Eodeon

jsem rád, že jsem výjimečně dal na recenze a do kina na film nešel, jak jsem plánoval původně. býval bych byl zklamaný mnohem víc. ukázalo se, že remake má daleko ke klasickému hororu, jak ho znám a mám rád. jedná se především o gore film usilující diváka zhnusit a teprve v druhé řadě vyvolat hrůzu. soukromá projekce po půlnoci v rozlehlé liduprázdné budově mě naštěstí přiměla se párkrát nejistě ošít v křesle a kupodivu i napjatě čekat, které klišé předvedou tvůrci příště. vysoký potenciál nápadu s léčením duševně nevyrovnané narkomanky proti její vůli, do něhož zasáhnou démonické síly, ale zabíjí přílišná konvenčnost. potěší jednotlivosti, jako občasně zajímavé nasvětlení scény, zdařilé gore efekty, výtvarné provedení lesa, krvavá sprška v závěru, ovšem jako celek film selhává. dát osobnostem postav více než jeden rozměr, přidat jim k tomu ještě krapet rozumu a vyhnout se alespoň některým, nejhorším klišé, mohlo to vzbudit větší zainteresovanost u diváků a mít za následek ztíženou předvídatelnost. přispělo by také, kdyby tvůrci trochu přitvrdili. nejsem sice nakloněný nechutnostem, ale to platí především tehdy, jsou-li čistě samoúčelné. pokud cíleně a ve správných dávkách napomáhají děsivé atmosféře, nebráním se jim. ačkoliv se tak zveličené reklamě nedalo ani na okamžik věřit, od filmu, který slibuje to nejděsivější, co jsem kdy viděl, jsem přeci jenom čekal víc a jistě jsem nebyl jediný. po vynikající Chatě v lesích ale už nic takto přízemního a žánrově ortodoxního nelze brát vážně.

úsilí o autentickou reminiscenci osmdesátých let, jakkoliv jde z principu o pouhé zdání, Larraín dovádí ad absurdum, tedy k naprosté dokonalosti, a i když se zdá, že mu obětoval i své obvykle stěžejní umělecké ambice a učinil jej svým prvořadým zřetelem, není to tak úplně pravdou. nápadná a snad do jisté míry i zcizující estetika videozáznamu, jaká na velkém plátně přirozeně působí notně nepatřičně, neslouží totiž jen k navození specifického diváctví, kombinujícího dokumentarizující a energetický modus, ba ani v první řadě. lze jí vysvětlovat především jako jednotící princip, díky nemuž všechny komponenty od původního materiálu po nevkusné reklamní koláže a stárnoucí archivní záznamy splývají v jednolitém, a proto nerušivém, a proto samo o sobě příjemném vizuálním toku. dokonce i úvodní titulky disponují charakteristickými žlutými a fialovými stíny a unikají přesnému zaostření, zatímco je mřížuje podivná textura zdánlivě způsobovaná archaickým technickým aparátem. těžko tedy vnímat stále méně a méně zřetelné hranice, například mezi uměleckou fikcí a kvazidokumentární rekonstrukcí, ale nade vše mezi neškodnou nezávaznou reklamou a politicky nabitou propagandou. čím méně znatelné jsou rozdíly v "řeči" reklamy a propagandy, tím silnější vyvstává nutkání se po nich tázat. odtud, z těchto otázek, pak pramení jiné emoce, kontrastní k lahodně sjednocené vizualitě - nejistota, nepokoj, zmatení, bezradnost. a tak nakonec není vůbec snadné ani pohodlné tento film plný paradoxů sledovat a už vůbec není lehké opájet se sebeklamem o vlastním diváckém nadhledu.

kontroverzní posunutí děje přede všechny dřívější star treky jsem osobně přijal s lehce rezervovaným povděkem a i ten mnohokrát kritizovaný element "časové studené války" bych si troufnul označit jako neotřelé zpestření do té doby čím dál stereotypnějšího televizního fenoménu, ačkoliv tvůrci potenciál tohoto nápadu zužitkovali jen v omezené míře. nakonec, totéž lze říci i obecně o prvních dvou řadách seriálu, které sice mají svůj díl vynikajících epizod, ovšem při zprůměrování se jeví jako velmi slabé. ztotožňuji se i s převažujícím názorem fandomu, že celková úroveň prudce stoupla se třetí sezónou a kulminovala ve čtvrté řadě před svým zcela nezaslouženým předčasným ukončením. závěrečná epizoda "These Are the Voyages..." nutně skončila (mírně řečeno) rozpačitě. obzvláště, pokud jste si oblíbili stejné postavy jako já, tedy zejména Tripa a dále samozřejmě T'Pol a Phloxe. mimoto, čtvrtá sezóna mě osobně velmi potěšila obrovskánským množstvím souvislostí s Původním seriálem, což navíc pomohlo utužit kontinuitu startrekových seriálů, kterou ENT do té doby spíše narušovala. P.S.: výčet mých nejoblíbenějších (≠ nejlepších) epizod seriálu (vzhledem k tomu, že jsem k seriálu ze všech star treků přilnul nejméně, jedná se o velmi benevolentní výběr): 1. sezóna: 1x04 Strange New World (Tajemný nový svět), 1x05 Unexpected (Nečekané setkání), 1x13 Dear Doctor (Drahý doktore...), 1x17 Fusion (Splynutí) a 1x23 Fallen Hero (Padlý hrdina); 2. sezóna: 2x02 Carbon Creek (Carbon Creek), 2x04 Dead Stop (Konečná), 2x05 A Night in Sickbay (Noc na ošetřovně), 2x09 Singularity (Singularita), 2x03 Dawn (Svítání), 2x16 Future Tense (Čas budoucí) a 2x22 Cogenitor (Spolurodič); 3. sezóna: 3x06 Exile (V exilu), 3x08 Twilight (Soumrak), 3x10 Similitude (Symbiont), 3x14 Stratagem (Válečná lest), 3x15 Harbinger (Předzvěst), 3x18 Azati Prime (Azati Jedna), 3x19 Damage (Nevratné škody), 3x21 E² (E na druhou) a 3x24 Zero Hour (Hodina H); 4. sezóna: 4x01 Storm Front, Part I. (Bouřková fronta, část 1.), 4x02 Storm Front, part II. (Bouřková fronta, část 2.), 4x04 Borderland (Hraniční pásmo), 4x05 Cold Station 12 (Kryostanice 12), 4x06 The Augments (Augmenti), 4x07 The Forge (Výheň), 4x08 Awakening (Probuzení), 4x09 Kir'Shara (Kir'Shara), 4x11 Observer Effect (Zaujatí pozorovatelé), 4x12 Babel One (Babylon jedna), 4x13 United (Spojenci), 4x14 The Aenar (Aenarové), 4x15 Affliction (Onemocnění), 4x16 Divergence (Postižení), 4x17 Bound (Pouto), 4x20 Demons (Přízraky) a 4x21 Terra Prime (Terra I).

všechny iluze stranou - je to samozřejmě naprostý trash a to z jakékoliv myslitelné perspektivy, a přeci seriál fascinovaně sleduji s ústy dokořán, neschopen přimět se odtrhnout od něho oči. zcela bez nadsázky doporučuji všem podobně masochisticky naladěným divákům, kteří touží vidět krystalicky čistý brak, s nablýštěným povrchem, hýřící pastelovými barvami, nejlacinějšími vizuálními i zvukovými efekty a infantilními "soup opera" historkami ("příběhy" by bylo silné slovo) napuštěnými v hormonech a tělesných tekutinách všech těch modelek a manekýnů. všechno, k čemu jsem si vypěstoval na masové kultuře tak silný odpor - všechno myslitelné od nepokryté indoktrinace ideologií konsumerismu na jedné straně přes scénáristickou impotenci, mizerné herectví a plastikové rekvizity po perverzní moralizování - se v přímo hyperbolizované podobě sešlo na jednom místě. nejhorší je ironicky právě to, že seriál se ke všem těm hanebnostem jako kdyby přímo pyšně doznával a činil z nich své největší přednosti, jako kdyby se snad jednalo o "campy" satiru, ačkoliv k té už nemůže mít seriál dál. nebere se vážně, a tak svádí nebrat ho vážně. to by ovšem byla největší chyba. P.S.: jedna hvězda za tvář Andyho Greye (protože bych chtěl mít taky takovou).

výčet mých nejoblíbenějších (≠ nejlepších) epizod seriálu: 1. sezóna: 1x03 Parallax (Parallax), 1x06 The Cloud (Mrak), 1x12 Heroes and Demons (Hrdinové a démoni), 1x13 Cathexis (Cathexis) a 1x14 Faces (Tváře); 2. sezóna: 2x08 Persistence of Vision (Přeludy), 2x16 Meld (Splynutí myslí), 2x19 Lifesigns (Známky života), 2x21 Deadlock (Siamská dvojčata), 2x23 The Thaw (Strach), 2x24 Tuvix (Tuvix) a 2x25 Resolutions (Rozhodnutí); 3. sezóna: 3x06 Remember (Vzpomínky), 3x07 Sacred ground (Posvátná půda), 3x14 Alter Ego (Alter Ego), 3x21 Before and After (Předtím a potom), 3x23 Distant Origin (Vzdálený původ) a 3x26 Scorpion, part I. (Škorpion, část 1.); 4. sezóna: 4x01 Scorpion, part II. (Škorpion, část 2.), 4x04 Nemesis (Nemesis), 4x07 Scientific Method (Vědecká metoda), 4x08 Year of Hell, part I. (Rok pekla, část 1.), 4x09 Year of Hell, part II. (Rok pekla, část 2.), 4x10 Random Thoughts (Náhodné myšlenky), 4x11 Concerning Flight (O létání), 4x13 Waking Moments (Chvíle bdění), 4x14 Message in a Bottle (Zpráva v láhvi), 4x16 Prey (Kořist), 4x18 The Killing Game, part I. (Hra na zabíjení, část 1.), 4x19 The Killing Game, part II. (Hra na zabíjení, část 2.), 4x21 The Omega Directive (Směrnice Omega), 4x22 Unforgettable (Nezapomenutelná), 4x23 Living Witness (Živý svědek), 4x25 One (Sama) a 4x26 Hope and Fear (Strach a naděje); 5. sezóna: 5x01 Night (Noc), 5x02 Drone (Voják), 5x04 In the Flesh (Z masa a kostí), 5x06 Timeless (Proti času), 5x10 Counterpoint (Kontrapunkt), 5x11 Latent Image (Skrytý obraz), 5x12 Bride of Chaotica! (Chaotikova nevěsta), 5x13 Gravity (Přitažlivost), 5x15 Dark Frontier, part I. (Temná hranice, část 1.), 5x16 Dark frontier, part II. (Temná hranice, část 2.), 5x18 Course: Oblivion (Směr: zapomnění), 5x20 Think tank (Kroužek expertů), 5x21 Juggernaut (Moloch), 5x22 Someone to Watch Over Me (Ten, kdo mě hlídá), 5x24 Relativity (Relativita) a 5x26 Equinox, part I. (Equinox, část 1.); 6. sezóna: 6x01 Equinox, part II. (Equinox, část 2.), 6x04 Tinker, Tenor, Doctor, Spy (Břídil, tenor, doktor, špeh), 6x07 Dragon's Teeth (Dračí zuby), 6x11 Fair Haven (Přístav v bouři), 6x12 Blink of an Eye (V jediném okamžiku), 6x14 Memorial (Památník), 6x17 Spirit folk (Duchové) a 6x25 The Haunting of Deck Twelve (Strašidlo z paluby dvanáct); 7. sezóna: 7x07 Body and Soul (Tělo a duše), 7x09 Flesh and blood, part I. (Vlastní krev, část 1.), 7x10 Flesh and blood, part II. (Vlastní krev, část 2.), 7x14 Prophecy (Proroctví), 7x15 The Void (Prázdnota), 7x16 Workforce, part I. (Pracovní síly, část 1.), 7x17 Workforce, part II. (Pracovní síly, část 2.), 7x18 Human Error (Lidská chyba), 7x20 Author, Author (Autor, autor) a 7x24 Renaissance man (Renesanční člověk).

výčet mých nejoblíbenějších (≠ nejlepších) epizod seriálu: původní pilot The Cage (Klec); 1. sezóna: 1x01 Where No Man Has Gone Before (Kam se člověk dosud nevydal), 1x06 The Naked Time (Čas obnažení), 1x08 Balance of Terror (Rovnováha hrůzy), 1x13 The Galileo Seven (Sedm z Galilea), 1x17 Shore Leave (Dovolená), 1x23 A Taste of Armageddon (Příchuť zkázy), 1x24 Space Seed (Vesmírné sémě), 1x25 This Side of Paradise (Vyhnání z ráje), 1x26 The Devil in the Dark (Ďábel v temnotě), 1x27 Errand of mercy (Věc soucitu) a 1x28 The City on the Edge of Forever (Město na pokraji Věčnosti); 2. sezóna: 2x01 Catspaw (Návnada), 2x02 Metamorphosis (Proměna), 2x03 Friday's child (Páteční dítě), 2x05 Amok Time (Čas amoku), 2x06 The Doomsday Machine (Stroj zkázy), 2x07 Wolf in the Fold (Vlk v ovčíně), 2x15 Journey to Babel (Cesta k Babylonu), 2x20 A Piece of Action (Podíl z akce) a 2x26 Assignment: Earth (Místo přidělení: Země); 3. sezóna: 3x01 Spectre of the Gun (Přízračná přestřelka), 3x04 The Enterprise Incident (Případ Enterprise), 3x07 Is There in Truth No Beauty? (Což v pravdě žádná krása není?), 3x09 The Tholian Web (Síť Tholianů), 3x10 For the World is Hollow, and I Have Touched the Sky (Neboť svět je dutý a já se dotkl nebe), 3x13 Wink of an Eye (V mžiku oka), 3x17 The Mark of Gideon (Prokletí Gideonu), 3x21 Requiem for Metuselah (Rekviem za Metuzaléma) a 3x23 All our yesterdays (Všechny naše včerejšky). PS. : nutno dodat, že kouzlo mnoha epizod má původ ani ne tak v seriálu samotném, ale v literárních adaptacích od Jamese Blishe (tak řečené "blishovky"), které vyšly i česky a já měl tedy příležitost si je přečíst dávno před zhlédnutím seriálu, kdy jediným limitem byla fantazie čtenáře.

raději sice dávám přednost subtilnějšímu strašení, dovedu si ale užít i tu kapkou rodinného sentimentu říznutou, nevkusně nadnesenou duchařinu, jakou se ukázal být The Conjuring. od režiséra Jamese Wana jsem po Insidious čekal alespoň několik "infarktových momentů", důsledněji promyšlenou mytologii i daleko hutnější atmosféru, kterou by v tomto případě podpořilo sevřenější vyprávění a snaha po citlivém ozvláštnění myriády motivů popůjčovaných z osvědčených klasik žánru. nicméně jak známo, hrůzu ve filmu i ve skutečnosti vzbuzují především intenzívní smyslové vjemy a struktura vyprávění se tak přirozeně jeví druhořadá ve srovnání s kamerou a hudbou a zvukem, přičemž právě v těchto oblastech se nacházejí největší přednosti The Conjuring. obvyklé budování napětí v průběhu celého filmu ustoupilo fragmentaci do dílčích scén s vlastní gradací napětí, z nichž každá nabírá na intenzitě ve srovnání s předcházející a dochází tak méně plynulému, zato však lépe rytmizovanému vývoji až k výživnému finále. film se ovšem může touto optikou jevit i jen jako chatrným scénářem nepřesvědčivě přemostěný sled scén usilujících pouze o bezprostřední citový efekt a v důsledku toho i jako bezvýrazný celek nezanechávající nijaký hlubší dojem.

film-traktát, teoretické i zároveň praktické pojednání o možnostech revolučního pokroku ve filmovém umění optikou na písmena a slovo soustředěného uměleckého hnutí letterismu, manifest i demonstrace provokativních proklamací. ve své touze po skandálu má letterismus blízko k dřívějšímu surrealismu, dadaismu i dekadentní literatuře, z nichž čerpá velký díl inspirace, ale ze všeho nejvíce šokuje nikoliv heretickými ideály, které hlásá, nýbrž nepokrytou upřímností, jaká v nich zaznívá a jaká zapůsobí nehledě na značný časový a ideologický odstup i na současného poučeného diváka, i přestože se kvůli tomuto odstupu může film usilující o novost, svěžest a radikalitu jevit paradoxně tendenční a starosvětský. Isou usiluje o tzv. kinematografii diskrepance, čímž míní mimo jiné a především přísně záměrnou diskrepanci mezi obrazem a slovem a tím pádem narušení dominance obrazu/fotografie nad akustickou složkou filmu. cíle se pokouší dosáhnout skrze destrukci obrazu, jeho zdeformování a zohavení a důsledně se vyhýbá vazbám mezi vrstvami na sebe střižených záběrů a v důsledku jakékoliv vizuální kontinuitě, čímž do popředí vystupuje právě (víceméně) kontinuální zvuková složka. Isou čmárá na filmový pás, převrací záběry, rozostřuje a přeexponuje a možná má na svědomí i nejeden škrábanec do filmového materiálu, pokud nejsou všechny způsobeny stářím a opotřebením. občas nechává namísto obrazu či voice-overu vyprávět mezititulek, jindy obraz zcela vynechává a jen černé plátno sekunduje vypravěčově monologu nebo velmi příjemnému přednesu extrémní letteristické poezie. snad zbytečná rebelie, snad bezcílná revoluce, ale svým způsobem i velmi půvabné předvedení autorových tezí o umělecké exponovanosti filmového umění, které přinejmenším svou základní intenci naplňuje - podněcuje intelektuální úvahy nad kinematografií a způsobuje bolesti hlavy.

svého času jsem hodnotil jen podle matných vzpomínek na vysílání seriálu v televizi v časných ranních hodinách. dnes, po zhlédnutí všech epizod z dvd, konečně mé hodnocení odráží mé plné přesvědčení. Animovaný seriál se ze všech nejvíce blíží nepřekonatelnému Původnímu seriálu a to ho řadí na druhou příčku v mém osobním žebříčku oblíbenosti. je jen škoda, že se mu u českých diváků - včetně fanoušků Star Treku - nedostávalo vždy patřičného množství pozornosti a ochoty investovat čas do jeho sledování. přitom jde o klenot. pravda, serál je to animovaný, animace je to jednoduchá a jednotlivé epizody jsou relativně krátké, ale i toto všechno může být z jisté perspektivy vnímáno jako klady. krátká délka epizod způsobuje, že jsou v porovnání s epizodami hraných seriálů dějově daleko hutnější a vypravěčsky dynamičtější. animace, byť prostá, zajistila, že seriál velmi pomalu stárnul - narozdíl od svého vzoru -, a je tak velmi snadno přístupný i dnešním divákům uvyklým na vyšší standard. animovaná forma rovněž obchází rozpočtová omezení a nízkou produkční hodnotu Původního seriálu a umožňuje fantastické efekty a exteriéry bez omezení, přičemž tvůrci nešetřili ani fantazií, ani občas křiklavými, občas mdlými pastelovými barvami z celého spektra (a s růžovou to dokonce až přeháněli). podstatnější jsou pak ale podnětné a relativně velmi originální scénáře, jež byly vybírány se stejnou péčí jako u Původního seriálu a je znát, že často pocházejí i z per stejných autorů (i proto jsou přinejmenším čtyři epizody, které si vybavuji, sequely epizod Původního seriálu). seriál ovšem vystihuje ducha svého předchůdce nejen celkovou koncepcí, ale přesně vystiženými postavami obdařenými hlasy herců Původního seriálu a nápodobou kamerových kompozic. i přes nespravedlivý margninální status nekanonické "variace" na Star Trek, který Animovaný seriál po dlouhá léta stigmatizoval, po vydání na dvd a blue-ray se zasloužené pozornosti a uznání přeci, byť jen částečně dočkal. epizoda 1x02 Yesteryear (Co se nestalo) D.C. Fontany se ještě o mnoho dříve stala přímo legendou pro fanoušky vulkánské kultury a jedním ze základních pramenů vlastní fanzinové kultury na Star Treku vystavěné. z dalších občas opomíjených, ale mnou oblíbených epizod bych rád jmenoval 1x01 Beyond the Farthest Star (Na okraji galaxie), 1x03 One of Our Planets Is Missing (Ztratila se nám planeta), 1x08 The Magics of Megas-Tu (Mágové Megas Tu), 1x11 The Terratin Incident (Chtěl bych být menší), 1x14 The Slaver Weapon (Zbraň Otrokářů), 1x15 The Eye of the Beholder (Jiná perspektiva), 1x16 The Jihad (Džihád), 2x03 The Practical Joker (Vtipálek), 2x05 How Sharper Than a Serpent's Tooth (Zhoubnější než hadí jed) a samozřejmě finální 2x06 The Counter-Clock Incident (V opačném čase). pro zajímavost bych dodal, že ke všem epizodám existují literární adaptace od Alana Deana Fostera jako takzvané "Star Trek Log 1-10". také existují fanfilmová pokračování od znalce Star Treku Curta Danhausera. epizody různorodé stopáže se jmenují And Let the Heavens Fall, Element of Surprise a Ptolemy Wept, z nichž poslední je zatím nedokončená. dále se připravuje jedna epizoda čistě z klingonské perspektivy. všechny Danhauserovy epizody je možné zhlédnout na YT.

fanseriály podle Původního seriálu Star Trek mám nejraději. ostatně, až na výjimky také bývají nejkvalitnější (Exeter, Farragut, Phase II) a tvůrci Continues mají podle všeho velmi vysoké ambice. míní vytvořit co nejpřesnější nápodobu svého oblíbeného seriálu a to ve všech ohledech, od dnes již vzácného televizního formátu 4:3 po speciální efekty Douga Drexlera imitující tehdejší podmínky i estetické cíle. nejprve vydali tři krátké filmy, takzvané viněty. v prvním hladce navázali na poslední díl Původního seriálu, v druhých dvou případech se jednalo spíše jen o bezobsažné etudy, z nichž té poslední dokonce scházela pointa. na speciální efekty byly všechny tři krátké filmy také velmi chudé. viněty mají za účel vývoj vedlejších postav, nebo bližší seznámení diváka s hrdiny. nerozumím tomu, jaký mají smysl v případě ikonických postav. snad ten, aby diváci okusili výkony jejich nových představitelů. mnohem lepší ukázkou je ovšem až první epizoda se vzletným názvem "Pilgrim of Eternity" (Poutník věčnosti), která ve mě vzbudila mírou kontroverzi. po technické stránce jde o velmi zdařilou imitaci Původního seriálu a snaha vytvořit vazby s Novou generací a Animovanou sérií (experimentální simulátor bez hmotných postav, první poradkyně na palubě vesmírné lodi) mě také spíše potěšily. dojem sledování epizody klasického Star Treku jsem ale nepocítil a svedl bych to na velmi slabý scénář, který nenabízí takřka žádnou příležitost ke gradaci napětí. epizoda nepřipomíná ani tak kontinuální řetězec dějů, jako spíše shluk variací na už tak málo zajímavé téma - antický bůh na prahu smrti svádí niterný boj mezi touhou být uctíván a nutkáním napravit se a vykoupit svou hříšnou minulost. epizoda je totiž sequelem klasického dílu "Kdo truchlí pro Adonise" a epizodní roli Apolla si zahrál stejný představitel jako tehdy, Michael Forest. ačkoliv chápu nadšení tvůrců z "oživování" legendy, návaznost na jednu z nejslabších epizod Původního seriálu nové nadějné fanprodukci do začátků příliš nepomohla. herecké obsazení, které je při posouzení imitace Původního seriálu zcela klíčovým kritériem, ve mě také vzbuzuje rozporuplné pocity. Vica Mignognu v roli Jamese Kirka jsem si před zhlédnutím (respektive se znalostí vinětů a třetí epizody Starship Farragut jménem Price of Anything, kde měl Vic cameo jako James Kirk) nedovedl představit. nesedí mi typově a nakonec, nehodí se ani věkem (nehledě na plastiku očních víček, díky které zdánlivě o něco omládl). ironicky, jeho největší nevýhodou je jeho obyčejně největší výhoda - hlas. Vic ale dokonale rozumí své postavě a to spolu s vynikajícím herectvím a profesionálním přístupem do jisté míry kompenzuje špatné předpoklady pro roli. jako režisér rovněž svedl vytěžit z mizerného scénáře většinu jeho chatrného potenciálu. oproti tomu, Todda Haberkorna jako Spocka nedovedu akceptovat. a je to logické. kult Spockovy postavy sotva připustí jakoukoliv odchylku od přísné normy dané nepřekonatelným výkonem Leonarda Nimoye. na druhou stranu bych mohl připomenout, že Zachary Quinto v Abramsových filmech a představitelé Spocka z Phase II, především Brandon Stacey a Ben Tolpin, dokázali postavu Spocka znovu zpřítomnit velmi věrohodně. McCoy Larryho Nemecka sice typově vůbec neodpovídá, ale mně to kupodivu na překážku nebylo, snad kvůli práci s postavou, která dobře odrážela její úlohu v Původním seriálu. se Suluem Granta Imahary a Chekovem Wyatta Lenharta jsem neměl vůbec problém, ba naopak, a Kim Stinger jako Uhura podala stejně přesvědčivý výkon, jako svého času v Phase 2. Chris Doohan, který "zdědil" po otci roli Scottyho, naštěstí vyniká coby to nejlepší na celé epizodě a dojem nakonec zachraňuje. ačkoliv zůstávám věrným fanouškem Phase II, přeji tvůrcům Continues hodně zdaru do budoucna a lepší scénáře. /// druhá epizoda jménem "Lolani" se skutečně ukázala jako o něco povedenější. scénář je přesto slabší ve srovnání s Phase II a tím nejlepším z Původního seriálu. zápletka orientovaná na problém nemožnosti ovlivňovat cizí kultury, přestože v nich dochází k bezpráví, čili problém opačný ve srovnání s nejčastějším tématem Star Treku - potřebností Základní směrnice o nevměšování, vyznívá poněkud naprázdno. svůj význam ale má a oslovit dovede. "Lolani" je komornější epizoda takřka prostá efektů. zaměřená na dialogy rozvíjející etické téma, což odpovídá duchu Původního seriálu. i jeho styl se podařilo věrně napodobit. noví představitelé klasických rolí již nepůsobí tak nemístně, ale přinejmenším u tragicky obsazeného Spocka se nezdá, že by problém vyřešila otázka zvyku. některé kupodivu dostaly pouhé Cameo. McCoy i Scotty měli například každý jen pár vět. v prvním případě je to tak dobře, v druhém škoda. potěšilo uvedení řady nových postav, především novozélandského navigátora (Daniel Logan známý jako mladý Boba Fett ze Star Wars) a orionského otrokáře (Lou Ferrigno známý jako Hulk - té zelené se nezbaví). stále zajímavější se jeví nová postava seriálu, lodní poradkyně Elise McKennah. nejen díky titulní otrokyni, ale i díky poradkyni se epizoda "Lolani" velmi příjemně otřela i o téma rovnocenného postavení žen ve společnosti. z hlediska dějového vývoje mohla být ale i daleko odvážnější. o společnosti Orionců v období po Původním, respektive po Animovaném seriálu z kánonu skoro nic známo není. kdyby tvůrci Continues určitou revoluci podnítili, nebylo by to žádné porušení statutu quo. snad se do toho příště fanfilmaři z STC opřou více. /// dodávám první dojmy ze sledování třetí epizody jménem "Fairiest of them All" odehrávající se v "zrcadlovém vesmíru": technicky jako obvykle velmi slušný fan film a kupodivu mě nenapadají ani žádné výrahdy k hereckým výkonům. epizodní role byly obsazeny obzvláště trefně a velmi mě potěšila camea několika herců známých z jiných fan filmů a v neposlední řadě i výskyt skutečného raketoplánu Galileo v závěru. epizoda ale opět ztroskotala na scénáři, respektive na stejné chybě pozorovatelné již na obou předchozích epizodách. děj se téměř nevyvíjí, negraduje, pouze na jednom místě přešlapuje mezi potenciálními možnostmi, jak si poradit s postavou "zlého" Jamese Kirka. to je ale velmi málo, aby to utáhlo celou epizodu. zároveň mám problém s tou samotnou ideou fanfilmového pokračování epizody "Zrcadlo, zrcadlo" z TOS. těch pokračování už tu bylo mnoho a navzájem si navíc často protiřečí. další verze není třeba. od fan filmů čekám, že se pokusí přispět něčím novým. snad příště.