fikee

Chybí vám autistický humor Big Bang Theory nebo Monka ? Nevadí, přichází kaskadér obličejových výrazů Alan Tudyk a jeho mimozemšťan ztroskotavší v coloradské Horní Dolní. Resident Alien je příjemný mix černého humoru a maloměstských feel good momentů a jako odpočinkový seriál funguje docela dobře, obzvlášť pokud máte slabost pro kanadské přírodní scenérie (seriál se natáčel v okolí Vancouveru), norské domy snů (Harryho chata u jezera je prostě skvělá) a ukecané MILFKY (jejichž dialogy nápadně připomínají pokecy mé ženy s kamarádkami u vína).

Možná vás zajímá jak by to vypadalo, kdyby nějaký lehce šílený a šíleně nadaný japonec vzal Temný případ a zamíchal do něj roboty, obří roboty, umělou inteligenci a trochu popkornové filozofie. Pluto v kotlíku temného detektivního příběhu míchá moderní ingredience umělé inteligence a věku postpravdy se starou dobrou pomstou podávanou za studena a nenávistí až za hrob a i když to není žádné hluboké filozofování ale spíš připomenutí toho, jací lidé (a roboti :) jsou nebo mohou být, je to zatraceně dobrý příběh s charismatickými a skvěle napsanými postavami. Klidně bych Pluta zařadil po bok klasik jako Akira, Ghost in the shell nebo Watchmen.

Tvůrci Bodies neměli tak velké ambice jako tvůrci Dark a tak si místo tygra osedlali divokou kočku. Což je na jednu stranu dobře, protože se jim finále nerozpadlo pod rukama, na druhou stranu epičnost jízdy tomu odpovídá. Ale bacha,  i tahle číča umí zatnout drápky.

Narazil jsem na One Piece náhodou, když jsem kontroloval, jestli se neporouchal Netflix a neobjevilo se na něm něco zajímavého. A pak jsem se doslova nutil jít spát po prvních čtyřech dílech, abych to netáhl až do svítání. Jo, chci víc naivního Luffyho, chci víc naprosto šílených pirátů, chci s nima prozkoumat celý oceán a najít legendární poklad. V seriálu opravdu dobře funguje chemie mezi naivním Luffym a jen o trošku více vážnějším Sanjim na jedné straně a protřelejším Zorem a pragmatickou Nami na straně druhé. Jen nevím, co si tvůrci počnou s Usoppem, ten nějak nestačí tempu. Záporáci jsou skvostní, lokace japonsky eklektické a mangovsky nereálné a celé to působí dojmem létajícho prasete, které se nemělo odlepit od země, ale přesto to v dogfightu nakládá většině žánrovek posledních let.  Jsem opravdu zvědavý na druhou sérii.

Závěr Rozčarování určitě není to úplně nejlepší co seriál předvedl, ale je to závěr konečný a definitivní a to je po všech těch zmrtvýchvstání co říct. Nemá cenu rozebírat co se stane a nestane, kolik špatných a dobrých vtipů uslyšíte a uvidíte, tohle je prostě ta poslední pařba s Bean, Lucy a Elfem s epickým finále a poctivým epilogem.

Já moc nevím, přečetl jsem knihy a jako fan service je seriál moc pomalý, nejspíš bych rychleji přečetl knihu než zkouknul seriál a ten nic nového než doslovnou adaptaci nepřináší. Takže jsem to po třech dílech vzdal. Pro lidi, co se štítěj knížek asi dobrý, řekněme *** až ****, ale jak říkám: knihu přečtete rychleji a ilustrace ve vaší hlavě bude vždy lepší než cokoliv co vám nabídne seriál.

Kopec napádů a akce roku v jednom.

Druhý kocour není špatný, ale chybí mu dost k tomu, aby byl skvělý. Příběh má dobrý námět kocoura v botách, který přišel o osm z devíti  životů, ale ten rozhodně není rozpracovaný do nějakého existenciálního dramatu a je jen vehiklem pro další eskapády a hlášky o starých dobrých pravdách, že rodina a láska jsou nej. Eskápady jsou zábavné a občas vykročí směrem k nadprůměru, aby se vzápětí vrátily na bezpečnou půdu dobrého řemesla. Humor je na tom podobně.

Film roztomilý jako štěnátko.

V jednom ohledu nejlepší marvelovka od Endgame, v druhém ohledu spolu s prvními Strážci galaxie nejlepší marvelovka vůbec. Zatímco Avengers díly hrají na expandující megalomanské sklony diváka, první Strážci se snaží být a jsou vtipní a druhý Strange hraje na Raimiho hororové spády a je fakt radost zažít odklon od septického Disney stylu.