Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Dokumentární
  • Dobrodružný

Recenze (4 331)

plakát

Renegáti (2017) 

Nestává se často abych dal 100% béčku málem za plnou sazbu. Ale tohle si to zaslouží. Já mám moc rád všechny ty akční a dobrodružné filmy, kde se jde po ncistických dávno zapomenutých pokladech. Tenhle film není v podstatě nic jiného než takovou variací kellyho hrdinů nebo modernějších Tří králů, přesto mu nelze ale upřít prvky originality i vtipnost. To haštěření mezi Navy Seals a SAS mne tam také bavilo. První půlka je slušně nadupaná akcí, pak se to mírně zadrhne, ale závěr zase stojí za to. Trochu mně točí, že ve všech filmech z konfliktu v Jugoslávii jsou to Srbové, kdo jsou ti špatní. Koneckonců tomu bylo tak i u včera viděného filmu Maus. řekl bych, že tam si neměl kdo co vyčítat a filmaři by to měli vzít v pozaz. U tohohle filmu je třeba vypnout mozek, ohulit prostorové repro naplno, udělat si pohodičku a pak věřte nebo ne budete spokojeni jako já. Kucí byli sympatičtí i místní dívčina. Měl jsem radost z účasti J. K. Simmonse a samozřejmě hlavně ze Spuda Ewena Bremera! Už je z něj holt starej fotr jako ze mně, utíká to od dob Trainspottingu :-). Jo, pošmáknul jsem si. To 100% béčko neberte jako hanu, ale jako pochvalu. Dávám za 4 vaky se vzduchem! * * * *

plakát

Všechno bude (2018) 

No vida, dva z Audiny a pes! Mám rád roadmovie. Ubíhající měnící se svět  za okny aut, vlaků, kamionů .... a hrdiny prožívající stále nová dobrodružství na svých cestách za někým, při útěcích nebo jen v rámci obyčejného toulání... Na tenhle počin jsem byl zvědav, protože jsem na něj slyšel opravdu rozporuplné názory. A roadmovie není v našich vodách zase tak častým počinem. Ústřední dvojice hrdinů mi přišla strašně nesympatická, ale později jsem se nějak s nimi sžil. Hlavně mně vytáčel ten bumbrdlík. Kdo má doma teenagery v podobném věku, ví, že i přes úpornou snahu znich udělat lidi od nich může čekat cokoliv... Všechno ví nejlépe a od chvíle kdy se z rodiče (boha) stal debil je rodič ten posledním od koho by si pubescent nechal radit do života... Šlohnout auto, zdrhnou a jít do cizinecké legie je super nápad! Prachy, ženský dobrodružství...  Divák do snímku naskočí jako jeden z hrdinů  a netuší vlastně proč se kluci rozhodli utéct. Ale v tohle věku těžko hledat logiku v jejich myšlení. Jak zpíval Wabi Daněk  ... Parta drsňáků co něvědí a zatím jenom tuší... !  Sama cesta se svými příhodami je docela fajn a i docela uvěřitelná. Vtipné na tom je to, že psanci na svém útěku vlastně chtě nechtě páchali jeden dobrý skutek za druhým a to se mi na tom líbí nejvíce. Jak píší jiní, některé scény bych zkrátil také, třeba tu masturbační mám-li být konkrétní. Ono někdy stačí naznačit a má to stejnou váhu jako dlouhé hekání... Ale asi to tak pan režisér chtěl. Opravdu výborná byla Lenka Vlasáková. Ten její ledový nekompromisní pohled! :-) Nejdříve nalomí zločince křupkama, pak cigárem a nakonec ho rozloží nekompromisně na kousíčky...  kamarád Necrotongue to v závěru své recenze skvěle popsal ,,ta by zřejmě zlomila i nejednoho československého partyzána či parašutistu'' :-). Potvrzuji a tesám do kamene! Myslím si, že v té bídě současných českých filmů je tohle docela zajímavá záležitost, která se kupodivu obešla jak bez omlouvání Němcům jak jsme byli zlí, tak bez nezbytných homosexuálních scén bez nichž si dnes kinematografii ani nelze představit... Ve filmu se mi i líbila kamera.  A proto sečteno podtrženo tomu šoupnu o hvězdičku navíc, protože je to tu dle mého názoru podhodnocené.   Dvám za 4 odklepnutí popela na utopenou masařku. * * * *

plakát

Jdi na to (1983) 

Kladu si otázku jak bych film hodnotil tenkrát a jestli by to bylo hodnocené stejně jako dnes. A hned si odpovídám, ne v době svých bujarých let pastýřských bych šel výš. Je to s podivem, ale soudruzi tehdy tyto komedie se známou dvojicí pouštěli na ČST a tak český divák mohl čmuchnout také k jinému typu komedií než byly ty naše. Pro nás tehdy malé děti to ale bylo i něco jiného. Sotva jsem bez hlubšího poznání mohl ocenit natážky na Bondovky a jiné akční a špionážní filmy,  ale obdivoval jsem ten západní svět tak jak bypadal. Vše mi připadalo úžasné a  to tedy pochopitelně tehdy proti zašlému socialistickému neudržovanému Československu bylo. Amerika měla v osmdesátkách ten správnej šmak a cejtil jsem to z toho i dnes z těch aut, náklaďáků, Boeingů 727 na letištích, z leteckých společností TWA a PAN AM ... to vše je dnes už jen minulostí... Tehdá se mi samozřejmě také nevíce  líbily ty bitky. Stále stejné jako v jiných filmech s touto dvojící, ale přesto jsem se mohl potrhat smíchy kdy nejčastěji mafiáni létali od jedné pěsti ke druhé, to jak si je Bud s Terencem podávali z ruky do ruky. Dnes tomu nelze upřít pár vtipných míst i narážek na jiné filmy, ale přeci jen je to zábava pro dospělehého diváka značně infantilní a lehce vyčpělá. Takže dnes je to jen za 3 šplíchance od kosatky. * * *

plakát

Černý déšť (1989) 

Ačkoliv se z Trumana za rozkaz svrhnout atomovky dělá arcilotr, před jejich svržením s dostatečným předstihem  Japonsko varoval, že USA mají zbraň nebývalé síly ať kapituluje a složí zbraně. Japonci na to nereagovali a nereagovali na to ani po svržení bomby na Hirošimu. Přitom ti co na místo dorazili z okolí jako první byli naprosto šokováni tím apokalyptickým výjevem. Musela to odnést ještě Nagasaki aby generálové a Hirohito pochopili a docvaklo jim... Když se hovoří o obětech, nemluví se paradoxně o zachráněných životec a byly to právě obě atomovky, které je ušetřily. Statisíce amerických vojáků při vylodění, na lodích v letadlech, miliony japonských zfanatizovaných a propagandou vystrašených civilistů v samotném Japonsku. Taková se odhadovala bilance ztrát. Proti tomu Normandie by byla je heřmánkovým odvarem co se týče ztrát na obou stranách. Samozřejmě, že v obou městech to nejvíce schytali civilisté... Ale bohužel civilisté jak v Německu tak v Japonsku umožnili aby se k vládě dostalo to co tam bylo... Dnes se ze všech postižených bombardováním dělají oběti, ale položme si otázku jak by se ti civilisté chovali v případě, že by Německo nebo Japonsko vyhrálo válku? Proto je mi vždy těch prostých lidí jako v tomto filmu líto, uvědomuji si ale i to B. Že to jejich země vyvolaly válku a zkázu nepředstavitelných rozměrů. Mimochodem viděli jste někdy když z rádia zaznělo, že je konec války reakce spojenců? Tu radost, výskání, házení čepic, objímání, slzy únavy, dojetí a radosti... A v tomto filmu když božský Hirohito přečetl projev o kapitulaci? Nic. Žádná reakce. A to už mleli Japonci z posledního a smyčka se utahovala víc a víc. Tokio vysmahly B-29 do základů a z Marian startovaly den co den k drtivým úderům na japosná města...     Pro mne byl film zajímavý v mnoha ohledech. Jednak samozřejmě snahou ztvárnit bezprostřední následky po odletu Enoly Gay. Ale líbil se mi i ten kouzelný tradiční  japonský venkov se svojí architekturou a svatyněmi, který je dnes už v moderním Japonsku tak vzácný. Muselo být složité v rámci tradic provdávat dívku u které hrozilo, že má nemoc z ozáření. A samozřejmě bylo šílené sledovat, jak si smrt vybírá svoji daň dávno po válce. Jak nahodile a někdy i nečekeně rychle. Tohle je velmi silný film. Jeho poslání je jasné. Varuje aby se lidstvo probralo a atom už nikdy nepoužívalo. A ono k tomu asi nikdy už nedojde, protože dnes už jsou lepší zbraně. Bez jaderného spadu a devastujícího žáru při uvolnění obrovské energie při štěpení jádra... Jinak doporučuji k přečtení knihu lékaře Mičihiko Hačiji - Deník z Hirošimy.  Dávám za 4 malé kapříky. * * * *

plakát

Maus (2017) 

Filmy z Balkánu já rád. Ač po válce, dávné křivdy zdaleka nejsou smazány a zahlazeny, obzvláště když tam se zahlazují nejlépe další krví. Vzniká tak nekonečná spirála zla a násilí z čehož se už dá udělat solidní scénář. Název tohoto filmu je krapet zavádějící a prozradím, že se nejdná ani o německý přírodopisný film stanice RTL o hlodavcích a k mému zklamání nejde ani o zapomenutý německý tank kdesi v divočině v Bosně. Divočiny ale tenhle film i  tak obsahuje dost. Kdo už mne zná, ví že razím heslo - krása se nachází v detailu. Tady hned v úvodu začnou z diváka dělat idiota což mne pochopitelně naštvalo. Opravdu nechápu jak může jeden z top off roadů Mitsubishi Pajero na úplně rovné cestě bez výmolů, kde leží maximálně šišky (borové podotýkám) zapadnout kolem tak, že nevyjede. A Alex jeden z ,,hrdinů" filmu prohlásí, že je poškozená náprava a dál se musí pěšky... Tady mi to začalo dost smrdět. Chvilkami se film zdál, že by i mohl být zajímavý, ale to bylo jen zdání. Zkrátka a dobře pokud jste přiteplený Němec s muslimskou přítelkyní ze Srbska (nejedná se o chatovou osadu u Berouna) a jste tak neschopní, že se vám  podaří zapadnout s Pajerem do díry z níž vyjede i Citigo, nejezděte po lesních cestách v Bosně. Mohli by jste se docela divit, krapet zmužnět a balkánský temperament vaší přítelkyně vás minimálně uzemní. Na závěr už jsem koukal jak vyvoraná myš i já... Dávám tedy za jednu minu v borůvčí. *

plakát

Země oceli (2018) 

Země oceli je pomalu se táhnoucím filmem jak dlouhé nákladní vlaky s ocelí co projíždí zapadákovy v Pensylvánii... Zprvu mi to dokonce až tak moc nebavilo, ale s postupem času i díky urputnosti hlavní postavy, která je svojí dobrosrdečností opravdu sympatická vám začne být pomalu ale jistě jasné, že tu něco smrdí. Závěr už má slušné obrátky a já bych nakonec film přirovnal k námětově dost podobnému Sling Blade (1996) s Billy Bob Thortonem. Tento film má zde zcela jednoznačně nedostatečné hodnocení, což je škoda. Já dávám za 4 černé pytle s odpadky. * * * *

plakát

Profil (2018) 

Koukám,že Klusák se svým počinem V Síti přišel tak trochu s křížkem po funuse resp. po džihádu. Já si totiž myslel jak geniálně past na pedofily vymyslel a ejhle ony už v jiné formě a pro jiné oběti  fungovaly dávno před ním. Film je natočený velmi zručně a fakt se nebudete nudit ani minutu. Mimochodem toto je můj první ryze skype film.  Jen mně šíleně štvaly ty průniky dalších hovorů a chatů (což byl samozřejmě záměr kvůli zvyšování napětí). Já kdybych si skypoval s džiádistou tak na druhé lajně nebudu vybírat s partnerem byt nebo kámošce schvalovat černé šaty na večerní párty. Ale Amy byla mladší než já a tato generace když na to přijde umí celkem rychle sjíždět několik profilů na jednou a ještě na nich komunikovat. Co mne zaujalo byl fakt, že se vyplatilo kucím z Kajdy věnovat tolik času jedné blbce. I když šlo pak o prachy, přesto to asi byl celkem zdlouhavý proces výdělku přičemž jak víme z TV Kajdisté kam přišli tam brali a místní museli často platit daně a výpalné. Příjem z blbek z Británie musel být tedy dost marginální oproti drancování a loupení. Valene Kane to v šátku docela slušelo, možná by mohla změnit image napořád :-) ! Shazan byl taky skvěle vybrán, ideální typ pro konvertovanou muslimku... Jasně schody v abráku jsou jen z mramoru, ale časem prý zařídí ze zlata, takže stačí počkat na menší rekonstrukci baráku. Člověk by dnes už chtěl pomalu říci ISIL už je minulost, ale když člověk vidí co se děje v pohřebišti armád Afghánistánu, tak tuší, že ortodoxní militantní islám ještě bude problém... Dávám za 5 sáčků cukru. * * * * *

plakát

Altamira (2016) 

,,Jak jsou ty kresby staré? Nevím snad 10 000 let... '' -- ,, To by ale byly starší než Adam a Eva ! ''   ---------   Tak tohle mně dostalo. Možná je to tím, že jsem se nějaký čas věnoval archeologii. Pokaždé když jsem držel hned po nalezení v ruce nějaký artefakt, který vyrobil nebo užíval někdo dávno zmizelý přede mnou (ať už to byl kousek opracovaného pazourku, středověkká vrchcába či třeba  hřeben udělaný z kosti) vždy jsem se rozechvěle zamyslel a zkoušel se přenést na to stejné místo do těch dávných časů... Proto jsem stejně rozechvěle objevoval s Antoniem malby ve světle jeho lucerny v zavalené jeskyni (byť je samozřejmě dávno znám). Celkově musím říci, že tohe je jeden z nejlepších filmů Antonio Banderase. Právě pro tu civilnost a hloubku postavy. Tenhle film má totiž několik rovin od krásného vztahu s dcekou po vytříbené dialogy parádně popisují tehdejší dobu a myšlení. Dobu kdy ti rozumnější odmítali dogmatická církevní učení a svými vizionářskými postupy často naráželi an zeď tuposti a nepochopení. Přitom to byli oni, kdo nesli pochodeň světla do temna jeskyní lidského myšlení. Pochopitelně jste pro to museli mít podmínky jako je měl Marcelino Sanz de Sautuola y de la Pedrueca. kdyby celý den kopal někde na poli, bádalo by se mu o dost hůře. Ale tak už to je, že ti zajištěnější nemusí věnovat veškerý čas sháněním obživya mohou jej investovat jinam. Já lidi jako on stavím na roveň odvážným objevitelům té doby. zatímco jiní zaplňovali bílá místa na mapách, často za mnohého strádání, tak i muži jako Darwin či Marcelino vyplňovali lidské poznání o vývoji člověka navzdory nelibosti tmářů a pochopitelně samotné církve. Další devizou filmu je nádherná výprava, krásné exteriéry a nádherná hudba. Doporučuji si na film udělat náladů a pak se jím nechat vtáhnout do jeskyně... I vy budete valit oči nad uměním dávného Michelangela...  Tohle je za 5 praturů. * * * * *

plakát

Vládce Paříže (2018) 

Frantíci tyhle filmy umí a já si zase po delším čase pošmáknul . Mám rád tu starou Paříž s ulicemi plnými nepořádku, s domky všelikých tvarů a namačkaných pater s čadícími komíny nalepenými na sebe... Ty průhledy na rozestavěný vítězný oblouk... A pak ta chátra v ulicích i kočáry těch, terým se vyhnula gilotina... Vincent je pro tyhle role také jako stvořený, takže bylo jisté, že se nudit nebudu. Freya Manor je pro mne hoooodně příjemným objevem :-). Potěšila i účast Olgy, od té bych se věru nechal nechal postřelený ošetřovat opiem v její posteli na jejím zámku... Kdo ale trochu zapátrá v paměti, jistě si vzpomene, že jméno Vidocqa i jeho činy mu nejsou neznámé. Věnoval se mu totiž jeden z dílů našeho předlistopadového výborného seriálu  Dobrodružství kriminalistiky. Já jen doufám, že se tento film dostane do červených čísel, protože si to dle mého názoru naprosto zaslouží.  Dávám za 4 rolničky na cvičném paňákovi. * * * *

plakát

Děvjatajev (2021) 

Předně bych a to myslím za nás za všechny rád poděkoval kamarádovi desade, který filmu udělal slovenské titulky. My dříve narození nemusíme ze zaprášených šuplíků mozkových záhybů dolovat ruská slovíčka a ti později narození pak mají šanci vidět film a plně mu  porozumět. Takže - Díky! :-)   -----   O tomhle borci jsem nevěděl a jsem velice rád, že o něm Rusové natočili film, protože na takové machry by se opravdu zapomínat nemělo. Rovnou říkám, že bych zakázal spoilery, protože v nich filmaři divákovi často odhalí to nej z  celého filmu. I tady tomu málem tak bylo. Naštěstí pro nás letecké fandy se na letadla hojně dostane i ve zbytku filmu a tak vyloženě ošklivá pachuť z vyplácání wow efektu tady nehrozí. V podstatě nemám co vytknout, snad jen ty účesy. Já prostě nevěřím, že je Germán po příjezdu do koncentráku neokudlal dohola. Tady nešlo o žádnou módu, ale o vši a šíření nemocí. Němci se báli nákazy v táborech tak moc, že na některé ubikace či marodky ani nechodili a posílali tam jen kápa. Pochybuji, že by nechali Rusy běhat mezi nimi s takovým páčem jako měl hrdina. To ostatní vám bude možné připadat přitažené za vlasy, ale svědků na tento čin bylo dost a ti vše potvrdili tak jak je vyprávěno. O to více smekám. He111 nebyl jednoduchý na řízení. Trochu nechápu co kolega sator ve svém obsahu nazývá nejnovějším bombardérem se zbraní odplaty na palubě... He111 v roce 1944 rozhodně nebyl žádnou novinkou (zařazen do služby u Luftwaffe byl už v roce 1937 a spolu s Do17 byly Heinkely 111 v roce 1940 nejnasazovanějším dvoumotorovým bombardovacím letounem Bitvy o Británii...). Smutný byl konec uprchlíků, protože přežít koncentrák a dostat se do rukou Smerž, to je možné jen Rusku!  Je to zvláštní, ale mně ve filmu kupodivu chybělo nějaké větší napětí. I tak ale dávám za 4 dávky z horní střelecké věže, protože jsem si to užil a herecké výkony mi přišly slušné, bez takové té ruské afektovanosti. navíc film byl bez nějakého většího patriotického gerojství, ač by si ho v tomto případě možná dokonce zasloužil. Určitě doporučuji k vidění, po dlouhé době zase zajímavá mňamka z druhé světové! * * * *