honajz

Tak trochu námět jako z Mechanického pomeranče a pár jiných filmů a TV seriálů, takže nic objevného. Ray Liotta svůj přerod hraje dost dobře, ale jinak je to zdlouhavé, vlastně o ničem, spousta zbytečných scén, je to delší, než mělo být, a vlastně mám problém i s tím vyzněním, že člověk se může změnit na lepšího, jen když vlastně bude chtít a bude tomu věřit. A už nebude vrah a obětem se bude jezdit omlouvat. Navíc je tady strašně moc náhod, aby to šlo k tomu konci, jak chtěl scenárista, a že stalkera ani mafiána celou dobu nikdo z těch, co ho hlídali, ani očkem nezahlédl, bylo spíše znamením, že hlídají hodě blbě i tak. Zklamání.

Mne tenhle díl moc nebavil. Ubylo rapidně hlášek, Bříza se chová dost pitomě a ani si nedokáže zabezpečit hlavního svědka, aby mu neutekl, Junior hledá podnájem, psycholožka nikde, Vanda nikde. Obtloustlá holka se severomoravským dialektem má být elitní žačkou policejní akademie, drsného učitele střelby hraje na půl plynu Kratina a šéfku celé akademie Hrubešová, která, když nemůže ukázat bobra, jako vždy dokazuje, že herecké vlohy ji minuly hodně zdaleka - což je tady vidět při její závěrečné scéně, kde jí snad ani neřekli, jak běhat v policejní sukni a jak správně držet v ruce pistoli. Ach jo. A chápu dobře, že tímhle nijak neukončeným dílem 4. série končí? Divné, fakt podivné.

Hvězda za kameru a výpravu, tam fakt klobouk dolů. Jinak jsem dostal naservírovaný prostinký příběh, který by vystačil tak na dvacet minut, nesympatickou asexuálně vyhlížející tomboyku, strašidelný příběh, se kterým se pak nepracovalo (!) - fakt, čaroděj ani děsivá holčička už vysvětleni a nějak do detailu využiti nejsou, jen furt někam šepotem lákají, aby bylo jako to strašidelno, dále se mi dostane politicky korektně černocha a genderově ženské hrdinky (stejně jako v hororu V lese dnes v noci nikdo nespí), voiceoveru (!), rýpání do církve, muchomůrek, parodie na boží oko, Měsíce na nebi, který by měl couvat, ale dorůstá, a celkově to spíš připomíná hodně, ale hodně laciný odvar Krabata, než Jeníčka a Mařenku, bo nedojde ani na "vidím světýlko", dokonce ani na loupání perníku. Come on! Jinak příběh je, že někdo někam přijde, tam stráví nějakou dobu, a pak zas odejde, nějaké napětí, zvrat, střet, tedy kolize, to tu fakt není, navíc ten závěrečný "souboj" je tak rychlý a odbytý, bez obrany (!), až mě to urazilo.

Hvězda za snahu natočit polský horor. Jinak je to ale samé klišé, nedává to logicky smysl (ta prvotní věc, to si jí nikdo na světě nevšiml a nešel do lesa hledat?; ten chlap, co má protézy, se živí jak, když nevychází?, kolik tam zmizelo lidí z tábora za těch dvacet let - nikdo je nehledal?, jak daleko můžou být od základního kempu - kde jsou ostatní, kam zmizeli? apod.), je to dlouhé a o ničem, o ničem, jen čekáme, kdo je další na řadě, odškrtneme si z těch pěti lidí dalšího, a když nám začnou postavy docházet, přihodíme poldu. Taky by mě zajímalo něco víc o té mutaci, jak to, že jsou nesmrtelní, proč mu holka neusekla hlavu (taky jste to čekali, ne?), proč musí být kněz imrvére hned na kluky a proč tu máme vůbec problematiku gayů? Protože Netflix, že? Povinnost protlačit genderové (kdo vyhraje a je nejlepší v tomto filmu?) a politicky korektní věci i do teen hororu, fuj. Jo, a co ta retrospektiva, jakou ta tam mankote měla mít smysl?

Jejda, to bylo blbé. Ten zvrat ve dvou třetinách filmu mne napadl asi po deseti minutách (když se konečně kamery přestaly klepat), ono tam zas tak moc lidí není ostatně, jen jsem nechápal potom některé promluvy (třeba při pauze na čůrání - jako proč by si takto intimně říkali takové zbytečné kokotiny?) nebo jejich jednání (opět zcela zbytečné). Mno, pak nsleduje skoro čtvrthodinová (!) retrospektiva, aby se to nakonec překlopilo v nechtěně komický komiks. Fakt. Jinak, když zkouknete prvních deset minut filmu a pak skočíte na cca 57. minutu, o nic moc nepřijdete.

Určitě lepší jak Polibky, ale pořád si říkám, čím je Cross tak výjimečný a všichni z něho připo.sraní, když nakonec běhá jak idiot akorát od telefonu k telefonu po městě. Což mi taky vadilo a zde v komentářích to zmiňuje golfista, že začátek je vykradený Cliffhanger a ty telefony ze Simon Says a z Die Hard 3. A celý ten zvrat mi nakonec přišel směšný a pokud si rozeberu, jak složitě se celý ten zločin odehrál (a jak jednoduše se dal vylákat malý Boris ven k telefonní budce, aniž by si ho někdo všiml), tak mi to přišlo tak překombinované, že až na hlavu padlé. Dva roky příprav a takhle zpackaný výsledek. Přitom nikdo nedosáhl toho, čeho chtěl, a podezřelí lezou kriminalistům přímo do rány. Nakonec tomu chybělo napětí, i když se Lee Tamahori snažil tomu dát alespoň nějakou štábní kulturu a výraz - ale když dostane do ruky mizerný scénář a trikaře z první pomocné, pak dost těžko může natočit něco lepšího. A Monica Potter moc hrát neumí.

Pravda, triky za tu dobu zestárly a ta hlavní hérečka je nesympatická jak sviň (a v jakože těch svých 60 letech má ta její postava krásně vybělené a rovné zuby), ale jinak to má spád, napětí, Julian Sands je dostatečně démonický, jeho protivník dostatečně drsný i slabý zároveň, a dobro nakonec porazí zlo (bez dovětků na konci) a takové horory mám rád. Navíc je tam dost dobrých hlášek, amíšové nebo jak se jim říká, prostě poctivý ani ne tak horor jako spíš akčnější film s nadpřirozenými prvky, jakých v osmdesátkách vzniklo víc (Velké trable v malé Číně, Zlaté dítě apod.) a kde nešlo o naturalistické smrti, ale mírné napětí a zábavu.

Docela zklamání. Takhle, jak je to ve filmu podané, je Appalačská stezka vlastně brnkačka, bary, ubytovny a restaurace skoro na každém rohu, prochází tudy spousty lidí, takže ani v tak osudové chvíli, kdy spadnete o dva metry dolů z cesty na římsu, se vlastně nemusíte bát (vážně, té scéně naprosto, ale naprosto chybí osudovost, a to vím, o čem mluvím, taky jsem měl to ""štěstí" viset za dost nepříznivých okolností, kdy mi hrozil hodně nepříjemný pád), sem tam narazíte na bláznivé ženské, jindy na manžele obtloustlých dam, a se starým kámošem celou dobu probíráte ženské a sex, případně si hrajete na sečtělého a děláte encyklopedického průvodce. Filmy s tematikou přesunu z bodu A do bodu B by měly mít nějaký vnitřní podpříběh, důvod, proč se dívat dál, protože dva dědci na výletě se brzy okoukají, zvlášť po dvou hodinách, a ty krásy přírody ostatně taky. Jak řekne v závěru jeden z hrdinů: "Proč chceš vidět nějakou další horu? Neviděl jsi jich cestou už dost?" A o tom mluvím. Prostě mi to celé přišlo až moc nereálně pohodové, problémy vlastně neexistovaly, a pokud se jeden objevil, hned se vyřešil. Mne by zajímalo, jak to měli s jídlem, jestli netrpěli někdy hlady, co dělaly nohy a klouby, jestli měli nějaké mazání třeba?, jak to, že jim jedno oblečení vydrželo čtyři měsíce a tak. Ale jinak fajn vidět kluky Redforda a Nolteho, jak si štrádují, to zas jo.

Na úvod si zahraju na bohemia-regenta a doplním, že autorem a režisérem tohoto dokumentu je Jiří Voráč. Jinak více vystoupí a promluví v tomto dokumentu Mirek Donutil, Bolek Polívka a Václav Havel. K samotnému sestřihu - moc se mi líbí, že si odpouští jakékoliv promluvy a pracuje jen střihovou skladnou původních a neupravovaných dokumentů, rozhovorů, TV vysílání a TV novin, studentských VHS záznamů a tuším jsou tam i zvukové stopy z Československého rozhlasu. Dokument se dělí na čtyři části - do 26. 11., generální stávka, do konce prosince a epilog s Václavem Havlem. Tady jsem doufal, že dostane víc prostoru - je zde jen příjezd do divadla a setkání v divadle, ale už ne plný Svoboďák lidí, kam pak Havel přišel promluvit i k obyčejným lidem. Zatímco úvod se čistě věnuje Brnu, mezidobí do prosince sleduje i situaci v okolních městech - Vyškově, Břeclavi - a tomu, jak lidé tam byli vlastně zcela neinformovaní, co se děje, protože viděli do té doby jen zprávy ČsT. A také sleduje kauzy pálení dokumentů ze strany StB. Závěr dokumentu popíše osudy některých lidí z dokumentu, kdy překvapí, že někteří komunisté vlastně i poté měli docela veget. Přidanou hodnotou je tehdejší Brno ještě se slavným Sputnikem, Pipi Grilem a dalšími dnes již neexistujícími ikonami štatlu. V jedné scéně tam starší paní je poněkud skeptická k celé revoluci a ptá se mladých, jestli budou mít takové nadšení a hlavně chuť do práce, až celá ta euforie skončí. A jestli si myslí, že se fakt něco změní. Dobrý je i rozhovor s prodavačkou Pipi Grilu, která si povšimla, že lidé v té době jsou spíš víc zlí a naštvaní a popudliví. Což je zajímavý postřeh. Nu, a samozřejmě jsem celou dobu koukal, jestli se tam někde uvidím, protože jsem to osobně prožíval a chodil tam, ale smůla, své minulé já mi nebylo žel dáno potkat. :-)

Jsou to slabé čtyři, dějová linka nepostrádá klišé podobných filmů, ale mně se líbil ten pokus o jakousi realističnost v rámci v podstatě sci-fi žánru, ty vnitřní běsy jsou zahrané fakt dobře (u scény nad fotbalovým hřištěm jsem se docela bál), navíc to tady má čtvrt hodiny před koncem zajímavou mysteriozně snovou pasáž. Richard Lynch strašně připomíná Rutgera Hauera - co mne překvapilo, že on, ani Daniel Quinn, už nežijí, oba zemřeli v podstatě ne tak staří. A film také hodně stojí na výkonu Hilary Shepard - její podání vysmáté věštkyně, z toho až mrazí, prostě vysmáté zlo. Taková klasika 90. let v tomto žánru, naprosto sebejistě režijně, dějově i herecky vedená.