honajz

Starosvětsky vyprávěná špionážní historka, která na jednu stranu nepřináší nic nového, na straně druhé je v době akčních snímků příjemným osvěžením. Špion(i) jsou jednoduchým špionážním filmem. Vincent, který vystudoval práva, ale má k nadřízeným spíše negativní postoje, se živí všelijak. Nyní s kamarádem pracují v úschovně zavazadel na pařížském letišti a sem tam si přivydělají nabouráním do některého z kufrů. Pak však omylem otevřou jeden diplomatický kufřík a skončí to tragicky. Vincent musí souhlasit, že pomůže tajným oddělením (francouzskému i britskému). Bohužel se však zamiluje do manželky sledovaného, navíc nadále raději jedná na vlastní pěst. Ani on však není schopen zabránit ke konci další tragédii - a k další se schyluje. Příběh má pomalé tempo vyprávění. Nějaká akce se odehraje na začátku a ke konci filmu. Což vůbec není na škodu, protože se režisérovi šikovně daří navodit atmosféru. Třeba úvodní scéna filmu - postupné procházení letištěm, déšť na ranveji, přistávající letadlo, opuštěné prostory letištní haly, točící se pás se zavazadly - to vše je natočeno tak, že má člověk nejen pocit, jako kdyby tam byl, ale jak odplývá minuta za minutou v oddechovém čase letiště... Podobně pak působí i pečlivě vystavěné scény dalšího vyprávění, jež prostinké a obehrané špionské historce dodávají zajímavé a přitom současné grády. K tomu uvěřitelné herecké výkony postav, žádné přehrávání, hodně náznaků místo doslovného vysvětlování pro tupé... Skutečně, i přes "obyčejný" look jeden z mála skutečně podařených a navíc žánrových filmů poslední doby.

Skutečně jsem od tohohle filmu čekal víc. Větší hloubku, větší myšlenku. V seriálu to bylo tak hezky tajuplně zahaleno, mysticky obaleno, tady se jen opakují fráze z několika předposledních dílů a celé to vypadá jak z druhého dílu Vzpoury mozků, jj, toho komiksu, co vycházel v Abíčku. Čekal jsem větší propojenosti, více vysvětlení záhadných věcí na lodi, třeba i vysvětlení role Starbuck nebo průvodců Baltara a Šestek... Nebo jak přežil Baltar útok na Capricu... A tak nějak.. Proč je sem tam nechali Cyloni utéct... No, nekonalo se...

Nezávislý mexický film z roku 1995, který získal řadu ocenění a v němž se objevuje mladičká Salma Hayek. Asi su blbej, ale co je na týhle víc jak dvouhodinový telenovele úžasnýho? Patetický a přehnaný herectví, nesympatický postavy, naprosto jasné vyústění celého příběhu cca od 8. minuty filmu. Papundeklový dekorace a samej interiér. Televizně nasnímaný...

Mám tenhle seriál včetně TV filmů rád. Postavy jsou uvěřitelné, hlavní hrdina je sice sem tam trošku trouba, ale jinak odborník na svém místě, který jen hledá svou pozici po životním otřesu. K tomu suchý britský humor.

Hodnotím zatím pilot, a protože jde o inteligentní seriál, nedávám mu moc šancí - americké vypatlané publikum inteligentní seriály vcelku pravidelně posílá do kytek už po první sezoně. Nejenže je pilot seriálu inteligentní, ale i vtipný, bere věci s nadhledem a dokáže vtipně kritizovat i rodinné a sociální problémy - náznakem, nikoliv natvrdo, jak je tomu zvykem v mnoha seriálech jiných. Navíc ústřední dvojka agenta FBI a zločince je dobře vybraná a skvěle oba herci hrají.

Po prvních pěti dílech dávám zatím lepší 3 hvězdy. Možná půjdu na 4, ale až podle vývoje seriálu, který má zajímavý nápad i potenciál, ale pár indicií mne varuje, že to scenáristi můžou lehce zničit jako zničili Heroes. Efekty jsou úžasné, dokonalá kamera, práce s atmosférou, barevnými odstíny... Zápletka zajímavá. Jen ty postavy tak nějak, mi nesedí. Nesedí mi mladej Fiennes a nevěřím mu jeho roli. Ostatní se hodně snaží, ale pořád se nemůžu zbavit dojmu, že to, co se stalo, bude jen atraktivním pozadím pro rodinné problémy - viz naprosto zbytečný díl v řetězci fast foodu s tím dealerem. Jsou tam nelogické věci, kdy třeba agent FBI hned uvěří anonymnímu telefonátu, nebo že letěj do Německa, aby zjistili, že v době výpadku padaly z nebe vrány (to nepadaly i jinde a nikdo si toho nevšiml?) A skutečně mi začíná vadit, že místo mysteriozní cestou se tvůrci vydávají tou cestou rodinných problémů a začíná to vypadat spíš jako Zoufalé manželky na Měsíci. Ostatně, většina 5. dílu byla WTFkoidní... EDIT PO 6. DÍLU: Snižuju na dvě hvězdy. Tohle je fakt o ničem a WTF momentů stále víc. --- EDIT po všech dílech. Nechám tři hvězdy. Na rozdíl od Lost se aspoň tvůrci snažili jednotlivé linie pospojovat, ale těch děr a logických nesmyslů je tak skutečně až moc. Některé věci jsou nahozené, jiné nedovysvětlené, jindy si už člověk ťuká na čelo (SPOILER: Když už na mně míří pistole napojená na mechanismus odpočtu a automatického stisku spouště, je možná jednodušší mezi pistoli a člověka umístit překážku, do níž by se kulka zaryla, než složitě přemýšlet, který drát dřív a jak, a dávat k tomu návod ve formě písničky z Dr. Seusse. Celé se to tváří tak strašně komplikovaně, ale už to neřeší třeba nerovnováhu, kdy lidé, kteří měli žít, spáchali sebevraždu. Stejně tak ti, co nic neviděli - proč hned zavádět sebevražedné a vražedné sdružení, když není jasné, jestli ti lidé nespali nebo mohlo jít o jiný problém? A nakonec mi vadí, jak seriál lavíruje mezi osudem daným a možností svobodné vůle, aby pak se přiklonil spíše k té determinaci, ale zase už dále nerozvíjí téma Božího muže... Zkrátka v mnoha ohledech se seriál posléze stává poněkud nevyváženým a neujasněným, postavy se chovají divně a všelijak, nu a co říci ke konci? Mysleli si tvůrci, že na konci každé sezóny přijdou další vize budoucnosti a zase se budou lidi honit za fantomy? Sorry, ale už v první a jediné sezóně to bylo časem únavné. A btw, kde je v posledním dílu ten nacista, co měl přiletět do Ameriky? Jo, a btw 2, jak to, že když byl v Americe den, byl den i ve všech dalších zemích světa, a ne třeba v Afghanistánu noc? A btw 3 - docela by mne zajímalo vysvětlení klokana - symbol, nebo náznak toho, že jde o sen?

Francouzský režisér Louis Malle netočí tradiční filmy, ale spíše jakési surreálné bizarnosti. Viva Maria! žel zůstala na půl cestě. A to na půl cestě mezi surreálnou hříčkou a jakýmsi odlehčeným, avšak dramatem. Úvod snímku je pojat jako kramářská píseň a dozvíme se o minulosti dívky (Brigitte Bardot), která coby Irka s otcem bojovala proti nenáviděným Angličanům a pomáhala vyhazovat do vzduchu jejich budovy, kasárna a mosty. Pokračovali s tím i v USA, kde byl otec vojáky zabit, a tak Maria utíká do Mexika. Zde se seznámí s kočovnou společností a její majitelkou (Jeanne Moreau). Když jí však místní vojsko, spřažené s místní církví, zabije milence, rozpoutají obě ženy občanskou válku. Dalo by se říci, že by film klidně mohl být pojat jako vážný námět. Malle jej však rozvádí ve svém stylu - tj. úletově, sem tam parodicky, surrealismu je zde minimálně, zato hodně vtípků - puška se zrcátkem, střílející za roh, cvičení holuby s výbušnými granáty, rozbité nástroje v mučírně, hlava v dlaních... Avšak pořád je to málo a film balancuje právě mezi dramatem a totální parodií, přičemž se nedokáže rozhodnout, kam se spíše přiklonit. Nehledě na to, že parodický je v prvních minutách a v poslední půlhodině a mezitím sledujeme hodně písničkových výstupů v kabaretu, jež po hodině začnou nudit, protože nic nového k ději nepřinášejí, a sledovat jen, jak se z mladé dívky postupně stává profesionální zpěvačka, nijak moc nezabaví. Kdysi jsem na ČT zahlédl jen závěr a ten se mi moc líbil. Teď, když jsem viděl film celý, jsem spíše zklamán nenaplněným potenciálem a jeho celkovou neujasněností.

Film údajně o chlapském kamarádství, kde se všichni chlapi chovají jak teplouši a kde se pořád mluví jen o sexu (ještě se hraje poker, ale třeba o fotbale nebo hokeji nepadne ani slovo). Peter se zasnubuje se Zooey a po nezbytných návštěvách rodičů plánují svatbu. Koho ale má Petr pozvat jako svého svědka, když v podstatě nemá žádné kámoše? Po trapných pokusech jednoho parťáka najde, a protože mu chlapské kamarádství chybělo, začne na tomto novém objevu ujíždět - až je ohrožena i ona svatba. To je celý půdorys tohoto filmu, který bych si netroufl označit ani za komedii, natož romantický film. Spíše jde o jakýsi hybrid, kde si v mnoha sprostých dialozích tvůrci pravděpodobně řeší nějaké své pubertální problémy, a tváří se přitom, že na věci koukají z nadhledu dospělých. Nedejte se mýlit, jde o kamufláž a film má blíž pubertálním homosexuálním touhám než skutečnému nadhledu nad uvedeným tématem chlapského kamarádství. Jako film, kde se onen nadhled povedl, beru třeba Old School (Mládí v trapu). Odtud asi režisér Hamburger nebo jak se jmenuje (Hamburg) čerpal. Jenže si neuvědomil, že skutečně ne celá konverzace chlapů (i holek) se točí kolem šukání, kouření apod. Tady ano a zní to opravdu hodně trapně. Navíc hlavní postavy jsou nejen nesympatické, ale ani hercům nevěříte jejich role. Ústřední pár nemá mezi sebou nějaké charisma, jiskření, zkrátka jim opět nevěříte jejich rádoby skvělý vztah (a onen srdce- a slzyrvoucí konec). Na rozdíl od Old School totiž chybí přesvědčivé, uvěřitelné a propracovanější charaktery postav. Kdybych chtěl být cynický, řeknu, že seriál Sex ve městě má postavy charakterově propracovanější, než je tomu u tohoto filmu. A s tím padá i uvěřitelnost tohoto snímku, kde sice pár vtipů je zábavných, ale celkově jako chlap se v něm nějak nemůžu najít. Protože když už jdeme s kamarády na pivo, povídáme si ani ne tak o ženských a sexu (jako že taky, ale ne hlavně), ale taky o fotbale a hokeji, světové krizi, nových filmech a seriálech, dokonce o nemocech... Ale o ničem takovém si v tomto filmu chlapi nepovídají. Zato se hodně - až nečekaně moc - probírají pejskové a homosexuální vztahy. Takže nevím, co si o tvůrcích myslet...

Typická komedie na téma ošklivý zamindrákovaný brejloun a krásná dívka, tentokrát francouzské provenience. Cyprien, tak se i komedie jmenuje v originále, je sice počítačový nadšenec (což se projevuje tím, že paří hry, obdivuje svět Hvězdných válek a je nesmělý a doma zalezlý), ale v zaměstnání i v soukromém životě nešika a lůzr k pohledání. Doma si před spaním pouští video se současnou nejslavnější sexy modelkou. Když je nutné najít ve firmě, kde dělá, někoho na obálku, kupodivu k jeho názoru se přikloní majitelka. Sám Cyprien má předat dárek. Jenže majitelčin syn chtěl na obálku protlačit svou milenku, jinou modelku, a tak Cypriena odstaví a těžce mu zavaří... Jenže stále je tu kyberprostor a nečekaná možnost, která Cypriena zmužní a on se může pomstít i stát se mužem svých snů... Jen si nevšimne, že na to doplácí jeho charakter. Současné francouzské komedie bohužel nechápu - začínají pro mne být zhruba tak srozumitelné jako thajské nebo korejské horory. Ani tady není v podstatě čemu se smát, spíše se člověk diví, jaké pitomosti můžou někoho napadnout natočit. Role Pierre Richarda bývaly lehce úsměvné, nebyl to úplný pitomec ani vizáží, ani činy, a nebylo těžké mít toho hodného moulu rád. Cyprien je vizáží totální pitomec, chová se jak idiot, ale tvůrci chtějí, abychom ho takového měli rádi. Jenže na něm není co mít rád, takového cvoka by každý rád taky ignoroval a nakopl. Takže nakonec nechápete, co se na něm může té docela hezké holce z práce líbit, že k němu nakonec přilne. Zkrátka to tu skřípe, jde jen o blahovůli scenáristů, aby pitomec byl hodným a milým stvořením. Přitom stačilo málo - netlačit tak na pilu. Nevím, jestli je francouzský divák už také tak tupý, že musí mít všechno na doraz a nepozná náznaky. Tam, kde Pierre Richardovi stačily právě ony nesmělé náznaky, musí mít Cyprien těžké velké brýle, předkus a šilhat. Tam, kde by Pierre Richard zkoušel podložit neustále se houpající stůl vším možným, tam Cyprien musí stůl rozbít na padrť. Možná pro tupce je takový doslovný humor přínosem, osobně ale oceňuji onen náznakový.

Tak co jsem viděl pár dílů, docela si mi to líbilo. Připomnělo mi to novácký seriál On je žena, nebo jak se to jmenovalo. Až na to, že tady šéfredaktor, sukničkář, se jednoho dne změní v ženskou skutečně, ne jen make upem. A protože se změní v hezkou ženskou, hned musí čelit nemravným návrhům a sám si prožít, čím procházely ženy, když on po nich vyjížděl. Mezitím se řeší problémy firmy a když se člověk chce odreagovat, docela tenhle seriál jde. Není prostě tak tupý, jak většina argentinských telenovel.