Big Bear

Nu, je to takové možná až moc zbytečně překombinované, ale přesto to docela fungovalo.Billy Bob Thorton je jako stvořený pro tyhle charakterní, leč leckdy dost zvláštní postavy. HB se místy chovala nelogicky. Docela jsem se divil jak to až odvážně a hlavně dlouze rozjela s Billym v té milostné scéně a jestli je za kroucení holým zadkem Oscar jistý, pak možná i já zvážím herectví. Připadá mi, že to dostala ani ne tak za svůj výkon, ale za barvu svojí pleti v tomto ,,protirasistickém'' filmu. Jo a to jsme v tom roce 2001 netušili co se bude dít za 19 let a jaká kritéria nastaví pro Oscary pokroková porota a hnutí BLM... I když byl tenhle film takovou lehkou americkou pohádkou o zmoudření v důsledku životnách ztrát, dobře se na to dívalo. Billy byl jako vždy boží. Ten jeho vztah se synem a otcem... Šílený. Zahráno dokonale, uvěřitelně. Úplně jste cítili tu absenci jakéhokoliv citu. Přesto pokud film s takovouto tématikou, tak raději Clintovo Gran Torino. Tam jsem tomu protirasistickému poselství i přeměně hlavního hrdiny věřil víc. I tak ale dávám za 4 čokoládové zmrzliny. * * * *

Tohle dývko na mne vypadlo při úklidu knihovny zrovna 17.11. letošního roku. Ještě zavařené v průsvitném obalu s cenovkou 18 Kč. Už ani netuším, dke jsem k němu přišel. Každopádně dobře že tak, dnes jsem jej poprvé otevřel a pustil. Tohle skvěle natočené retro vás hned pohltí a přenese do DDR roku 1988 - 89. není to žádné rádoby Vyprávěj, tady v té době prostě jste. Ullmann alias Marc se do role dobře hodil i mladičká a krásná Karoline Herfurth. Spolu s nimi a rodinou Marca sleduje skutečný zánik východního bloku, který se stal jen díky tomu, že stále ještě nedoceněný Gorby se nehodlal do těch demokratizačních kvasů spřátelených socialistických národů angažovat. Zde je to o to zajímavější, že otec Marca pracuje pro Stasi. Na člověka zase dýchla ta listopadá doba a je úplně jedno, že tohle se dělo o kousek dál a že to vlastně bylo impulsem toho co se dělo pak u nás. Muselo být zvláštní v těch posledních hodinách DDR a vlastně i ČSSR na pozicích Stasi či STB důstojníků sledovat jak se to celé bortí a nevědět co dělat. Ti chytří a bezpáteřní rychle připnuli trikolóru nebo placku OF, doufajíc že zapadnou v revolučním dmutí, ti hloupější asi jen zírali jak se jejich socialistické jistoty a svět, který celý život bránili mění. Ve filmu nic nepůsobilo uměle, velmi dobře byly do filmu vloženy dokumentární snímky, které nijak nerušily hraný děj. Proč takovéhle filmy ČT nedává ? Alespoň, že pustila Fany a pes - v podstatě kreslenou verzi dost podobného příběhu ze stejné doby. Tleskám a dávám za 5 okopírovaných letáků. * * * * *

Super dokument. Jako milovník velkých strojů se dvěma a více motory jsem jím přímo nadšen. Ba co víc. Dozvěděl jsem se tam spoustu zajímavostí přímo od osádek, které jsem doposud neznal a to i u naprosto legendárních strojů jako je třeba C-130 Hercules atd... I když to člověk zná a ví jak to funguje ta rychlost, vztlak atd... Přesto musí pokaždé němě zírat jak se do vzduchu zvedá mnohatunová ocelová mašina co by vás na zemi rozmáčkla jak jahodu s břichem plným nákladu a letí kam je třeba... :-). Dávám všechny 4 motory na plný výkon ! * * * *

Tak tohle byl úplně zbytečný film. V podstatě mně zlákal ten námět a přiznávám i řada čtyř hvězdičkových hodnocení, ale... Brutální, pitomé, o ničem. postavy se chovají naprosto nelogicky a jejich neustálé opakování, že dar není harpuna fakt vtipné nebylo. Jako dokázal bych pochopit, že se na jachtě sešli tři blbečci. To se klidně může stát, ale to co se tam dělo pak... Přitom nepojízdná loď mimo lodní trasy nabízí takových inteligentních zápletek... Velká škoda. Ta jachta i oceán byly super... Chvilku jsem myslel, že hodím alespoň jedním golfovým míčkem po rackovi, ale za ten závěr je to - ODPAD.

Každá kocovina je jiná, každopádně nikdy to není nic příjemného a Amerika se z kocoviny zvané Vietnam probírala hodně dlouho. V reakci na válku hlavně díky veteránům, kteří si své noční můry, svá zranění i svá postižení přinesli zpátky do svých domovů (pokud tam nepřiletěli před skončením operačního turnusu v cínové rakvi) vzniklo velké množství filmů právě v osmdesátkách. To se naplno projevilo jak šíleně se v myslích mladých mužů prokopírovaly hrůzy co viděli nebo co dokonce sami páchali. Navíc bylo mnoho těch co byli povoláni z těch nejchudších komunit a nedej bože když po návratu potřebovali trvalou lékařskou péči. Pak se najednou zjistilo, že voják se hodil, ale postižený veterán je spousta peněz a na léčbu nemá nárok. Tohle vše spolu s tím co se dělo tam na druhé straně polokoule ve věčně vlhkých džunglích vedlo k jedinému možnému závěru k jakému dospěje každý po nějaké té velké a krvavé válce. Už žádnou další válku. A tak vznikla celá řada protiválečných snímků ať už čistě válečných, kde jsou brutality a smrt naturalisticky ukazovány aby to divákem otřáslo, nebo psychologické. A tohle je jeden z nich lehce líznutý do komedie. Svým způsobem je to fakt ulítlost (vždyť se to odehrává na palubě B29:-) jakou hned tak neuvidíte. Přesně jak píše uživatel krvavamera - je to fakt podobné všem zmíněným snímkům, přičemž hlavně Dr. Divnoláska je také hodně protiválečný varující před atomovým běsněním v šedesátých letech Studené války. Tady je vše přitaženo za vlasy takže je to třeba brát jako tokovou hodně zhuleneckou jízdu, vlastně let. To vše v ohozu osmdesátel, kdy TFT displaye ještě nahrazovaly nekonečné řady blikající LED kontrolek a zeleně podsvícené obrazovky. Poselství je jasné. Bohužel dějiny ukázaly, že když se o klid ve světě nestará četník jménem USA, začne si nároky dělat někdo jiný také velký, ale leckdy rudý nebo mávající vlajkou s půlměsícem. A když už bych si tedey já osobně měl vybrat četníka, tak tozhodně toho co Evropu vysekal ze dvou světových válek a v té druhé osvobodil od japonské imperiální okupace i polovinu světa. Superfotress, který byl pro mne vlastně hlavním lákadlem se ve filmu objeví. Dal bych nevím co mít tu zaoblenou hliníkovou krásku B - 29 tehdejší skutečný vrchol inženýrství na konci čtyřicátých let, někde na zahradě a udělat si v ní pohodlné doupě :-). Dávám za 3 vstupy SM ! * * *

Koukám, že starej Hailey kopíroval ! :-). Tohle je stopro nejstarší katastrofický film, kde cestující převezmou do svých rukou řízení letadla a naváděni vysílačkou se s ním pokusí přistát. Krom pár západních letadel na začátku filmu pak divák stráví většinu letu v Tu-104 a Tu-110. Nevím proč, ale každou chvilku se Sovětům míchaly záběry na letící stroj a nic tomu nebránilo ani to, že Tu-110 má 4 motory a tudíž jinačí siluetu. No námět je debilní, americká pozdější produkce do kokpitu posadila sice civila, ale ten alespoň létal za války se Spity a Mustangy. Tady sedne za berany úplná guma, která ví akorát, že sedí u přístrojové desky. Mimochodem moloděc ani nevysunul podvozek :-). Asi automatika :-). Zlí teroristé neuspějí, sovětská delegace přežije a cestující si nakonec poradí. Mně bavilo jak jich tam letělo asi jen 20... Jak moc uběhlo vody v letecké přepravě si divák uvědomí když vidí jak se v letadle hulí, pán si veze klidně v akvárku rybičky a těch míst tam také nebalo zas tolik. Tehdy byly lety pro lepší lidi. Dnes se do létajícího autobusu narve často tolik lidí co má nějaká menší vesnice. Co zaujalo byl výběr herců. Skoro vůbec nevypadali jako typičtí Rusové. To filmu hodně přidalo, místy byla zajímavá i kamera. Připočtu-li k tomu fakt, že Rusové možná tímto filmem otevřeli cestu novému žánru a to katastrofických leteckých filmů, přhazuji hvězdičku a dávám za dvě ampule kofeinu. * *

Nešel jsem do toho s očekáváním historické věrnosti. Spíše jsem čekal dobrodružný příběh z doby zániku jedné neskutečné říše, jíž se asi nikdy nepřestanu obdivovat. Ale celé to bylo pojato hodně na volno... Až se divím účasti jmen jako Firth a Kingsley. Hlavně Firth mně tam trochu bolel... Aby ve filmu nebyl sám, sekunduje mu dámský protějšek. Toho si zprvu nevšímá, spíše způsobů jak šermuje, ale nakonec i on podlehne kouzlu Indky, která ani po dlouhém putování z Říma přes Galii do mlžné Britanie nemá nikdy nenamalované oči a neudržované obočí... Gandalf Kingsley mi tam sednul úplně nejméně, tahle role kouzelníka s vlajícími vlasy... Eh... To už radši Gándhí... A malý Thomas Brodie-Sangster mi tam nesednul vůbec, ale toho celkově nějak nemusím..Natož jako malého Cézara. .Vtipný byl i záporák se svým zámkem, který jsem pracovně nazval Konopiště... Sem tam byl ve filmu moment na který se dalo kouknout, třeba ta Devátá se mi líbila. Jakási snaha byla i co se týče výpravy a bylo setsakra znát, že se film točil v éře takříkajíc předdigitální. Většinu toho bylo třebat točit s komparzem a postavených kulisách, což leckde bylo znát. V souhrnu je tohle ale spíše film pro odrostlejší děti. Dávám za jeden meč. *

Jeden by čekal, že nám Rusáci naservírují pořádnou akčňárnu z obsazené fabriky do které si jde oligarchova ochranka a SPECNAZ pro svého muže. Ale to je omyl. Ačkoliv o akční momenty není nouze, hodně se tam kecá na téma smyl života v Rusku. Je to dost depresívní a věřím, že i s reálnými základy. Rozpad Sojuzu v Rusku leckdo dodnes nerozdýchal a nastoupivší kapitalismus rychle zasmrádl po onucích a vodce. Úspěšný není ten con co nejvíce umí, co nejvíce dře, kdo nabízí kvalitu... Ale ten co má známé, kdo má moc a sílu. Film mi lehce připomenul záležitost jménem Vosí hnízdo. Prostředí staré továrny na armatury pro panely bylo fajn a i herci mi celkem sedli. Hráli dost evropsky a neafektovaně. Dávám tedy zy 3 ohnuté ocelové tyče. * * *

,, Oni nás berou jen jako návštěvníky, kteří jednoho dne odejdou'' ----- Uživatel Marze to už vlastně všechno ve svém komentu dokonale popsal. Film se odehrává v blíže neurčeném čase na hranici blíže neurčeného impéria. Ačkoliv se mi jeho myšlenka moc líbila, historie nám nakonec ukazuje jak je to dál. Můžeme se podívat třeba nyní do Afghanistánu odkud se stahují Amíci. Místní ,,utlačovaní'' budou zase mít svoji zemi pro sebe. Budou se mít lépe? Mají se lépe lidé v Africe ve všech těch dekolonizovaných státech po druhé světové? Už je nikdo neutlačuje, jsou svobodní... Jenže s bílými často odešla i civilizace a to co tam po nich zbylo často už dosluhuje... Ve filmu se mi moc líbila kamera. Ty dlouhé pomalé záběry, to já rád. Připomnělo mi to některé australácké filmy. Kdo celý film táhne je Mark Rylance. Co ten tu předvedl, to bylo něco úžasného. Už jen kvůli jeho výkonu stojí film za vidění. Kdo se zajímá o historii, bude značně rozkolísán. Jednak bude samozřejmě stát na straně lidskosti a práva, ale na straně druhé si bude uvědomovat jak to bylo leckdy na hranicích podobných impérií složité a těžké. Že tam nebyl prostor pro luštění starých textů a dumání starého velitele pevnosti. Tohle budu chvilku vstřebávat, ale líbilo se mi to moc.... Dávám za 4 dřívka s texty. * * * *

Zrovna nedávno jsme doma dočetli knihu vskutku pro celou rodinu Stříbrokřídlí od Kenneth Opella. Příběh o netopýrovi, který se při tahu do zimoviště ztratí svému hlavnímu hejnu a snaží se najít cestu sám. Při tom potkává převážně noční tvory a to hodné i zlé. Jedním z nich jsou i kanibalští netopýři, kteří uprchli ze ZOO. Myslel jsem si, že tady Oppel trochu přitlačil na pilu aby byl příběh okořeněn troškem toho napětí a hrůzy. Ale spletl jsem se, protože vidím, že on má tyto prapodicné tvory nastudované dokonale. Masožraví netopýři totiž existují a to hned dva druhy. Oba žijí v Mexiku a o nich je tento dokument. Jeho cílem bylo zmapovat život těchto záhadných stvoření o nichž se toho moc neví a tak do jejich hnízdišť přírodovědci umístili kamery a na některé z netopýrů vysílače GPS. Vzniklé pořízené záběry a to i z lovu byly opravdu dechberoucí. Nejvíce mne zaujalo, že kolonie jsou velmi malé, spíše takové rodinné a že někteří netopýři nosí ulovené ptáky a myši ostatním. Fascinující bylo i že na lov se vydávaly matky s přisátými mláďaty na břiše. Příroda je opravdu neuvěřitelná a já jsem moc vděčný nadšencům z NG, že jsou schopni trávit celé dny nepohodlí někde v džungli plné moskytů a číhat na ten svůj jediný echt záběr, který toho prozradí o životě určitého druhu co nejvíce, zatímco my se na to koukáme z pohodlí a tepla našich domovů. Dávám za 5 kousanců. * * * * *