, který může myšlenkově inspirovat. To se filmu nějak nepovedlo. 60%

Je fascinující, jak nadčasový film Stone natočil. Brilantní satira médií funguje dnes snad víc než v době svého vzniku a je svým způsobem smutné, že za dvacet let se společnost prakticky nikam neposunula. Stone dostal slušný kalibr v podobě pro sebe typického příběhu, jehož námět pochází od Tarantina, kde se mohl vyřádit a opět ukázat USA vztyčený prostředníček a krutě si rýpnout do jejich kultu hvězd a zbožšťování kohokoli. Všechno je tu tak nadsazené a dovedené ad absurdum, že to (alespoň pro mě) nelze brát úplně vážně, bohužel se tak ale děje. Stone ke všemu přidal na sebe netypicky odvážnou a surreálnou režii, která kombinuje šílenou animaci, černobílou kameru a fiktivní dokumentární záběry a navíc přechází mezi několika žánry (představení Malloryina dětství prostřednictvím sitcomu je geniální), což na mě fungovalo výtečně. Obsazení se mu taky povedlo - Harrelson s Lewis excelují a jejich destruktivní vztah je znázorněn bravurně, k tomu tu jsou vynikající Robert Downey Jr., Tom Sizemore a ostatně všichni, co se tu objeví. Nad všemi ale ční geniální Tommy Lee Jones v nejšílenější a nejbizarnější kreaci své kariéry, kterou si viditelně užívá. Je možná škoda, že Stone nezvolní a po celou dobu jede šíleným tempem a ke konci už se začíná opakovat a motat v kruhu různých vizí a surreálných záběrů. Natural Born Killers je parádní film, který rozhodně není pro každého, nicméně stojí za vidění už jen kvůli tomu, jak nadčasový je. 80%

Víceméně nuda, která je čistě jen pro děti, protože dospělí většinu filmu odzývají. Nechat mluvit dinosaury, aniž by otevírali pusu, nebyl dobrý nápad, protože ty voiceovery působí zvláštně a navíc se distributorovi moc nepovedlo odlšit hlasy od sebe, takže těžko určit, kdo vlastně mluví. Taky nedokonalá animace působí chvílemi spíš směšně a dinosauři pak vypadají jeden jako druhý, což také není úplně nejlepší. Samotný příběh je předvídatelný, ale to se tak nějak dá očekávat. Jakási vzdělávací rovina filmu funguje, jak má a sdělí přesně to, co sdělit chce a dokáže vyzdvihnout to nejpodstatnější. Pár vtipných momentů tu sice je, ty ale z celkové nevýraznosti a zbytečnosti nevytrhnou. Hraná pasáž, která celý film uvozuje, je nevydařená, špatně nadabovaná a nemá víceméně význam, takže nemá cenu se s ní moc zabývat, kdyby tu nebyla, bylo by to možná lepší. Celkově vzato jde o nevýrazný a nijak zajímavý film, jehož vznik je mi záhadou. Filmů o dinosaurech je plno a tenhle nepřináší nic nového. 40%

Po zralé úvaze a denním uležení nakonec dávám lehoučký nadprůměr. Vejdělek točit umí, některé momenty jsou výborné, atmosféru to má relativně pohodovou, Smutného kamera je místy nádherná a vlastně po řemeslné stránce není moc co vytknout. Taktéž obsazení je vydařené - přesný a opět vynikající Hynek Čermák, sexy a zároveň nevinná Lucie Šteflová je taky moc fajn, Táňa Pauhofová stejně tak (i když rozhodně není hlavní hrdinkou, jak se snaží evokovat plakát), Budař standardně dobrý a vtipný, jen Robert Cejnar není příliš sympatický a je bohužel dost prkenný, takže nijak nevyniká a proč si postava Ely vybere zrovna jeho, jsem moc nepochopil. Problém je ve scénáři, který je příliš epizodický, nedrží u sebe, ale hlavně se v něm vůbec nic neděje. Není to tak, že by tu chyběly vtipné momenty, ty tu jsou a jsou poměrně příjemné a humor v nich je víceméně neškodný. Jenže je tu rozehráno hodně motivů, které se nedořeší, vyšumí do ztracena a objevuje se tu zbytečně moc postav (nadbytečná scéna se sborovnou), které jsou jen epizodní, a i když mají nastíněn určitý osud, o jeho vyvrcholení se nedozvíme vůbec nic. Něžné vlny jsou ryze divácký film, který nenadchne ani neurazí, místy pobaví a okouzlí moc hezkými lokacemi. Možná by příště prospělo, kdyby se Vejdělek soustředil jen na režii. 60%

První část je prakticky nehodnotitelná a samostatně zatím funguje poměrně dobře a není jí moc co vytknout. Je pravda, že ačkoli plakáty, trailery atd. působé dojmem skandálnosti, je Nymfomanka (alespoň zatím) Trierovým divácky nejpřístupnějším filmem. Jeho režijní hravost je fascinující a doslovnost v podobě metafor mi prozatím příliš nevadí, protože funguje poměrně vtipně a nápaditě. Už z první části je ale znát to, že Joe je nesmírně tragická hrdinka a i přesto, že je nymfomanka (možná sen většiny mužů), měnit by s ní chtěl asi málokdo. Její citová inertnost je postupem času cítit víc a víc, což famózně dokumentuje scéna s manželkou jejího milence (fantastická Uma Thurman), která je ukrutně vtipná i děsivě tragická zároveň. Trier nikam nespěchá a rozhodně neservíruje oslavu sexu (expilctiních scén je tu minimum a jsou spíše "soft"), nýbrž příběh o absenci citů a neschopnosti lásky. Skarsgard je jako vždy výborný, Gainsbourg toho dosud moc nepředvedla, příjemně překvapí Shia LaBeouf, který si roli burana vysloveně užívá a taky Christian Slater, kterého jsem takhle dobře hrát snad neviděl od dob Jména růže. Kontroverzní rozdělení svým způsobem chápu, protože čtyři hodiny pomalého tempa, přívalu emocí, metafor a filozofování, by zvládl málokdo. V díle druhém očekávám obří citový nápor, o chloupek tvrdší erotiku / sex a hlavně vyústění zajímavě rozjetého příběhu. 70%

Možná je to ve spojení s Benem Stillerem divné, ale Walter Mitty je inteligentní film. Není tu jediný fekální humor, jediná sexuální narážka, prostě nic. Místo toho nastupuje jemný a velmi příjemný humor pramenící ze samotné Mittyho postavy, která je zkrátka "tuctová" a každý se s ní může perfektně sžít. Nejvíc překvapující je na filmu ale jeho režijní nápaditost a troufnu si tvrdit, že Stiller natočil svůj nejlepší film. Ona hravost (viditelná už v úvodních titulcích) mu vydrží po celou dobu, a i když nijak neexhibuje a netlačí na pilu, vychází mu to výborně. Celý film oplývá pohodovou a příjemnou atmosférou, která si většinu diváků získá a pustí je až v samotném závěru. Stiller - herec utáhne film prakticky sám a k jeho prošedivělým skráním tahle role dokonale sedí, stejně tak výborná je i Kristen Wiig. Za zmínku stojí i jakési větší cameo Seana Penna, které si narámně užil. Je malinko škoda, že tempo ve druhé polovině filmu lehce zvolní a občas film stojí na místě. To, že je příběh předvídatelný a nepřekvapivý, bych ani tak výsledku nevytýkal, protože to ani být jinak nemělo. Nejlepší však je, že si každý může domyslet, zda se ten příběh vůbec stal a nebo byl jen jedním velkým Mittyho snem. Za tohle má ode mě Stiller palec nahoru. Feel good film a jedno z nejpříjemnějších překvapení roku. 70%

Je pravda, že z dosavadní trojice Affleckových režijních počinů je Argo nejslabší. Je to ale dáno hlavně tím, že se tu "jen" jede na jistotu. Affleck už se během chvíle vypracoval na výtečného řemeslníka, takže mu absolutně nedělá problém vytvořit dobovou atmosféru ve spojení s perfektní výpravou, zapojit nápaditou a fungující kameru, použít odpovídající hudbu, udržovat diváka v napětí prakticky po celou dobu a nastolit poměrně strhující tempo, které nepoleví až do samotného konce. Možná tu někomu může chybět jakási přidaná hodnota, kterou měly předchozí tvůrcovy filmy, ale on dobře věděl, co dělá. Navíc se mu velmi povedlo i obsazení méně známými tvářemi, sám dokonce podává umírněný a velmi obstojný výkon a k tomu tu ještě jsou výborní Goodman s Arkinem, který si svou roli vyloženě vychutnává. Potěší i jemná satirická linka, která střílí do hollywoodských řad a perfektně funguje. Je logické, že v takovém filmu se nedá vyhnout určité míře klišé a patosu, což je malinko škoda, na druhou stranu to ale nijak nevadí. To už bych spíše vytýkal pozvolnější rozjezd a malinko zbytečnou rodinnou linii hlavního hrdiny, která působí jen jako laciná hra na city. Jinak je ale Argo výborný film, který asi v místě svého vzniku nemohl dopadnout o mnoho lépe. 75%

Seriálový koncept, který se dočkal pouze pilotního dílu - přesně tak na mě nevydařený počin Lenky Kny působil. Je tu tolik postav a tolik motivů, že na ploše sta minut zkrátka nemohou být všichni představeni a jejich problémy vyřešeny. Příběh nedává smysl a postavy se chovají jako hlupáci a vskutku jsem se nestačil divit, co se tu všechno děje. Logika tu absolutně nefunguje, natožpak nějaké vztahy mezi postavami, které by asi měly být mnohdy překvapivé, jenže i ten méně pozorný divák je dokáže záhy odhalit. Herci se snaží, co to jde, ale nemají zkrátka co hrát. I proto je docela smutný pohled na Abrháma se Šafránkovou, kteří musí pronášet stupidní repliky a chovat se jako idioti. Ten film není ani vtipný (vtip je tu snad jeden jediný, který funguje i proto, že padl na vrub Chmelovi), ani vážný a prostě nefunguje z žádného hlediska. Režijně toho tedy až na nevhodně použité a nechtěně směšné zpomalovačky příliš špatně není a hudba je příjemná a atmosférická, jenže to je tak všechno. Jednoznačný průšvih, který nemá podle mého co nabídnout. 30%