Big Bear

Vařících pořadů je na každém kanálu satelitu několik, ČT tedy přišla s vlastní originální reality show. Místo humrů, telecího a slavičích jazíčků se bude péci mazanec, bublanina a žemlbába. Výrobci moučkového cukru a hladké mouky mohou jásat. Což o to pořad je mi to celkem sympatický. Již dávno se řídím heslem - českým mužům, české buchty. A když mi někdo nabídne ke kávě nějaký ten tvarohový koláč, rád si ho dám a to i v případě, že mu bude říkat cheesecake. Navíc bych řekl, že podobně jako houbaření je domácí pečení český národní sport, který se zatím daří předávat z generace na generaci. A tam kde už řádí feministky, mající právo nepéct, předpokládám pečou jejich muži - mají li ovšem nějaké. Co je ale šílené jsou oba moderatizátoři. Na Koptu už mám skoro stejnou alergii jako na Donutila a Bebarovou mám sice rád v dabinku, ale tady má teda pifku... Proč tam nedali někoho normálnějšího a řeknu to rovnou, atraktivnějšího ? Ty křupavé nazdobené dortíky a vánočky by si to zcela jistě zasloužily a my také . * * *

Jejdanánky,to jsou zase hodnocení ! A přitom to byla tak parádní záležitost z poloviny šestnáctého století. Ano, žádná Angelika to jo ! Film je o tom jak španělský král posílá ,,expedice'' do oblastí Karibiku. Výpravy mají prozkoumávat nové končiny a přinést zlato. O zlatých indiánských městech s domy ze zlata se šíří hotové legendy, které vábí muže Španělska k podnikání nebezpečných cest. Zločinci, dobrodruzi, chudáci, vysloužilí vojáci i chudší šlechta, ti všichni se účastnili těchto výprav s nadějí, že zbohatnou a přinesou si domů slávu a zlato. Král na cestu vysílal i duchovní aby pohany obraceli na svatou víru. Jenže již plavba samotná ke vzdáleným břehům byla tehdy nebezpečná a po vylodění čekala na výpravy drsná džungle s divokou zvěří a domorodými obyvateli, kteří se hodlali s vetřelci vyrovnat po svém. Kdo se divil proč se z Coortézovy výpravy nebo i Kolumbovy vrátilo tak málo lidí, může mu tento film udělat lecos napovědět a osvítit. Úmorné plahočení se deštným pralesem, každodenní ztráty často z řad přátel, rivalita mezi žoldáky a vedoucím výpravy ..o tom je tento film. Stejně jako divák pomalu chápe, že pokud na nějaké zlato dojde dočká se ho jen hrstka statečných, stejně tak to pomalu chápou i sami hrdinové. Brutální? Krvavé? Pche. Ví někdo něco o šestnáctém století? Tehdy se na náměstích běžně lámalo kolem, čtvrtilo, sekalo a upalovalo. Probodnutí mečem v rozbahněné džungli či poprava garotou tak působí ještě celkem civilizovaně. Tohle je pro mne parádní překvapení ze Španělska a dávám za 4 kule do arkebuzy. * * * *

Velké překvapení. Dnešnímu divákovi asi lecos nebude jasné, ale on dnešní divák asi těžko koukne na tenhle film o soudruhu tajemníkovi, který na krátko k rozumu přišel... Pántik je zvláštní herec se zvláštní mluvou. Když jsem s ním viděl kdysi Gottwalda, měl jsem dojem, že asi takhle Gottwald mluvil. Po Studu už vím, že to je zkrátka takový projev Pántika. Snímek je to dosti odvážný, ale v předjaří Pražského jara se zvolna začínalo mluvit o lecčems. Kritika měla jasné viníky. Vedoucí funkcionáře KSČ. U nejednoho soudruha se zjistilo, že i když se 20 let dřel pro dědinu nemusí být takovým světcem jakým se dělá. V případě Pánka je to o to horší, že si lecos ani neuvědomoval. Sebereflexe nula a když už se zdá, že by přeci jen svědomí mohlo iniciovat nápravné procesy, přejde noc a vše je ve starých kolejích. Velmi symbolický film, kde jako by se tušilo co přijde i ve skutečnosti. Krom dobových reálií vesnic na Moravě mne ve filmu zaujalo těch pár záběrů na úplně otřískané kostely. * * * *

Nečekaně dobrý avšak smutný film. Řekl bych, že je zde dobře poznat, že scenář psala žena. Adamec tady pochlapil a jestli se tu něco opravdu mimořádně zdařilo, pak to byl výběr herců. Marek Mikuláš tu nijak nepřehrává, mladý Bartoška se skvěle hodil do role bezstarostného chlapíka, který však jak se později ukáže má také nějaké ty šrámy na duši a nedořešené záležitosti. Marta Vančurová opět krásná jako vždy s tím svým zvláštním smutkem ve svém herectví, které mám u ní tak moc rád, no a na závěr nekompromisní Petr Čepek. To je prostě PAN herec ! Skvělý byl i Karel Heřmánek v roli ředitele dětského domova, který by se dětem rozdal, ale přesto jim nemohl být rodičem po kterém toužily. Film i zajímavě končí a dává mu to punc reálnosti. Možná si dnešní divák odplivne nad tehdejším socialistickým řešením pěstounské péče či adoptováním dětí, ale ono je to stejné dnes jako tehdy. Změnilo se snad jen pár zákonů a paragrafů. Dětské domovy jsou plné dětí, které nikdo nechce. Dětí, které by chtěli být milovány. Dětí, které vědí, že jsou i jiné šťastné světy. A občas to někde po adopci neklape a dítě se vrací zpět. Traumatizované o to více, že si přivonělo světa tam za zdí.Proto strašně fandím projektům jako jsou SOS Dětské vesničky, nebo každému páru, který by děti chtěl mít ale nemůže. Všem těm, kteří by chtěli být těm opuštěným maminkou a tatínkem. Tohle je už po několikáté, co jsem nucen konstatovat, že ne vše normalizační rovná se blbé a nekoukatelné. Dávám za 4 loky rumu i když pít je špatné ! * * * *

Obsazení sice elitní, ale celé to bylo až moc ztřeštěné. Prostě se tu rvalo hodně na pilu komediálna a ručičky šly z toho akorát do červeného. Opět jsem se ale musel poklonit herectví paní Medřické. Ta by snad i z pouhého mytí nádobí dokázala udělat umělecký zážitek. Jo někdo to holt ještě pamatuje, že i v době plnoletosti žil v domě po kupě s babičkou i rodiči (a leckdy i prababičkou). * *

Tak tu čtu a to celkem fascinovaně všechny komentáře a kroutím hlavou. Snad kromě jednoho komentujícího to vlastně nikdo neviděl, nebo to viděl (možná) na vojně, ale není si jist jestli si to neplete s Vinetůem... Já mám po dnešku viděný první díl a svoji porci zábavy jsem dostal. Oproti srovnávaným Chlapcům a chlapům tam chybí větší plejáda hereckých hvězd osmdesátých let i když kdo ví, co přinesou další díly. Na konci toho prvního se objevil např. Vinklář a to už je jiná liga než Procházka... Toho jsem vždycky nemusel. Vždycky, ale překvapilo mně jak je v téhle roli celkem snesitelný. Film je procpán propagandou, strana, vláda, vlast, vůdčí role KSČ, souručenství bratrských armád a samozřejmě největší kámoš SSSR a jeho okupanti na našem území. Když jde do tuhého pomůže kámoš Andrej z ruské posádky... :-). Krom pro někoho retro vzpomínek na vojenský život film nabízí i pohledy na tehdejší bojovou techniku což jej dělá celkem zajímavých.život socialistického velitele nebyl med a přesto vedli ty své kluky, plnili bojové úkoly a tvořili tak obrněnou pěst dělnického lidu proti agresorům a případným okupantům ! To nám asi film chtěl sdělit krom takového jakoby PR pro ČSLA. Co překvapilo je délka dílů. Co díl to v podstatě stopáží celovečerní film. Celkově zatím slabší průměr, zatím dávám za 3. * * *

Tohle těžko hodnotit. Hororem bych film nenazval, celé je to jen o násilí a to místy dost naturalisticky zpracovaném. Je snadné z toho udělat úchylárnu a říci že režisér by měl hledat lékařskou pomoc jak zde napsal Enšpígl. Přeneseno na diváka, je i divák na to koukající vlastně také úchyl se stejným problémem. Jen že hranice filmových žánrů a filmů samotných jsou tenké. Co takové Saw? Hostel? Osm hrozných? A když půjdeme ještě dál co takový Ctihodný občan s Butlerem? Ten je v červených číslech a má tady 79 %. I na něj koukají jen ,,nemocní'' ? Vždyť je to také o drsné pomstě a zejména ten chlapík, kterého Butler paralyzoval a ,,vyhrál'' si s ním s flexou v té staré boudě neskončil o moc lépe. Rozdíl byl v tom, že tam se spíše naznačovalo a tady se šlo hlouběji abych tak řekl do morku kostí... A to je možná jedna z chyb filmu. Ono to téma nakonec nebylo vůbec blbé. Nebylo to jen o násilí. Proč Bůh dopouští některé věci na zcela nevinných lidech? Kde je ona spravedlnost? Jeho láska? A když pomstu umožní někdo jiný, proč to nevyužít? Jsem si jist, že pozůstalí po obětech násilných trestných činů, ne všichni ale někteří určitě, by dali nevím co aby měli vraha svých blízkých před sebou spoutaného a možnost vzít spravedlnost do vlastních rukou. Pomstít se. Obzvláště tehdy, kdy zákony jsou bezzubé a viník uniká spravedlnosti jen s legračním trestem nebo vůbec žádným. Určitě bych já osobně ve filmu ubral na tom násilí, místy bylo zbytečné a nekoukalo se na něj dobře i když vím, že exploation filmy na něm právě staví. Uznávám ale, že na začátku mělo částečně význam abychom pochopili katarzi hlavního hrdiny. Druhou vadou jsou herci. Jejich výkony jsou jedním slovem šílené a zde se prvky hororu naopak nacházejí v dostatečné míře. No a nakonec je ten šílený zvuk a amatérská kamera. Pokud by se ale ubralo na násilí, vrazilo se do toho více mysteriózna Bůh versus Satan (třeba jako v Ďáblově advokátovi), dali se tam solidnější herci a trochu výpravnější lokace, nemusel by to být až takový provar. Já tedy dávám za dvě kofoly a to ze dvou důvodů. Jednak to trochu mělo zajímavou myšlenku a pak je tohle dílo v českých vodách přeci jen věc nevídaná a hned tak někdo zase něco takového nenatočí. * *

Druhá světová mně baví a obzvláště válka v Pacifiku. Když jsem poprvé zaslechl, že se má točit nová Bitva o Midway, strašně jsem se těšil. Bylo mi jasné, že v době nadupaných pécéček a filmových rozpočtů za něž by šel umořit náš státní dluh, čekají diváka orgie v pravdě vizuální. Ačkoliv původní Midway spolu s Tora Tora patří k TOP desítce mých válečných nej, přeci jen ty záběry na kabiny letounů za nimiž jsou promítána nalétávající letadla dnes už působí krapet archaicky. Navíc Emmerich je králem obřích scén a mega soubojů a tak i fakt, že to točil on hrál filmu do karet. No jo. Jenže od první chvilky jsem měl pocit, že sleduji počítačovou hru. Vůbec mi to celé dost připomnělo nějakou arkádu a ke konci dokonce plošinovku 1942, kterou jsem jako dítě hrával na automatech na konečné metra Kosmonautů (dnes Háje) ve speciálně k tomu určených maringotkách ještě za komančů. Ve hře jste měli pohled shora na P38 Lightninga a v ústrety mu nalétávala japonská letadla i bombardéry, některá střílela, některá jen narážela a na konci levelu byl vždy nějaký boss budˇ těžce vyzbrojený bombardér nebo loď. Člověk se měl co uhýbat před střelami a přitom musel sestřelovat nepřátele a bosse zasahovat na těch nejzranitelnějších místech. Když vás sundali, museli jste mít pětikaček plnou kapsu, protože do 10 sekund jak jste nevhodili minci, šla hran zase od začátku a vybojované levely byly už jen snem... Dodnes vidím blikající INSERT COIN !  :-). Při sledování pilota Besta v tomto filmu jsem připadal úplně stejně, rozdíl byl jen v tom, že to bylo v 3D a HD. On bombardoval, zadní střelec sundaval zero za zerem a Best ještě při tom čelně sestřeloval těmi dvěma flusátky co SBD měl zera vpředu... Šílený! Dauntlessy měly bordel jak v markingu a kamufláži tak létaly s divnými vrtulemi. Co měl být ten nálet Marauderů? Svaz napadly B17 a torpédové Cataliny co se týče větších strojů. Ne B26. Udivila i absence palubních stíhaček Wildcat, které kryly svaz i americké palubní bombardéry před zery a bránily i Midway. Ať si tu Verbálek brblá co chce, tohle se přeci u rekonstrukce sakra slavné bitvy nemůže stát! Hrdinové byli nesympatičtí, hlavně Skrein. Zkrátka a dobře film mně zklamal. Je to prostě takový film přesně poplatný dnešní době. Jeho výhodou je, že něco málo možná mladým Američanům utkví v hlavě o tom jak se jejich dědové statečně byli s fanatickými Japíky. Japíci zase možná zaslzí, když uvidí své dědy po samurajsku bojovat až do posledního dechu s těmi odpornými Američany co je dodnes okupují (Japonci se na rozdíl od Němců za svoji minulost nestydí a na dědy vzpomínají jako na hrdiny). Když si budu chtít někdy zase pustit Midway, rozhodně sáhnu po té z roku 1976 ze které nešplýchá americký patos hektolitry. S Hestonem, Fondou a d... A už mi asi vůbec nebude vadit, že některé záběry budou vypadat archaicky. Pořád lepší než toto u čehož jsem se jen děsil, že se náhle před Bestem objeví na plátně po vzoru hry 1942 možnost sebrat bonus v podobě raket, zdvojené střelby, či ochranného štítu kolem letadla. A v případě sestřelení nápis Isert Coin a odpočet od desíti k nule. Za tohle já osobně dám maximálně 3 pětikačky ! * * *

Tedy ta třicetiletá Hanička Maciuchová byla v tom roce 1975 (a nejen tehdy) fakt kočka ! Mně se vždycky líbila. Ona a její manžel Jiří Adamíra byli pro mne vždycky takovým noblesním až téměř aristokratickým typem páru ! Film jsem bral jako takovou normální sedmdesátkovou TV záležitost, ale to co rozehrála paní Maciuchová, Brzobohatý a Drbohlav v jednom bytečku to bylo něco ! Tohle opravdu snese srovnání se západními thrillery a psychologickými dramaty. A napomohlo k tomu i to nesocialistické prostředí luxusního bytu. Dokonce si dovoluji tvrdit, že se ve filmu objeví i lehounké erotické dusno. Jak říkám, Maciuchová byla kus a když se pak po bytě vlnila jen v župánku či v těch brutálně krátkých šatečkách jejichž lem dle tehdejší módy končil někde těsně nad stehny a těsně pod zadečkem ..... Uááááá..... Skočil bych jí pod kola taky ! Pro Milana to muselo být něco šíleného. Mít na bezprostředně na dosah takovou kočku, toužit po ní, milovat ji a přitom tušit, že ona ho tam má jen ze soucitu a že nikdy nic nebude... O to hůř pro něj, že právě díky tomu soucitu nereagovala tak jak by žena měla když chce jasně odmítnout neodbytného muže takže se zdálo, že šance ale maličká tu je.... Film celkem slušně graduje a je škoda, že se v závěru víc nepřitlačilo na pilu jako v západních filmech. Tam většinou agresor od zdánlivě bezbranné a mnohem slabší oběti dostane nakládačku aby nakonec už značně poraněn zaútočil naposledy... No, ale ruku na srdce. Být Milanem, nezkusili by jste to také ? Odpoví si po pravdě každý sám. Dávám za 4 lístky do divadla ! Velká spokojenost!!! * * * *

Tohle je klasika, super detektivka z konce šedesátek o lupu v klenotnictví. Spokojenost! Prima herci (zbožňuji Adamíru a mám rád i Matyáše), super byl i Menšík a hlavně arcilotr Krizánek. Jako bonus pár akčních scén a honička tisícovky s carevnou ! :-). Policie se tu omezuje na kriminalisty a film není nijak tendenčně zabarven ideologií. Dávám za 4 diamanty ! * * * *