Marthos

Nuda, nekonečná bezbřehá nuda. Není tu co hrát a není se čemu smát. Dana Medřická promine.

Božena Šimková, spisovatelka, scénáristka a překladatelka, jejíž jméno se po okupaci v srpnu '68 ocitlo na indexu, svými verši složila hold českému jazyku. Podmanivost slova (vypravěč Štěpánkův) i krása pohybu (přední sólisté Baletu Národního divadla) se tu protkávají v působivé symbióze. Navzdory skromným podmínkám televizního studia.

Režisér Ludvík Ráža překvapivě zahladil všechny zlověstné ostny a jeden z nejslavnějších andersenovských příběhů proměnil v groteskní, expresivní deformaci postav i prostoru. Krutost je nahrazena humorem a ironickou nadsázkou, přičemž tato vědomá svévole dílo nepoškozuje, jen pozměňuje. Komediální stylizaci odpovídají i herecké výkony – Bohdalové čarodějnice, popleta, která je zábavná už tím, jak vypadá i jak mluví, Lipského pošetilý král, nasupený generál ve výtečném podání Miloše Kopeckého či věčně cupitající chůva Marie Rosůlkové. Jak pravil Konfucius, zlo může být vyloučeno jen dobrem.

Jiřina Šejbalová oživila příběh o jednom nešťastném ruském občánkovi, co v šeru nahmatal místo vodky láhev s petrolejem, groteskním zabarvením svého hlasu. Sledovat tyto výjimečné umělce "při činu" je nezapomenutelný zážitek.

Kdo jiný než Miloš Nedbal by dokázal interpretovat Poláčkovu úsměvnou povídku o "osvobozeném" hokynáři, který už nemusí zdravit profesorský sbor, s takovým zanícením a originalitou. Malý klenot!

Třetí řada překonává veškerá očekávání. Všechny důležité postavy jsou znovu vystaveny tvrdým zkouškám, v nichž obstojí jen ti nejsilnější. Otis a Maeve, Eric a Adam, Jackson a Cal, Jean a její neplánované těhotenství, nová ředitelka Hope a její teror, školní výlet, který se zvrtne, rozchody a nová sblížení... Přestože seriál výrazně zvážněl a dávno překročil stín nezávazné zábavy, o situace ve stylu funny and crazy není nouze ani tentokrát. Jo, a na závěrečnou epizodu si připravte balík kapesníků.

Osobnost Jana Evangelisty Purkyně (1787 – 1869), jednoho z nejvýznamnějších vědců bouřlivého devatenáctého století, zůstává dodnes nedoceněnou kapitolou tzv. národního obrození. Jeho zásluhy o rozvoj českého jazyka jsou nezpochybnitelné, přestože nebyl žádným radikálním řečníkem. Právě na to, ale i na další aspekty dlouhého a bohatého života tohoto muže pevných zásad a jedinečného intelektu upozorňuje tato třídílná televizní inscenace s vynikajícím Aloisem Švehlíkem v titulní roli.

Ve válce nezůstane žádný čistý štít, každý je tak trochu od krve. Na pozadí reálného historického okamžiku, kterým je v tomto případě habsburské potlačení francouzského povstání, je rozehrána důmyslná spirála otázek a odpovědí, v nichž se hraje o čest a svědomí. Dvoudílná televizní hra dramatika a scénáristy Josefa Boučka vyniká brilantními dialogy a vyměňují-li si je herci formátu Aloise Švehlíka, Eduarda Cupáka, Jiřího Klema, Jiřího Adamíry či Libuše Šafránkové, není o čem pochybovat.

Povídka Jindřišky Smetanové je jímavá i úsměvná zároveň a Eduard Kohout jemným, nenápadným způsobem vystihl obě polohy tohoto nobvyklého příběhu z pražské Kampy.

Žertovná revue s vůní benzínu. Mnohé chytlavé refrény i melodické popěvky jsou sice ze světa kýče, ale groteska o zdánlivě jednoduchém prodeji luxusního automobilu, v níž exceluje Irena Kačírková v roli zachovalé vdovy po generálním řediteli, prahnoucí po erotickém dobrodružství, má vtip i pikantní pointu.