Marthos

Marthos

Martin Čípek

okres Praha
Sběratel antikvit


55 bodů

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
<< předchozí 1 2 3 4 16 31 46 61
    • 24.5.2020  10:55

    Ale je ženatý... Film o náhle probuzených citech, o hledání vlastní identity, o překonávání stereotypů, o síle rozhodnutí, které změní život. K dokonalosti má film přece jen daleko, je příliš čitelný, nekomplikovaný, přestože chrlí jeden dějový zvrat za druhým; herci jsou ovšem perfektní, především Darryl Stephens, který s postavami gayů nemá sebemenší problém a je zcela autentický.

    • 16.5.2020  22:02
    Dlouhá míle (TV seriál) (1989)
    *****

    Vítězství i pád. Ivan Hubač, syn slavného otce, rozčeřil na samém sklonku normalizace poněkud stojaté (a schematické) vody původní seriálové tvorby – příběh ze sportovního prostředí, kde vládnou intriky, zášť, štěstí a smůla zároveň měl všechny předpoklady, aby zaujal. Bohužel, dny přelomu, tedy listopadová revoluce, odsunuly premiéru až do pozdější doby (1991), ovšem zatracení, které si Hubačův seriál vysloužil, je nespravedlivé. I dnes, po více jak třiceti letech, se ukazuje, jak moderní a dynamické dílo to je. Příběh má spád, zajímavé dramatické momenty, které děj posouvají dál, přesnou režijní koncepci (nedoceněný a neoceňovaný Adamec), precizní herecké výkony i závěrečný song, který zůstává zarytý v paměti nás všech... Sebekázeň – jediná cesta k úspěchu, říká se. Sport, tím spíše vytrvalostní běh, je ale především těžká, vyčerpávající dřina, dril a pot, popularita, která je pomíjivá a vrtkavá. Hubačův seriál nechává diváky záměrně nahlížet i do trýznivých okamžiků v životě úspěšného sportovce, který se, na vrcholu sil a slávy, musí potýkat s ochabujícími svaly, s rozpadajícím se osobním vztahem, se smrtí svého nejbližšího přítele i s hlubokou osobní krizí, která jej dovede až k alkoholu. Je nabíledni, že svou životní příležitost tu v postavě Ondřeje Veseckého získal Svatopluk Skopal, herec mimořádných kvalit, jakkoliv vynikající jsou výkony dalších zúčastněných – Petra Čepka, Radoslava Brzobohatého, Jana Čenského, Jana Potměšila, Vlastimila Fišara, Josefa Větrovce, Petra Haničince... A ještě jedno seriál připomíná a vlastně podtrhuje: totiž, že odejít na vrcholu a zůstat navždy králem je ta největší frajeřina.

    • 15.5.2020  22:07

    Neprávem opomíjený film, který se může pyšnit adekvátním scénářem (Trefulka), vynikající kamerou (Němeček) i civilními hereckými výkony (Vránová, Voska). Sonda do života obyčejné mladé ženy, třicátnice, se zdá být zásadním vystřízlivěním české společnosti z předchozího období – zklamání, k němuž hlavní hrdinka postupem času vinou sebe i druhých dochází, není náhodné, je důsledkem porůznu nahromaděných frustrací a pseudomorálních pravidel. Film by si bezesporu zasloužil podrobnější analýzu z hlediska genderové perspektivy, zejména samotný závěr, který naznačuje, že nastalý problém není schopen řešit ani jeden ze zúčastněných protagonistů.

    • 3.5.2020  20:31

    Nesmrtelný příběh z podmořského světa, který zdobí nejen špičková animace, ale výjimečně také český dabing. I po sedmnácti letech nic z toho nezestárlo, naopak.

    • 1.5.2020  20:01
    Typicky ženská reakce (TV film) (1975)
    *

    Naprosto nudné, nezajímavé a zbytečné. Celkem vzato, je to jedna z parádních ukázek dobového socialistického kýče – jalový příběh "ze života", nesnesitelně zdlouhavé dialogy, toporné herecké výkony plné exaltovaných póz, rádoby humor, který kromě vtipu postrádá i smysl pro načasování, posazený do líbivého, o to víc lživého obrazového balení.

    • 27.4.2020  19:18
    Soud pana Havleny (TV film) (1980)
    **

    Velmi šaržírované, hluché, bez nápadu. Snad to zavinil Jaroslav Dietl, který rozuměl svým seriálovým hrdinům, ale nikoliv Čapkovi.

    • 26.4.2020  13:13
    Tchyně a uzený (TV film) (2011)
    ***

    Pravdivý příběh o sžíravé nenávisti, jejíž pramen nikdy nevyschne. Přestože jméno Simony Monyové vzbuzuje rozpaky, televizní adaptace jedné z těch tenounkých knížeček bez intelektuální hodnoty naznačuje, že i sebehorší paskvil má jakous takous šanci uspět. Tady se o to postarala především Libuše Švormová v roli sobecké matky, zlé, panovačné ženské, která žárlí a tyranizuje svou snachu jen proto, že se bojí ztráty zájmu u svého syna a výsadního postavení v domě. Vynikající studie lidského charakteru.

    • 16.4.2020  23:52
    Staříci (2019)
    *****

    Působivý, drsný film, který mimo svůj jasně definovaný záměr poodhaluje v až nemilosrdném světle stařeckou sešlost – oba herci, tedy bravurní Jiří Schmitzer a neméně skvělý Ladislav Mrkvička, dokázali vyhmátnout silnou emoci i spojitost mezi skomírajícím tělem a odhodláním vytrvat na straně pravdy a spravedlnosti. Zdá se, že Martin Dušek i Ondřej Provazník přinesli do českých kin vskutku mimořádný příspěvek k novodobým českým dějinám.

    • 14.4.2020  11:36
    Trojí život (TV film) (2018)
    *

    Byl jednou jeden muž a dvě ženy. Marek, Marta a Soňa. Marek miluje Martu a Marta miluje Marka. Jenže Marek miluje i Soňu a Soňa miluje Marka. A pád jednoho neotřesitelného donchuána se zdá být nevyhnutelný. Typická ukázka současného filmového (ne)vkusu, kterému lahodí osvědčené fantasmagorické kombinace, genderové stereotypy a fenomén emancipované slepice, která shání chlapa (neboli není schopná samostatné existence). Nu, a cílový divák, žádající přímočarou a nekonfliktní košilatou komedii, se před televizní obrazovkou tetelí blahem, tím spíš, jsou-li po ruce tak atraktivní herečky jako Kubařová s Vagnerovou.

    • 12.4.2020  14:10
    Trapasy (TV film) (1969)
    ****

    Série drobných nedorozumění, omylů a trapasů s neodolatelným Milošem Kopeckým v roli průvodce i nebohého účastníka nepříjemných situací. To je pan Kopecký. – Milostivá paní matka, že? – To je moje paní. – Ale vypadá ještě výborně, že? Promiňte, milostivá paní, v tom případě jsem dal květiny vaší služce. – To je moje dcera. – To je slečna dceruška? No ovšem, to je vidět na první pohled! Ta ústa, oči! – Viďte! To bude asi tím, že je z Mirkova prvního manželství!

    • 12.4.2020  11:51
    Silvestrovský trapas (TV film) (1970)
    ****

    Rozkošná anekdota, která se později objevila v poněkud pozměněné podobě v jiné Schulhoffově komedii (Já už budu hodný, dědečku!). Zdejší varianta, ve které hrubec Kopecký podléhá svůdným návrhům uražené Vránové je na každý pád příjemnější.

    • 11.4.2020  20:59

    Ženy, muži, lásky, rozchody, okamžiky štěstí, slzy smutku... a běh. Martin Horský posbíral do svého prvního celovečerního filmu všechny žádané a žádoucí ingredience, které lahodí především dámskému obecenstvu, a umíchal nenáročnou jízdu životem současných příslušnic něžného pohlaví. Což o to, legrace je to náramná, problém je v tom, že všechny dějové peripetie jsou jen trochu myslícímu divákovi jasné už od začátku a jejich vyústění potvrzuje předem připravený interpretační rámec. Důvod, proč se Ženy v běhu zařadily mezi nejúspěšnější filmy loňského roku je zřejmý – podobně jako např. starší Vejdělkova komedie Ženy v pokušení cílí na stejné publikum stejným arzenálem, tedy jednoduchým nekomplikovaným příběhem, ve kterém ženy mají vždycky navrch.

    • 11.4.2020  17:58

    Adaptace současného literárního bestselleru Evžena Bočka je sice typickým filmem pro nejširší diváckou obec, jeho humor ale není prvoplánový, spíše situační a vychází z celkem poctivě budované kritické sebereflexe. Schopnost nebrat se smrtelně vážně, slovní žonglérství, smysl pro rytmus a pointu – to vše přesvědčuje o tom, že Vejdělkovy filmy nemusí být pokaždé jen na jedno použití. Střet newyorských snů s krutou českou realitou, rámovaný pohádkově bílými zimními scenériemi, působí podstatně svěžeji a svižněji, mnohé situace jsou pojaté sice víc "divácky", ale v konfrontaci s některými porevolučními restitučními komediemi (Hotýlek v srdci Evropy, Ještě větší blbec, než jsme doufali) rozhodně nezaostávají. V žádném případě tu nejde o samoúčelný smích, vyluzovaný na základě laciných vtípků – diváci tu nejsou nuceni čekat na povel, kdy se mají právě zasmát, ale sami si volí, která situace je vtipná. Tomuto účelu zcela vyhovují skvěle typově obsazení herci – je nabíledni, že zaručený úspěch tu sklízí Eliška Balzerová v roli jadrné hospodyně, ale svou bezpečnou polohu tu nachází i všichni ostatní: Pechlát v groteskně střižené figurce suchopárného kastelána, hledajícího smysl života v odhánění muflonů, Liška coby poněkud směšný hypochondr, který na žádnou práci nesáhne, Čermák, jehož znovuzrozený hrabě naznačuje, že tento charismatický herec se univerzálním drsňákem současných krimiseriálů stal nejspíš omylem. Dyková vytváří v silně karikující poloze typickou newyorskou fiflenu, uvyklou zaoceánským móresům, vyznávající s téměř nábožnou úctou vše, co úzce souvisí s britskou královskou rodinou, zejména s princeznou Dianou, a vystavenou nepříjemným konfrontacím se světem deziluzí. Romantika je ponechána v souladu s oficiálním diváckým zájmem na příslušnících nejmladší šlechty v Čechách, tedy na sympatické Yvonně Stolařové a Zdeňku Piškulovi; kolorit ospalého zámeckého hnízda doplňují i nemnohá sólová vystoupení herců stojících na opačné generační křivce – za všechny připomenu třiadevadesátiletou Zdenku Procházkovou a její lipicány. Spor o to, zda film odpovídá knižní předloze je v tomto případě zcela irelevantní, protože to, co se na stránkách nenáročné Bočkovy knížečky jeví jako neotřesitelné, je filmovou kamerou jen nepatrně rozvedeno a zvýrazněno. V úhoru současné filmové komediální produkce je Poslední aristokratka vkusnou, nevtíravou a příjemnou podívanou, jejíž popularita by v jistém smyslu mohla vystrnadit i jeden z přeživších kánonů štědrovečerní obrazovky – Vorlíčkovu Popelku. Budiž jí to přáno.

    • 11.4.2020  13:50
    Hany (2014)
    *

    Aha. Tak to jo. Teda ne.

    • 11.4.2020  02:55

    Hloupoučká (ale zábavná) podívaná, jejímž nejlepším momentem jsou ty dvě, tři scény z knihovny na Mariánském. Na druhou stranu, Janák má za sebou mnohem horší kousky, Donutil si drží svůj obvyklý standard a všichni ostatní tu nejsou na kumšt, ale kvůli složenkám. Jak prosté, že.

    • 9.4.2020  11:02
    Zahrada (1968)
    *****

    ...aby byl plot dobrej, tak se musí občas přistřihnout... Krausova a Švankmajerova alegorie o (bez)moci je i po více než padesáti letech působivou a děsivou připomínkou toho, jak málo stačí k tomu, aby z nás spadla civilizační slupka a stali jsme se krutými, bezcitnými monstry.

    • 7.4.2020  18:25
    Já z toho budu mít smrt (TV film) (2005)
    ***

    Nonšalantní Květa Fialová jako bývalá profesorka francouzštiny pozvedává jinak schematický příběh o úroveň výš... Ovšem leccos se po patnácti letech jeví vpravdě naivním a nekriticky přejímá i to, co nemá (zejména postava Miriam).

    • 6.4.2020  10:45
    Teroristka (2019)
    ***

    Jen se s Janžurkou smát... Teroristka je čistě odpočinková záležitost, která má pobavit svého diváka – a to se jí bez problémů daří. Hledat v tom cokoli jiného by byla pošetilost.

    • 4.4.2020  23:58
    Zlý dům (TV film) (1971)
    ***

    Kriminální epizoda ze série starých inscenací, v nichž se kromě dobrého hereckého řemesla nutně předvádí i dobová tendenčnost. Přesto z toho vystupuje cosi důležitého, co zasahuje i současného diváka – mnohé ty staré příběhy totiž vynikají srozumitelností sdělení, pravdivostí emocí i velkou vnitřní silou neokázalých hereckých výkonů (především Pešek kreslí svého slepce v mistrovských finesách a jemnostech). Žel, inscenace Anny Procházkové doplácí na poněkud slabší hlavní dějovou linku.

    • 3.4.2020  23:45
    Slečnám nic nevadí (TV film) (1970)
    ***

    Výborně napsaná detektivka s napínavým dějem a originálním závěrem, problém je v tom, že drsná hra na Ameriku dopadla v českých televizních studiích většinou bídně. Tady ten balanc vyvažují přítomné herecké legendy, především typově přesný Munzar, Bláha a Hlaváčová. Nu, a kde jinde uvidíte Otu Sklenčku v tak příšerné paruce?

    • 1.4.2020  23:48
    Červená (2017)
    ****

    Soňa Červená. Legenda české i světové opery. Obdivuhodná žena, která se dokázala poprat s osudem. Symbol cílevědomosti, odvahy, urputné síly, neobyčejného talentu a nespoutaného odhodlání. V osobě Olgy Sommerové našla důležitého spojence – jejich vzájemné protnutí vybízí k zamyšlení se nad rolemi, které v životě máme a které hrajeme a často nedokážeme určit, která z nich je tou správnou.

    • 1.4.2020  19:44
    Praho, má lásko (studentský film) (2012)
    *

    Možná, že v tom všem vězí nějakej potenciál, ale já ho tam prostě nevidím. Některý povídky jsou slušnej úlet (Obyčejný jízdní řád, Tajemství památníku).

    • 31.3.2020  23:51
    Sama (2017)
    ****

    Zhruba hodinový monolog Luby Skořepové, dvaadevadesátileté herečky, která nedokáže být sama a vyhledává každou, byť sebemenší příležitost, jak znovu přesvědčit o svém talentu, o tom, že ještě má co nabídnout a čím překvapit. Filmová kamera se v tomto až neobvykle osobním, intimním pohledu stala svědkem zoufalého zápolení s časem, s neúprosným stářím. Ještě dlouho po skončení zůstává v paměti tísnivý pocit, že lidský život je tak neudržitelně křehký.

    • 25.3.2020  12:05

    Působivé intermezzo, kombinující v zajímavých flashbacích několik časových rovin: film si tak pohrává nejen s oběma protagonisty, ale i s divákem, který mezi tím vším poletuje jako neviditelná muška. Snímek argentinského režiséra Lucia Castra rozhodně není banálním vztahovým melodramatem, jeho filozofický podtext ve svých slovech převaluje zásadní myšlenky o lidském životě, vypovídající o zranitelnosti bytí, o nestálosti věcí, pomíjivosti vztahů i lidí. Filmu dominují herecké výkony Juana Barberiniho a Ramona Pujola a především skvěle nasnímané záběry z prosluněných barcelonských ulic a pobřeží.

    • 22.3.2020  16:11
    Pas de quatre (TV film) (1967)
    *****

    Weiglova televizní inscenace vystihuje nejen klasické hudební motivy z Čajkovského Labutího jezera, ale především dává zcela vyniknout uchvacujícím baletním kreacím Miroslava Kůry (1924) a Jarmily Manšingrové (1934 – 2020). Výsledné ztvárnění choreografie pak těží z jednoduchosti a strohosti černobílých odstínů.

    • 22.3.2020  13:39

    Příběh Olgy Hepnarové, dívky, která žila ve světě bolesti, utrpení a nepochopení, lze vnímat především jako obžalobu tehdejší společnosti, která se svou lhostejností a nezájmem sama odsoudila ke smrti. Memento, pramenící z hrůzného činu, vykonaného na nevinných lidech, dává na srozuměnou, že lidé jako Hepnarová překročili úzký práh mezi životem a smrtí, mezi sebou a druhými.

    • 22.3.2020  13:18
    Rusalka (TV film) (1960)
    *****

    Rusalka, patrně nejznámější a také nejoblíbenější opera Antonína Dvořáka, nachází své obdivovatele i v pokolení současných posluchačů a diváků, kteří již pokolikáté sledují se zatajeným dechem tragický příběh o lásce a smrti, o touze žít a milovat, o oddanosti, o tom, co pro muže znamená žena a pro ženu muž. Stařičká televizní inscenace, jakkoli technicky nevyspělá, uchovává vedle tanečního umění Oldřicha Stodoly a Yvetty Peškové také hlasy mnoha význačných operních pěvců tehdejší (nejslavnější) éry pražského Národního divadla – Ludmily Červinkové, Beno Blachuta, Marie Podvalové, Marty Krásové a především Eduarda Hakena, který v roli Vodníka nechává rozeznít svůj podmanivý bas, uchvacující krásnou barvou i objemným tónem. Dokonalé souznění tance s hudbou a pohybu s hlasem potom před očarovaným divákem doslova kouzlí iluzi obrazů zachycujících jemné rozhraní mezi fantazií a skutečností.

    • 20.3.2020  23:06
    Hlavní přelíčení (TV film) (1971)
    ****

    Příležitost dělá zloděje. A vraha. Excelentní Josef Somr v roli nešťastného dacana z předměstí, kterému jeho šance na lepší život zhasla stejně rychle, jako se rozsvítila. Mimochodem, Poláčkova soudnička byla o něco později (1984) inscenována také v rozhlase s Františkem Husákem a Ivou Janžurovou v hlavních rolích.

    • 19.3.2020  23:14
    100 let (TV film) (1968)
    ****

    Projevy tehdejší vládnoucí garnitury jsou odkazem na právě probíhající politické uvolnění, vzpomínky nejvýznamnějších představitelů uměleckých scén (Dostalová, Podvalová, Vojta) přinášejí vzácný pohled na výlučnost první scény v různých dějinných kapitolách našeho národa.

    • 8.3.2020  23:14
    Šperk (TV film) (1975)
    **

    Ze života bulíka hodinářského... Veskrze naivní dílko, které učaruje snad jen mladistvým zjevem hlavních představitelů, v tomto případě Jana Hartla a Jaroslavy Schallerové, a sbírkou starožitných hodin.

<< předchozí 1 2 3 4 16 31 46 61